Tři roky působil na misiích v Ekvádoru, je členem řeholního Institutu misionáři a misionářky identes, který vznikl v roce 1959 ve Španělsku a od 70. let 20. století působí misijně v latinské Americe.

Jak se misionář vyrovnává s odlišností kultur nám do Missio interview přijel povyprávět P. Antonín Lukeš, interview moderuje Kateřina Rýznarová.

Rozhovor je součástí únorového dílu pořadu Missio magazín vysílaného na Televizi Noe. Celý pořad můžete zhlédnout ve videoarchivu.

Navštivte také naše Kino Missio s dokumentárními filmy z misií z celého světa.

Cesta čaje – tak se jmenovala výprava dvou pracovnic českobudějovické diecéze na Srí Lanku. Prostředky na cestu získaly crowdfundigovou kampaní na internetu a plánují vytvořit katechetické programy do škol. Přiblížíme v Missio interview. Přečteme vám dopis z chlapeckého sirotčince na Srí Lance, kam míří pomoc dárců Papežských misijních děl. Představíme také nový dokumentární film z prostředí opuštěných dětí na Filipínách. Snímek nese název Filipínské Rugby – hra o život.

Pořadem provází Kateřina Rýznarová.

Nenechte si ujít nový Missio magazín na Televizi Noe. Premiéru pořadu zachytíte v úterý 27. března ve 20 hodin.

Termíny vysílání:

Na 24. březen připadá Den postu a modliteb na památku misionářů, kteří prolili krev za evangelium. Jeho organizátorem jsou Papežská misijní díla, která tak zároveň připomínají výročí mučednické smrti arcibiskupa San Salvadoru, mons. Oscara Romera, který byl beatifikován 23. května 2015. Arcibiskup Romero byl zavražděn 24. března 1980 při mši svaté, kterou celebroval v nemocniční kapli.

“Mons. Romero byl dobrý pastýř, naplněný Boží láskou, který stál nablízku svým bratřím. Dosvědčoval evangelium až k smrti. Také dnes je ve světě prolévána krev mnoha křesťanů v jisté naději, že přinese plody v bohaté sklizni svatosti a spravedlnosti. Musíme být ochotni zemřít za svou víru, i když nám Pán tuto poctu třeba neudělí…Dát život neznamená pouze podstoupit smrt, nýbrž vydávat se v přidělených úkolech, tichu, modlitbě, v poctivém vykonávání povinností. Mučednictví není věcí minulosti. A mučedníci nejsou jen hlavní postavy na pěkných obrázcích, které krášlí naše kostely, a které si nostalgicky připomínáme. Mučedník je bratr, je to sestra, kteří nás nadále uvádějí do tajemství společenství svatých a kteří ve spojení s Kristem nezanedbávají naši pozemskou pouť, naše utrpení a smrtelnou úzkost.“  (papež František)                                                                                                                                               

Podle agentury Fides při Kongregaci pro evangelizaci národů v roce 2017 vydalo nejvyšší svědectví o Kristu a po celém světě bylo zavražděno celkem 23 katolických pastoračních pracovníků: 13 kněží, 1 řeholník, 1 řeholnice a 8 laiků. Jejich jména spolu s dostupnými informacemi o jejich životech si 24. března v Den modlitby a postu za zabité misionáře připomínáme.

Podle informací agentury Fides bylo v letech 2000 – 2016 po celém světě usmrceno 424 pracovníků pastorační péče, včetně pěti biskupů.

Většina pastoračních pracovníků byla zavražděna při pokusu o krádež, v některých případech došlo k násilnému přepadení. Svědčí to o morálním úpadku a ekonomické a kulturní bídě, která vyvolává násilí a lhostejnost k lidskému životu. Podrobné informace, přehled podle kontinentů a okolnosti smrti zabitých misionářů naleznete zde.

