Příspěvky se štítkem PMD

100. výročí od prohlášení misijních děl za papežská

3. května 2022 uplyne 100 let od prohlášení misijních děl – Papežského misijního díla dětí (PMDD), Papežského misijního díla šíření víry (PMD ŠV) a Papežského misijního díla svatého Petra apoštola (PMD SPA) – za papežská! Učinil tak papež Pius XI. v Motu Proprio Romanorum 3. 5. 1922.

Papežská misijní díla slaví i další významná výročí, mezi která patří 400 let Kongregace pro evangelizaci národů, 150. výročí narození misionáře bl. Paola Manny, zakladatele Papežské misijní unie (16. 1. 1872 – 15. 9. 1952) a 200. výročí založení Sdružení pro šíření víry (dnes Papežského misijního díla šíření víry) Pauline Jaricot (22. července 1799  – 9. ledna 1862).

Velkou radostí pro papežské misie je dále blahořečení Pauline Jaricot dne 22. května 2022 v Lyonu, která je zároveň zakladatelkou Živého růžence.

Z Poselství papeže Františka ke Světovému dni misií:

Výročí letošního roku chceme prožívat s pohledem na Ducha Svatého a jeho působení. Založení Kongregace pro šíření víry v roce 1622 bylo vedeno touhou podporovat misijní poslání na nových územích. Byla to prozřetelná intuice! Kongregace měla zásadní vliv na evangelijní poslání církve, které se stalo nezávislým na zásahu světské moci a mělo za cíl vybudovat místní církve, které jsou dnes velmi živé. Je naší touhou, aby jako ve čtyřech minulých staletích pokračovala ve světle a v síle Ducha Svatého a zintenzivňovala svou práci na koordinaci, organizaci a animaci misijních aktivit církve.

Týž Duch Svatý, který vede univerzální církev, inspiruje k mimořádnému poslání i prosté lidi. Tak tomu bylo v případě francouzské dívky, Pauline Jaricot, která přesně před 200 lety založila Sdružení pro šíření víry. Její blahořečení oslavíme v tomto jubilejním roce. Navzdory těžkým zdravotním podmínkám odpověděla na Boží inspiraci, aby vytvořila modlitební síť a sbírku na misie, aby se tak věřící mohli aktivně účastnit misie „až na konec země“. Z tohoto geniálního nápadu vznikl Světový den misií. Ten slavíme každým rokem a sbírka z každého společenství je určena pro všeobecný fond, díky kterému papež podporuje misijní aktivity.

Na tomto místě připomenu i francouzského biskupa Charlese de Forbin-Jansona, který založil „Dílo dětí“, aby šířil misie mezi dětmi s mottem: „Děti evangelizují děti, děti se modlí za děti, děti pomáhají dětem na celém světě“. Myslím také na paní Jeanne Bigardovou, která založila „Dílo sv. Petra apoštola“ na podporu seminaristů a kněží v misijních zemích. Tato tři misijní díla byla uznána jako „papežská“ právě před sto lety. A právě z inspirace a pod vedením Ducha Svatého bl. Paolo Manna, který se narodil před sto lety, založil současnou „Papežskou misijní unii“, aby oživil a povzbudil misijního ducha mezi kněžími, řeholníky a řeholnicemi a v celém Božím lidu. Zmiňuji tato čtyři papežská díla kvůli jejich velkým historickým zásluhám a zvu vás, abyste se spolu s nimi v tomto mimořádném roce radovali a děkovali za aktivity, které proběhly na podporu evangelizační misie jak v univerzální církvi, tak v místních církvích.

Více o jednotlivých dílech PMD najdete zde

O Kongregaci pro evangelizaci národů, jejíž součástí jsou Papežská misijní díla, najdete více informací zde

 

 

Velikonoční přání 2022

Zmrtvýchvstalý, který dokořán otevřel brány hrobu,

ať otevře naše srdce potřebným, bezbranným, chudým a těm,

kdo klepou na naše dveře a prosí o chléb, útočiště a uznání svojí důstojnosti.

On je nadějí pro každého z nás i nadějí celého světa.

Dokazujme slovy a životem tu krásnou zprávu, že „Ježíš vstal z mrtvých“!

 

Radostí a požehnáním naplněné Velikonoce 2022

přejí

Papežská misijní díla v České republice

Evropské setkání Papežského misijního díla dětí – CEME 2022 ve Švýcarsku

Ve dnech 27. – 30. 2022 března proběhlo tradiční setkání pracovníků PMDD evropských zemí – CEME 2022. Tentokrát bylo hostitelskou zemí Švýcarsko, které pozvalo 30 účastníků z 19 evropských zemí do ekumenického institutu v Bossey, nedaleko Ženevy. A svého úkolu se zhostilo opravdu skvěle.

Z České republiky se setkání zúčastnily Olga Loučková, diecézní ředitelka PMD olomoucké arcidiecéze a Jana Trojovská Drahovzalová, asistentka národního ředitele PMD v ČR.

Hlavním mottem letošního setkání bylo „Buďte svatí, neboť já jsem svatý“ (1Pt 1,16). Na téma svatosti jako daru, ke kterému jsou zváni všichni pokřtění, a jejího přiblížení nejen dětem, proběhlo několik přednášek a workshopů, z nichž vyplynulo hlavně to, že svatost neznamená dokonalost, ale především otevřenost a svobodu, se kterou by křesťané měli Kristu sloužit.

Dalším diskutovaným tématem byl ekumenismus, který se v současnosti stává stále aktuálnějším v mnoha evropských zemích. A kdo jiný s ním má lepší zkušenosti než právě Švýcarsko.

Účastníci měli každý den možnost navštívit také mši svatou, která byla sloužena v různých jazycích.

Atmosféra byla jako vždy velmi příjemná. Všichni účastníci si navzájem vyměnili spoustu osobních zkušeností a odjeli do svých mateřských zemí nejen s další inspirací, ale také s opravdovou podporou, kterou všem opakovaně vřele vyslovila sestra Roberta Tremarelli, generální sekretář Papežského misijního díla dětí, stejně jako s podporou všech ostatních, kteří se snaží odvádět co nejlepší práci na Pánově vinici.

 

Vánoce 2021 a PF 2022

“Narodilo se dítě. Narození je vždycky zdrojem naděje, rozpukem života a příslibem budoucnosti. A tímto Dítětem je Ježíš, který se „narodil nám“, pro nás bez omezení, privilegií a exkluzivity. Dítě, které Panna Maria přivedla na svět v Betlémě, se narodilo pro všechny: je „dítětem“, které Bůh daroval celé lidské rodině.

Díky tomuto Dítěti se můžeme všichni skutečně nazývat bratři: z každého kontinentu, jakéhokoli jazyka, jakékoli kultury, se svými identitami i rozdíly, přece jsme všichni bratři a sestry.

Každý člověk je můj bratr. V každém vidím odlesk Boží tváře a v trpících objevuji Pána, který mne žádá o pomoc. 

Ježíš se narodil ve stáji, ale byl zahrnut láskou Panny Marie i svatého Josefa. Boží Syn tělesným narozením posvětil manželskou lásku. Myslím nyní na rodiny, které jsou nuceny setrvat  v odloučení anebo být zavřené doma. Pro všechny ať jsou Vánoce příležitostí objevit v rodině kolébku života a víry, místo laskavé přívětivosti, dialogu, odpuštění, bratrské solidarity, sdílené radosti a pramene pokoje pro celé lidstvo.”

(papež František)

Ten, který se narodil v Betlémě , je znamením Boží lásky k člověku. On se sklání k těm, kteří touží po uzdravení a odpuštění. Zároveň nás vybízí, abychom i my byli pozorní a laskaví k druhým.

Drazí přátelé misií,

děkujeme za Vaši přízeň v roce 2021, za Vaše modlitby a dary nejpotřebnějším v misiích!

Krásné a radostné vánoční svátky

a v novém roce 2022 mnoho Božího požehnání

přejí

Leoš Halbrštát, národní ředitel
a pracovníci Papežských misijních děl v České republice

 

Missio magazín – říjen 2021

Kromě Národní kanceláře Papežských misijních děl v ČR s námi můžete navštívit i jednu ze zemí, kam putuje pomoc českých dárců dlouhodobě – Tanzanii. Krajinu a její obyvatele pod nejvyšší africkou horou Kilimanjaro přiblíží krátký dokument. Projekt měsíce představí podporu katechistů v misijních oblastech. V telefonickém rozhovoru se spojíme s národním ředitelem papežských misijních děl v Malawi, který nám zprostředkuje novinky z regionu. Co znamená slovo „papežské“ vysvětlí maminka malému Františkovi v animované rubrice pro děti s názvem „Můžu se zeptat“.

Premiéra pořadu je v sobotu 16. října ve 21.00 na Televizi Noe.

Další termíny vysílání: pondělí 18. 10. v 9:25, pátek 29. 10. v 16:20, sobota 23. 10. v 9:35, úterý 2. 11. v 19:05.

Přejeme Vám pěkné chvíle s říjnovým Missio magazínem!

 

Světový den misií – Misijní neděle 24. října 2021

Světový den misií – Misijní neděle 24. října 2021

Světový den misií (Misijní neděle) byl vyhlášen v roce 1926 papežem Piem XI. Při bohoslužbách na celém světě, i z nejchudších oblastí, se každou předposlední neděli v říjnu plní světový fond solidarity Papežského misijního díla šíření víry. Všechny sbírky tohoto dne putují na projekty, jimiž se podporuje šíření Božího slova až do těch nejzapadlejších koutů zeměkoule.