Papež František upozorňuje, že mučednictví křesťanů zůstává skryto očím tohoto světa. „Mučedníci jsou ti, kdo posunují církev vpřed, jsou oporou církve, kterou podpořili a podporují dodnes. A dnes je jich víc než v prvních staletích. Média o tom nemluví, protože to nebudí zájem, ale mnoho křesťanů v dnešním světě je blahoslavených, protože jsou pronásledováni, tupeni a vězněni. Mnozí jsou ve vězení jenom proto, že nosili na krku křížek nebo vyznali Ježíše Krista! Toto je sláva církve, naše opora a také naše pokoření, protože my máme všechno, všechno nám připadá snadné a když nám něco chybí, stěžujeme si… Pomysleme však na tyto bratry a sestry, kteří dnes v mnohem větším počtu než v prvních staletích podstupují mučednictví!“

„Odvážím se tvrzení, že církev bez mučedníků je církev bez Ježíše. Modleme se za naše mučedníky a za církve, které nemají svobodu projevu. Oni, svým mučednictvím, svědectvím, utrpením a obětováním svého života jsou setbou budoucích křesťanů.”

Vzpomínáme na misionáře mučedníky, protože podstoupili určitou životní volbu – darovat život za druhé, a to zejména ve službě chudým lidem. Pamatujeme na ně jako na svědky, kteří poznamenali naši pouť a pouť církve.

Jak prožít Den modlitby a postu za misionáře – mučedníky?

Rádi bychom, aby se povědomí o bratřích a sestrách, kteří v naší době podstupují násilnou smrt při hlásání evangelia, rozšířilo co nejvíce, a abychom si hlavně my všichni lépe uvědomili misijní rozměr své vlastní víry. V křesťanské tradici jsou modlitba a půst skutky lásky a sdílení s Bohem a s Církví. Prožívat je právě u příležitosti tohoto dne znamená prosit Boha, aby pomáhal všem misionářkám, misionářům a křesťanským komunitám, které ještě i dnes žijí v prostředí diskriminace a pronásledování.

Nabízíme Vám hned několik možností, jak tento Den modlitby a postu za misionáře – mučedníky prožít:

Podle výroční zprávy, připravované agenturou Fides při Kongregaci pro evangelizaci národů, bylo v roce 2017 po celém světě zavražděno celkem 23 katolických pastoračních pracovníků: 13 kněží, 1 řeholník, 1 řeholnice a 8 laiků. Již osmý rok po sobě je nejpostiženějším místem s extrémně vysokým počtem zabitých pracovníků pastorační péče Amerika, kde bylo zabito 11 pastoračních pracovníků (8 kněží, 1 řeholník, 2 laici). V Africe bylo zabito 10 pastoračních pracovníků (4 kněží, 1 řeholnice, 5 laiků). V Asii byli zabiti 2 pastorační pracovníci (1 kněz a 1 laik).

Podle informací agentury Fides bylo v letech 2000 – 2016 po celém světě usmrceno 424 pracovníků pastorační péče, včetně pěti biskupů.

Většina pastoračních pracovníků byla zavražděna při pokusu o krádež, v některých případech došlo k násilnému přepadení. Svědčí to o morálním úpadku a ekonomické a kulturní bídě, která vyvolává násilí a lhostejnost k lidskému životu.

V těchto situacích kněží, duchovní i laici sdílejí stejný každodenní život s obyčejnými lidmi, když jim přinášejí specifickou hodnotu jejich evangelijního svědectví jako znamení naděje. Ti, kteří byli zavražděni, jsou jen špičkou ledovce. Seznam přepadených, zbitých, oloupených a zastrašovaných pastoračních pracovníků nebo obyčejných katolíků, stejně jako i seznam přepadených, zpustošených a vyrabovaných katolických objektů, které sloužily celému obyvatelstvu, je zajisté dlouhý. K tomuto seznamu, který každoročně sestavuje agentura Fides, je nutno přiložit dlouhý seznam mnohých těch, o kterých nemáme žádné zprávy, kteří trpí v každém rohu světa a dokonce platí svými životy za svou víru v Krista. Vyšetřování vedená místnímu úřady jen málokdy vedou k identifikaci a odsouzení pachatelů a strůjců těchto vražd nebo k objasnění důvodů, které je k tomu vedly.

„Násilí vůči duchovním se v posledních letech zvýšilo a nevidíme žádné konkrétní kroky, jak ho zastavit“, říká otec Omar Sotelo, ředitel mexického multimediálního střediska, které každoročně předkládá zprávu o násilí a vraždách kněží a duchovních v zemích Latinské Ameriky. „Dobře víme, že obyvatelstvo je neustále vystavováno zločinu, ale v největším nebezpečí se nyní ocitlo duchovenstvo; v posledních devíti letech je Mexiko zemí s největším počtem zabitých kněží“.