Údaje pro odeslání sbírek na šíření víry: číslo účtu 72540444/2700, VS10 Podpora základní světové misijní činnosti Církve, Misijní neděle.  Za Vaše dary a modlitby ze srdce děkujeme!

Ve svém poselství papež František mimo jiné píše:Motto poselství papeže Františka ke Světovému dni misií 2021 zní: „Je přece nemožné, abychom nemluvili o tom, co jsme viděli a slyšeli“ (Sk 4,20)

Téma Světového dne misií pro letošní rok: „Je přece nemožné, abychom nemluvili o tom, co jsme viděli a slyšeli“ (Sk 4,20) je pozváním pro každého z nás, abychom se ujali toho, co nosíme v srdci, a předávali to dál. Toto poslání je a vždy bylo identitou církve: „existuje právě proto, aby hlásala evangelium“.

I ti „nejslabší, znevýhodnění a zranění mohou jimi (misionáři) svým způsobem být, protože je třeba stále umožňovat, aby dobro bylo sdíleno, i když je v člověku přítomno s mnohými slabostmi“. Na Světový den misií, jenž se každoročně slaví třetí neděli v říjnu, pamatujeme s vděčností na všechny lidi, kteří nám svědectvím svého života pomáhají obnovovat náš křestní závazek, a sice být velkodušnými a radostnými apoštoly evangelia. Pamatujeme zvláště na ty, kteří se vydali na cestu, opustili vlast a rodinu, aby evangelium neprodleně a bez obav přinesli do nejzazších koutů národů a měst, kde mnoho lidí touží po požehnání.

Jejich misijní svědectví je pro nás výzvou, abychom byli odvážní a bez přestání prosili Pána žně, aby „poslal dělníky na svou žeň“ (Lk 10,2). Ano, uvědomujeme si, že misijní povolání nepatří minulosti, není romantickou vzpomínkou na dávné doby. Ježíš dnes potřebuje srdce, které je schopné žít povolání jako zamilovaný příběh. Láska je vede až na kraj světa, stávají se nástroji a posly soucitu. Toto povolání Ježíš adresuje všem, ale každému jinak.

Žít misijní poslání znamená troufnout si učit se postojům Ježíše Krista a s ním věřit, že i ten, kdo je vedle mne, je můj bratr, moje sestra. Kéž by jeho soucitná láska probudila i naše srdce a udělala z nás Kristovy učedníky a misionáře.

Celé Poselství papeže Františka naleznete zde

Národní ředitel Papežských misijní děl v ČR k ve svém Dopise k Misijní neděli mimo jiné píše:

Upřímně Vám děkuji za modlitby a veškerou podporu papežských misií v tak těžkém loňském roce. Díky Vaší štědrosti můžeme z fondu Papežského misijního díla šíření víry v České republice pomoci chudým lidem v Bangladéši, Paraguay a Ugandě částkou více jak 3 miliony korun. V těchto zemích podporujeme katechisty, stavby a opravy kostelů a kaplí. Pomáháme lidem zlepšovat životní podmínky. Podáváme pomocnou ruku všem potřebným. Z fondu Korona jsme podpořili nákup nejzákladnějších potravin a léků pro nejvíce zasažené pandemií v Zimbabwe, Malawi, Pákistánu, Bangladéši, Srí Lance a Indii.

Každý pokřtěný je poslaný hlásat evangelium, to znamená radost do celého světa. Misie jsou v dalekých zemích Afriky, Asie, Jižní a Střední Ameriky a Oceánie, ale mějme na paměti, že jsou některé periferie také blízko nás, v městských centrech, domovech důchodců, v práci nebo přímo v našich rodinách. Svět je prostor, ve kterém působíme a vytváříme vztahy. Tento svět máme přetvářet naší žitou vírou, radostí a nadšením. Slovy papeže Františka: „Výzvou pro misijní poslání je pochopit, co nám v této době říká Bůh. Nemoc, utrpení, strach, izolace nás nenechávají v klidu. Doléhá na nás chudoba těch, kdo umírají v osamocení, kdo jsou ponecháni na pospas, kdo přicházejí o práci a výdělek, těch, kdo nemají domov a nemají co jíst.“ Záleží jen na nás, jak zareagujeme na Boží výzvy této jistě nelehké doby.

Celý Dopis národního ředitele Papežských misijních v ČR k Misijní neděli najdete zde

U příležitosti Světového dne misí vydala Papežská misijní díla modlitební kartičku k Misijní neděli, na jejíž titulní straně je plakát k Misijní neděli a na rubové straně tato modlitba:

Bože, náš Otče,

Petrovi a ostatním apoštolům jsi dal odvahu svědčit o Tvém Synu, který zemřel a vstal z mrtvých a tak nám zjevil Tvou lásku. Apoštolové nemohli mlčet o tom, co viděli a slyšeli.

Prosíme Tě, abys povolal ke službě mnoho misionářů, aby lidé z celého světa mohli poznat Ježíše Krista, milovat ho a sloužit mu. Dej nám svého svatého Ducha, ať z nás učiní radostné a odvážné svědky Tvého Slova.

Amen

Kartička je k dostání u diecézního ředitele nebo v Národní kanceláři PMD v ČR v Hradci Králové.  Společně s plakátem ji můžete umístit na své farní webové stránky.

Plakát k Misijní neděli ke stažení:  Plakat_misijni_nedele_2021

Modlitební kartička ke stažení: Karticka_MN_2021 aKarticka_MN_2021 b

I pro letošní rok Papežská misijní díla připravila náměty ke slavení Misijní neděle, které můžete využít i při Misijnímu mostu modlitby v předvečer Světového dne misií 23. října 2021. Využít můžete buď již kompletně připravený program, včetně textů, nebo jen navrhované
schéma adorace, které si následně uzpůsobíte svým potřebám. Najdete zde také aktivity pro děti, kterými můžete doplnit úkoly malých misionářů v kalendáři Misijní říjen 2021

Náměty ke slavení Misijní neděle:  priloha_misijni_nedele_2021_misijni_adorace_TISK

Chcete-li poradit s misijní výzdobou kostela na Misijní neděli, sledujte naše facebookové stránky, kde v příspěvcích najdete spoustu inspirace: facebook Papežských misijních děl

Přejeme Vám požehnané a radostné prožití misijního měsíce října!

 

Dopis národního ředitele Papežských misijních děl k Misijní neděli 2021

Dopis národního ředitele Papežských misijních děl k Misijní neděli 24. 10. 2021

Milí přátelé misií,

příští neděli budeme slavit 95. Světový den misií, Misijní neděli. Ve všech kostelích na celém světě se budeme modlit za to, aby se evangelium šířilo do celého světa. Téma tohoto dne pro letošní rok „Je přece nemožné, abychom nemluvili o tom, co jsme viděli a slyšeli“ je pozváním pro každého z nás, abychom Boží lásku, kterou nosíme v srdci, předávali dál. Toto misijní povolání Ježíš adresuje všem, ale každému jinak. Misijní neděle je svátkem celosvětového společenství, ve kterém si navzájem vyměňujeme dary duchovní i materiální. Misijní neděle je nejsilnější celosvětovou solidaritou, kdy se v jeden den víc jak miliarda lidí v mnoha zemích světa modlí za společné dílo evangelizace.

V lidských dějinách se vždy vyskytly roky, které zpětně považujeme za přelomové pro další vývoj a ten minulý takový určitě byl. Celosvětová pandemie Covid-19 sebou přinesla nejen spoustu nemocných, žel také obětí, ale rovněž bezprecedentní bezpečnostní opatření zasahující do životů lidí. Ti křehcí a zranitelní pocítili svou křehkost a zranitelnost ještě více. Lidé se musejí potýkat s dramatickým propadem příjmů a nedostatkem pracovních příležitostí obzvláště v chudých misijních zemích.

Upřímně Vám děkuji za modlitby a veškerou podporu papežských misií v tak těžkém loňském roce. Díky Vaší štědrosti můžeme z fondu Papežského misijního díla šíření víry v České republice pomoci chudým lidem v Bangladéši, Paraguay a Ugandě částkou více jak 3 miliony korun. V těchto zemích podporujeme katechisty, stavby a opravy kostelů a kaplí. Pomáháme lidem zlepšovat životní podmínky. Podáváme pomocnou ruku všem potřebným. Z fondu Korona jsme podpořili nákup nejzákladnějších potravin a léků pro nejvíce zasažené pandemií v Zimbabwe, Malawi, Pákistánu, Bangladéši, Srí Lance a Indii.

Každý pokřtěný je poslaný hlásat evangelium, to znamená radost do celého světa. Misie jsou v dalekých zemích Afriky, Asie, Jižní a Střední Ameriky a Oceánie, ale mějme na paměti, že jsou některé periferie také blízko nás, v městských centrech, domovech důchodců, v práci nebo přímo v našich rodinách. Svět je prostor, ve kterém působíme a vytváříme vztahy. Tento svět máme přetvářet naší žitou vírou, radostí a nadšením. Slovy papeže Františka: „Výzvou pro misijní poslání je pochopit, co nám v této době říká Bůh. Nemoc, utrpení, strach, izolace nás nenechávají v klidu. Doléhá na nás chudoba těch, kdo umírají v osamocení, kdo jsou ponecháni na pospas, kdo přicházejí o práci a výdělek, těch, kdo nemají domov a nemají co jíst.“ Záleží jen na nás, jak zareagujeme na Boží výzvy této jistě nelehké doby.