„Odsoudili jsme útoky proti církvi a zvláště únosy služebníků Božích“ prohlásil arcibiskup Marcel Utembi Tapa, arcibiskup z Kisangani a prezident Národní episkopální konference Konga (CENCO) během tiskové konference v Bruselu. „Kněží se neangažují v politice. A pokud se objeví naléhavá žádost ze strany některých pastoračních pracovníků, je to vždy v souvislosti s občanskými záležitostmi – úcta k hodnotám jako je spravedlnost, pokoj a smíření“. Církev pouze „hlásá spravedlnost, pokoj a úctu k dobrému vládnutí v rámci svého sociálního učení“.

Během liturgie slova na památku „nových mučedníků“ 20. a 21. století 22. dubna 2017 v bazilice sv. Bartoloměje na ostrově Tiberia v Římě papež František řekl: „Památka těchto hrdinských, starých i nedávných svědectví, v nás upevňuje vědomí toho, že Církev je církví mučedníků. A mučedníci jsou ti, kteří… měli tu milost vyznávat Ježíše do konce, až do smrti. Trpěli, položili své životy a my teď dostáváme Boží požehnání za jejich svědectví“. Papež znovu zopakoval, že příčinu jakéhokoli pronásledování je nutné hledat v nenávisti, „v nenávisti vládců tohoto světa vůči těm, kteří byli spaseni a vykoupeni skrze smrt a zmrtvýchvstání Ježíše Krista a zdůraznil, že živoucí odkaz mučedníků nám dnes dává pokoj a jednotu. Učí nás, že silou lásky a mírumilovnosti je možné bojovat vůči aroganci, nenávisti a válce – a že pokoje lze dosáhnout trpělivostí“.

PŘEHLED KONTINENTŮ

AMERIKA

V Americe bylo zabito osm kněží, 1 řeholník a 2 laici.

V Mexiku byl zavražděn P. Joaquin Hernandez Sifuentes, který zmizel 3. ledna a byl nalezen o několik dnů později; P. Felipe Carrillo Altamirano, zavražděn 26. března, se stal obětí loupežného přepadení; P. Luis Lopez Villa byl zavražděn 5. července zločinci, kteří se vloupali do jeho fary; 3. srpna zemřel v nemocnici P. José Miguel Machorro. Byl probodnut 15. května během slavení mše svaté.

V Bolívii byla 24. ledna při pokusu o krádež zavražděna polská dobrovolnice Salvatoriánských misionářských dobrovolníků Helena Agnieszka Kmiec.

Ve Venezuele byl za úsvitu 10. dubna nalezen mrtev františkánský řeholník Diego Bedoya. Zavraždili ho při loupežném přepadení.

V Kolumbii večer 27. července byl na své faře zabit P. Diomer Eliver Chavarría Pérez; 3. října byl při pokusu o krádež zabit P. Abelardo Antonio Muňoz Sánchez.

V Brazílii byl na faře ráno 24. srpna nalezen mrtev P. Pedro Gomes Bezerra.

V Argentině byl 23. srpna zavražděn laik Ricardo Luna, strážce fary.

Na Haiti byl 21. prosince při vloupání zabit P. Joseph Simoly.

AFRIKA

V Africe byli zavražděni 4 kněží, 1 řeholník a 5 laiků.

V Jižním Súdánu byl 22. ledna s dalšími pěti lidmi v kapli zavražděn katechista Kajo-Keji zvaný Lino.

Na Madagaskaru v neděli 23. dubna jednu hodinu po půlnoci zavraždili zloději v konventu Ambendrana Antsohihy P. Luciena Njivu.

V Burundi 11. května zemřel v důsledku stresu P. Adolphe Ntahondereye dva týdny poté, co ho propustili jeho únosci.

V Nigérii byl 1. září ve státě Imo unesen a zavražděn P. Cyracius Onunkwo; George Omondi byl 18. března zabit při ochraně kostela, když se pokoušel zadržet zloděje, kteří si za svůj cíl vybrali jeho kostel.; Joseph, John a Patrick byli zavražděni v Pulce při útoku Boko Haram.