Za Vaši letošní štědrost při misijní sbírce Vám děkuje a ze srdce Vám i Vašim blízkým žehná

jáhen Leoš Halbrštát

národní ředitel
Papežských misijních děl v České republice

Dary na Misijní neděli můžete zasílat na číslo 72 540 444/2700, VS 10.

Děkujeme!

Dopis národního ředitele k MN 2021

Poselství papeže Františka k 95. světovému dni misií – 24. října 2021

„Je přece nemožné, abychom nemluvili o tom, co jsme viděli a slyšeli“ (Sk 4,20)

Milé sestry, milí bratři,

když zakusíme sílu Boží lásky, když pocítíme jeho otcovskou přítomnost ve svém osobním životě i v životě společenství věřících, nemůžeme nezvěstovat a nesdílet to, co jsme viděli a slyšeli. Ježíšův vztah s učedníky, jeho lidství zjevené v tajemství vtělení, jeho evangelium a tajemství smrti a zmrtvýchvstání nám ukazují, jak obrovskou měrou miluje Bůh naše lidství, jak bere za své naše radosti a utrpení, naše touhy a úzkosti. Vše v Kristu nám připomíná, že svět, ve kterém žijeme, svět, který potřebuje spásu, není Ježíši cizí. Vyzývá nás, abychom se i my cítili být živou součástí tohoto poslání: „Jděte proto na rozcestí a pozvěte na svatbu, koho najdete“ (Mt 22,9). Nikdo není z Kristovy lásky vyloučen, nikdo pro ni nemůže být cizincem nebo zůstat mimo její dosah.

Zkušenost apoštolů

Příběh evangelizace začíná Pánovou vášnivou touhou volat každého člověka tam, kde se nachází, a navazovat s ním dialog a přátelství (srov. Jan 15,12-17). Apoštolové nám to říkají jako první; pamatovali si dokonce i den a hodinu, kdy se s ním poprvé setkali: „Byly asi čtyři hodiny odpoledne“ (Jan 1,39). Přátelství s Pánem, vidět ho, jak pečuje o nemocné, jí s hříšníky, sytí hladové, přibližuje se k těm, kdo jsou vyloučeni, dotýká se nečistých, ztotožňuje se s nebohými, zve k blahoslavenstvím, učí nově a s velkou autoritou, zanechává nesmazatelnou stopu, je schopen vyvolat úžas a šířit nezištnou radost, kterou nemůžeme ani obsáhnout. Jak říkal prorok Jeremiáš: tato zkušenost je jako planoucí oheň jeho živoucí přítomnosti v našem srdci, které nás pobízí k misii, i když to někdy znamená oběť a nepochopení (srov. 20,7–9).
Láska je dynamická a vyzývá i nás, abychom se dělili o tu nejkrásnější zprávu, o zdroj naděje: „Našli jsme Mesiáše“ (Jan 1,41).

Při pohledu na Ježíše jsme viděli, slyšeli a zažili, že věci mohou být jinak. Už dnes zahájil dobu příští, když nám připomněl základní vlastnost našeho lidství, mnohdy opomíjenou, zapomenutou: „Byli jsme stvořeni k plnosti, které lze dosáhnout jen v lásce“. Nové časy, které
probouzejí víru schopnou chopit se iniciativy a vytvářet komunitu lidí, kteří se učí přijímat křehkost vlastní i křehkost druhých a tím podporují bratrství a přátelství ve společnosti. Církevní společenství ukazuje svou krásu pokaždé, když s vděčností pamatuje na to, že nás Pán
miloval jako první (srov. 1 Jan 4,19). Láskyplné Pánovo zalíbení nás překvapuje, úžas sám o sobě nemůžeme vlastnit ani vynutit. (…) Pouze tak může vykvést zázrak vděčnosti, darování sebe sama. Ani misijního zápalu nikdy nedosáhneme v důsledku rozumové úvahy nebo
kalkulu. Misijní činnost je vyjádřením naší vděčnosti (srov. Poselství pro Papežská misijní díla, 21. května 2020).

Nicméně doba, ve které žili první křesťané, nebyla lehká: svou víru začínali žít v nepřátelských a obtížných podmínkách. Vyhnanství a věznění se střídalo s vnitřními i vnějšími vzpourami, které zdánlivě popíraly a negovaly to, co křesťané viděli a slyšeli. Tyto okolnosti však pro ně nebyly obtíží nebo překážkami, které by je vedly k ústupu a uzavření se do sebe, naopak staly se pobídkou, aby každou nepřízeň, komplikaci nebo těžkost přeměnili v příležitost k misijnímu poslání. I omezení a překážky se tak staly šancí, aby vše pronikl Pánův duch. Z osvobozující radostné zvěsti nezůstal nikdo vyloučen.

Živé svědectví o tom podávají Skutky apoštolů, kniha, kterou mají mít učedníci misionáři stále po ruce. Popisuje, jak se milost evangelia rozlévala všude, kde se evangelium šířilo. Přinášelo radost, kterou může darovat jen Duch Svatý. Skutky apoštolů nás učí prožívat zkoušky v těsném spojení s Kristem, abychom došli „přesvědčení, že Bůh může působit za jakýchkoli okolností, i uprostřed zdánlivých neúspěchů“, a jistoty, že ten, „kdo se z lásky obětuje a dává Bohu, určitě bude plodný“ (srov. Jan 15,5).

Stejně je tomu i s námi, ani současná historická situace není snadná. Pandemie znásobila bolest, samotu, chudobu a nespravedlnost, kterou již mnozí trpěli, odkryla naše falešné jistoty, polarizaci a rozdělení, které nás potichu trýzní. Ti, kdo jsou křehcí a zranitelní, pocítili svou
křehkost i zranitelnost ještě více. Zakusili jsme beznaděj, zklamání, obtíže. Dokonce jsme se oddali hořkosti, která nám bere naději a zastírá náš pohled. My však „nehlásáme sebe, ale kážeme, že Ježíš Kristus je Pán, my však že jsme vaši služebníci kvůli Ježíši“ (2 Kor 4,5). Proto
v našich společenstvích a v našich rodinách zní slova evangelia, která nacházejí ozvěnu v našem srdci a říkají nám: „Není tady, byl vzkříšen“ (Lk 24,6). Jsou to slova naděje, která rozbíjejí každý determinismus. Těm, kdo se jimi nechají proniknout, darují nezbytnou svobodu a srdnatost, aby se postavili skutečnosti a s vynalézavostí hledali všechny způsoby, jak praktikovat soucit, „svátostnou“ blízkost Boha, který nikoho nenechá stát na okraji cesty. V aktuální době pandemie, kdy jsme v pokušení zakrývat a omlouvat svou lhostejnost či apatii
výmluvou na nutnost sociálního odstupu, je naléhavě zapotřebí misie soucitu, která dokáže proměnit nařízený odstup v místo setkání, péče a podpory. „Co jsme viděli a slyšeli“ (Sk 4,20): žité milosrdenství se stane útočištěm a dá nám věrohodnost, která nám umožní sdílet utrpení, abychom vytvořili „společenství založené na vzájemném sdílení a solidaritě, které je hodno naší doby, naší energie a našich zdrojů“. Boží slovo nám každodenně poskytuje spásu, chrání nás výmluv, které vedou k uvěznění do podlé skepse: „Stejně je to jedno, nic se nezmění.“ Odpověď na otázku, proč se mám vzdát svých jistot a svého pohodlí, zálib, když nemohu vidět důležitý výsledek, zůstává stále stejná: „Ježíš Kristus přemohl hřích a smrt a je plný moci. Ježíš Kristus opravdu žije.“ On chce, abychom i my tuto naději přijali, dělili se o ni, abychom byli živí a bratrští. V současné situaci je naléhavě potřeba misionářů naděje, kteří budou schopni ve spojení s Pánem prorocky připomínat, že nikdo se nezachrání sám.

Jako apoštolové a první křesťané, také my říkáme ze všech sil: „Je přece nemožné, abychom nemluvili o tom, co jsme viděli a slyšeli“ (Sk 4,20). Všechno, co jsme od Pána dostali, nám daroval proto, abychom to dali k dispozici druhým. Jako apoštolové, kteří viděli a slyšeli Ježíšovu spásu a dotkli se jí (srov. 1 Jan 1,1–4), stejně tak se i my dnes můžeme dotýkat trpícího a oslaveného Kristova těla v každodenním běhu dějin a mít odvahu podělit se se všemi o úděl plný naděje. Tato neochvějná naděje vychází z vědomí, že nás doprovází Pán. My, křesťané, si nemůžeme nechat Pána pro sebe. Misijní poslání církve, kterým je evangelizace, se uplatňuje kompletně a veřejně v přeměně světa a v ochraně tvorstva.