V Keni byl v neděli večer 22. října nalezen v bezvědomí P. Evans Juma Oduor. Byl převezen do nemocnice, ve které zemřel.

ASIE

V Asii byli zavražděni 1 kněz a 1 laik.

Na Filipínách 4. prosince zavraždili čtyři muži P. Marcelita Paeze během jízdy autem.; 20. srpna byl zavražděn laický katechista Domingo Edo, když se chystal slavit bohoslužbu slova.

Před loňskými Vánocemi uspořádala Papežská misijní díla v České republice vánoční sbírku Jeden dárek navíc®. Vynesla částku 190.064 Kč, jejímž cílem bylo přispět na projekt rehabilitačního centra v Keni.

Z příspěvku si bude centrum hradit založení skleníku, pořízení sazenic, údržbu vrtů na pitnou vodu a další výdaje, které se pojí se zahájením a udržením tohoto projektu.

Prvotní náklady na rozběhnutí Skleníku na pěstování zeleniny činí přibližně 650 Kč na jedno dítě.

Všem dárcům, kteří výtěžek sbírky podpořili a pomohli tedy přibližně 292 dětem, upřímně děkujeme!

„Radost z konání dobra je jediným opravdovým štěstím.“ Lev Nikolajevič Tolstoj

Vzpomeňme během postní doby a Velikonoc na kněze v misiích a věnujme jim mešní intence.

Pokud chcete smysluplně pomoci kněžím v misiích, můžete nechat odsloužit mši svatou v misijních krajinách na svůj úmysl. Psaný text úmyslu se nepředává. Mše svaté jsou slouženy na úmysl, který zná Bůh a osoba, která intenci věnovala.

Pro opravdovou pomoc je dobré na 1 intenci přispět alespoň 250 Kč.

Mešní intence je pro kněze v misiích často jediný způsob příjmu, protože nedostává žádný plat a musí si vystačit z darů dobrodinců. Často také překonává velké vzdálenosti a do některých farností se dostane jen několikrát za rok. Rovněž musí řešit problémy bídy, nemocí, hladu i pronásledování a často z přijatých darů pomáhá chudým.

Intence jsou předávány vždy do nejchudších oblastí v misiích, kam Papežská misijní díla z ČR pomáhají. Země vybírá Národní kancelář PMD.

Kam peníze na mešní intence misionářům poslat?

Adresa: Papežská misijní díla, Na Kropáčce 30/1, Hradec Králové 500 03

Číslo účtu: 72540444/2700, Variabilní symbol: 321, Specifický symbol: členské číslo, pokud máte. Do zprávy pro příjemce uveďte počet intencí.

Za jakoukoliv pomoc upřímně děkujeme!

Pro usnadnění administrativy a komunikace ohledně darů je dobré, když se dárce přihlásí jako člen PMD do programu „Dárcovství“. Výhodou členství je snazší identifikace dárce a zpětná vazba (informace o přijetí daru). Za dary (kromě mešních intencí) lze členům automaticky vystavovat potvrzení o přijetí platby. Každý člen PMD také 2x ročně dostává Misijní zpravodaj a je za něj denně sloužena mše svatá ve vatikánské bazilice sv. Petra.

8. února, na liturgickou památku sv. Josefiny Bakhity, připadá Světový den modliteb a reflexe za boj proti obchodování s lidmi. Letošní téma zní: »Migrace bez obchodu s lidmi. Ano svobodě! Ne obchodu s lidmi!« a slaví se již počtvrté.

Při generální audienci 7. února 2018 papež František zdůraznil: “Mnozí migranti, kteří mají málo regulérních možností, se rozhodnou vystavit nebezpečí na jiných cestách, kde často dochází ke zneužívání všeho druhu, vykořisťování i zotročování. Kriminální organizace pašují lidi a používají migračních tras, aby mezi migranty a uprchlíky ukryly své oběti. Vybízím proto všechny, občany a instituce, aby sjednotily svoje síly, předešly obchodu s lidmi a zaručily jeho obětem ochranu a pomoc. Modleme se všichni, aby Pán obrátil srdce otrokářů, obchodníků s lidmi a dodal naději na opětovné získání svobody těm, kdo trpí touto hanebnou metlou.“