Pozvání pro každého z nás

Téma Světového dne misií pro letošní rok: „Je přece nemožné, abychom nemluvili o tom, co jsme viděli a slyšeli“ (Sk 4,20) je pozváním pro každého z nás, abychom se ujali toho, co nosíme v srdci, a předávali to dál. Toto poslání je a vždy bylo identitou církve: „existuje právě proto, aby hlásala evangelium“. Pokud se osobně izolujeme nebo se uzavřeme do malých skupin, náš život z víry ochabuje, ztrácí prorockého ducha, schopnost úžasu a vděčnosti. Církev ze své vlastní dynamické povahy požaduje rostoucí otevřenost, která je schopna jít za každým a zahrnout všechny. První křesťané ani zdaleka nepodléhali pokušení uzavírat se do elitní skupiny. Přitahoval je Pán a nový život, který přinášel; jít ke všem a svědčit o tom, co viděli a slyšeli: Boží království je blízko. Byli v tom velkodušní, vděční a ušlechtilí. To jsou vlastnosti těch, kdo vědí, že zasévají, ale plody jejich úsilí a jejich obětí okusí další. Rád si proto připomínám, že i ti „nejslabší, znevýhodnění a zranění mohou jimi (misionáři) svým způsobem být, protože je třeba stále umožňovat, aby dobro bylo sdíleno, i když je v člověku přítomno s mnohými slabostmi“. Na Světový den misií, jenž se každoročně slaví třetí neděli v říjnu, pamatujeme s vděčností na všechny lidi, kteří nám svědectvím svého života pomáhají obnovovat náš křestní závazek, a sice být velkodušnými a radostnými apoštoly evangelia. Pamatujeme zvláště na ty, kteří se vydali na cestu, opustili vlast a rodinu, aby evangelium neprodleně a bez obav přinesli do nejzazších koutů národů a měst, kde mnoho lidí touží po požehnání.

Jejich misijní svědectví je pro nás výzvou, abychom byli odvážní a bez přestání prosili Pána žně, aby „poslal dělníky na svou žeň“ (Lk 10,2). Ano, uvědomujeme si, že misijní povolání nepatří minulosti, není romantickou vzpomínkou na dávné doby. Ježíš dnes potřebuje srdce, které je schopné žít povolání jako zamilovaný příběh. Láska je vede až na kraj světa, stávají se nástroji a posly soucitu. Toto povolání Ježíš adresuje všem, ale každému jinak. Mějme na paměti, některé periferie jsou blízko nás, v městských centrech nebo v našich rodinách. Všeobecná otevřenost lásce má rozměr, který není zeměpisný, ale existenční. Souvisí s naším
každodenním úsilím rozšiřovat okruh přátel, setkávat se s těmi, které – byť jsou mi nablízku – přirozeně nepovažuji za součást „okruhu svých zájmů“.

Žít misijní poslání znamená troufnout si učit se postojům Ježíše Krista a s ním věřit, že i ten, kdo je vedle mne, je můj bratr, moje sestra. Kéž by jeho soucitná láska probudila i naše srdce a udělala z nás Kristovy učedníky a misionáře.

Maria, první učednice a misionářka, ať probudí ve všech pokřtěných touhu být světlem a solí naší země (srov. Mt 5,13–14).

Dáno v Římě u Sv. Jana Lateránského dne 6. ledna 2021, v den slavnosti Zjevení Páně
FRANTIŠEK

Poselství papeže Františka k MN 2021

Blahořečení Pauline Jaricot bylo oznámeno na květen 2022

Pauline Jaricot bude blahořečena 22. května 2022. Oznámení učinil generální tajemník Papežských misijních děl ve Francii Gaëtan Boucharlat de Chazotte prostřednictvím video zprávy od agentury Agenzia Fides. Zakladatelka Díla šíření víry a sdružení Živého růžence bude beatifikována 22. května 2022, na dvousté výročí založení Papežského misijního díla šíření víry (PMDŠV), během eucharistické slavnosti v Lyonu, které bude předsedat prefekt Kongregace pro evangelizaci národů kardinál Luis Antonio Tagle.

Pauline Jaricot (1799-1862) byla prohlášena za ctihodnou 25. února 1963 svatým Janem XXIII. 26. května 2020 papež František schválil zveřejnění dekretu uznávajícího zázrak připisovaný přímluvě Ctihodné Paulin Jaricot.

Narodila se v bohaté rodině v Lyonu a po 15 letech pohodlného života zažila fyzické a duchovní utrpení, v jehož kontextu měla prostřednictvím svátostí hlubokou zkušenost s Bohem. Odpuštění a hluboká modlitba ji přivedly k překonání vážného traumatu a od té chvíle se její život radikálně změnil. Pauline přišla zasvětit svůj život Bohu slavnostním slibem v kapli Panny Marie Fourvière v Lyonu a věnovala se výhradně službě Bohu v chudých a nemocných, denně navštěvovala nemocnice a nevyléčitelně nemocné lidi, obvazovala jim rány a nabízela slova útěchy. Pomoc potřebným doprovázel život intenzivní modlitby, přijímání eucharistie denně, přímluvy za obrácení hříšníků a za evangelizaci světa.

Pauline si uvědomila ekonomické potíže misií a propagovala iniciativy pro získávání finančních prostředků: tak se zrodilo to, co bylo později nazýváno „Sdružení na šíření víry“, která byla oficiálně založena 3. května 1822. Přesně o sto let později 3. května 1922 udělil papež Pius XI. dílu papežský status a potvrdil jeho misijního ducha a službu univerzální církvi, což je oficiální počátek Papežských misijních děl.