O patronce dnešního dne papež František řekl: „Svatá Josefina Bakhita, tato dívka, která byla v Africe zotročena a ponížena, neztratila naději a dál nesla víru, když skončila jako migrantka v Evropě, kde pocítila Pánovo povolání a stala se řeholnicí. Prosme svatou Josefinu Bakhitu za všechny migranty, prchající, sdírané a strádající lidi.“

Celý životopis světice najdete zde: Životopis sv. Bakhity

“V době velikého soužení jde Bakhita po cestě následování Krista, po cestě prohloubení křesťanské lásky a neotřesitelné věrnosti církve.” (Jan Pavel II. – 17. května 1992)

Život Matky Josefíny Bakhity je projevem bezpodmínečné obětavosti podle Boží vůle. Její motto zní: “To, co Bůh chce!” Důkazem jejího vztahu k bližnímu je: dobrota – laskavost – něžnost.

Její černé ruce plné lásky se dotýkaly hlaviček dětí, které každý den navštěvovaly v institutu školu. Její milující hlas, který zněl jako zvonek, a k tomu její africký přízvuk, očaroval maličkých, těšil chudých a ubohých. A tak se chovala ke všem, kteří zaklepali na dveře institutu. Pro Bakhitu to byly projevy zcela samozřejmé.

“Pokud by přišel obchodník s otroky, který mě unesl, který mě trápil, poklekla bych před ním a líbala bych mu ruce. Kdyby se to nestalo, nebyla bych dnes křesťankou ani řeholnicí“.

Když někomu vyprávěla svůj strastiplný životní příběh, děkovala Pánu, že ji vzal na tuto nečekanou cestu víry a udělal z ní svou nevěstu. Žádný, ani jen nepatrný hněv, nevyšel z jejích rtů: “Ona si všechny vkládala do srdce a modlila se za ně.” Byla přezdívána “Africký květ” nebo i “Šťastná sestra.”

“Osvobození, jehož se jí dostalo v setkání s Bohem Ježíše Krista, chtěla – a cítila to jako svou povinnost – šířit dále, chtěla, aby bylo předáno co možná nejvíce lidem. Naději, která se v ní zrodila a která ji „vykoupila“, si nemohla ponechat jen pro sebe; tato naděje měla zasáhnout mnohé, měla se dostat ke všem.” (Benedikt XVI.) 

Prosby:

Připojme se k výzvám papeže Františka a buďme vytrvalí ve svých modlitbách, prosme za tyto trpící lidi, za děti i za ty, kteří toto zlo páchají: 

Pomozte trpícím dětem v misiích prostřednictvím PMD

Vzhledem k tomu, že Papežská misijní díla v České republice mají na svém seznamu misijní země, kterých se špatné zacházení s dětmi, dětská práce nebo problém dětských vojáků, zneužívání či jiná kriminalita týká, můžete se zapojit do konkrétní pomoci i Vy. Pomoc zajišťují Papežská misijní díla, Na Kropáčce 30/1, Hradec Králové, 500 03, , tel.: 604 838 882, číslo účtu: 72540444/2700, variabilní symbol: 40. Členové PMD uvádí jako specifický symbol své členské číslo. Do zprávy pro příjemce uveďte: Srí Lanka nebo Uganda, v obou těchto zemích lidé naši pomoc opravdu potřebují. Ti, kdo věnují finanční pomoc, se mohou zaregistrovat jako „dárci misií“. Zájemci mohou obdržet potvrzení pro daňové účely.

Za jakýkoliv dar upřímně děkujeme!

„Říká se o mně, že jsem bulvární kněz, ale snažím se jít tam, kde jsou lidi,“ říká lanškrounský farář mezi historkami ze své praxe. Neopomene přitom prozradit, co ho činí radostným. Z Polska ho povolali jako mladého kněze, v Česku působí již více jak čtvrt století. Cítí se být misionářem? Může dnes církev oslovit hledajícího člověka? Jak vnímá své působení v médiích? Na tyto a podobné otázky se pokusí hledat odpovědi v rozhovoru s Kateřinou Rýznarovou.

Missio interview je součástí lednového Missio magazínu na Televizi Noe. Celý pořad můžete zhlédnout ve videoarchivu TV NOE.