V roce 2022 oslavíme 200. výročí Papežského misijního díla šíření víry, 100. výročí povznesení pontifikálního charakteru Díla a 400. výročí Kongregace pro evangelizaci národů.

Foto: Vatican News

 

O Kongregaci pro evangelizaci národů, jejíž součástí jsou Papežská misijní díla

Přinášíme pohled do nitra Římské kurie na Kongregaci pro evangelizaci národů, v jejímž čele byl 16 let i slovenský kardinál Jozef Tomko (1985-2001). Informace o tomto vatikánském úřadu poskytl v rozhovoru pro Vatican News jeho současný prefekt, filipínský kardinál Luis Antonio Tagle, který byl do čela jmenován koncem roku 2019.
Specifickým cílem Kongregace pro evangelizaci národů, která sídlí v Římě na Španělském náměstí, je misionářská činnost, čili evangelizace národů a zakládání církví v nově evangelizovaných národech. Už od jejích počátků, kdy byla v roce 1622 založena Posvátná kongregace Propaganda Fide až dodnes, naplňuje svou počáteční misi být “hnacím, řídícím a koordinačním” centrem misionářské činnosti, zvlášť Missio ad gentes. Toto její poslání zůstalo nezměněno i přes reformy Římské kurie.
Kongregace pro evangelizaci národů má zároveň za úkol pomáhat papeži v podporování misionářské spolupráce, aby bylo stále zřetelnější, že celá církev je ve své podstatě misionářská a aby si celý Boží lid uvědomil svůj misionářský závazek a spolupracoval na jeho naplňování prostřednictvím modlitby, svědectvím života a ekonomické podpory.
Činnost Kongregace pro evangelizaci národů je ve službě mladým církvím.
Kongregace má teritoriální kompetenci, čili týká se příslušných geografických území. Týká se zakládání či rušení místních církví, jmenování biskupů a ordinářů, provádění biskupského úřadu v misijních teritoriích. Na starosti má i formací diecézního kléru (zvlášť v seminářích, kde zároveň jmenuje rektory), službu kněží, řeholní a zasvěcený život, apoštolát katechetů a život věřících laiků.
Kongregace se na svých územích stará i o pastorační službu a o vytváření církevně správních oblastí. Papeži pomáhá zajistit pro každou takovou oblast ordináře. Momentálně pod Kongregaci pro evangelizaci národů spadá celkem 1119 církevně správních oblastí, z nich 516 se nachází v Africe, 484 v Asii, 76 v Americe a 46 v Oceánii.
Kongregace zároveň přispívá k formaci budoucích kněží. Snaží se podporovat misionářské povolání u kněží, řeholníků i laiků a zajišťuje adekvátní distribuci misionářů. Na svých územích se stará i o formaci kněží, řeholníků i katechetů. Podporuje vznik seminářů a sleduje jejich chod. V současnosti se kongregace stará o 800 seminářů, které jsou rozděleny na velké, propedeutické a malé. Studuje v nich téměř 80 tisíc adeptů, o které se stará přes dva tisíce formátorů.
Velkých seminářů je 222, s celkovým počtem 23 138 bohoslovců. Až 68% z nich je v Africe, 28% v Asii, 3% na americkém kontinentu a 1% v Oceánii. O bohoslovce se zde stará více než 1700 formátorů. Propedeutických seminářů má kongregace 120 a studuje v nich přes 6 tisíc chlapců. Většina z nich (až 88%) se nachází v Africe, 12% je v Asii a 1% na americkém kontinentu. Malých seminářů je 439 s více než 50 tisíci chlapci. Opět zde dominuje Afrika se 75% (Asie 20%, Amerika 3% a Oceánia1%).
Kromě seminářů má Kongregace pro evangelizaci národů na starosti i svá papežská kolegia v Římě, kde se formují kněží pro jejich misi ve světě. Patří sem Papežské Urbanovo kolegium (založené v roce 1627) na formaci bohoslovců, dále Papežské kolegium sv. Petra (1946) a Papežské kolegium sv. Pavla (1965) pro formaci kněží pocházejících z misijních zemí, Kolej sv. Josefa při Papežské Urbanově univerzitě, které v minulosti hostilo katechety, ale dnes přijímá kněze, kteří přicházejí na semestrální rekvalifikační programy zmiňované univerzity.
Pod kongregaci spadá i Kolegium Mater Ecclesiae v Castel Gandolfo, které je vyhrazeno pro řeholnice.
Kongregace pro evangelizaci národů spravuje Papežskou Urbanovu univerzitu, nazývanou i Urbaniana. Sídlí v Římě nedaleko Vatikánu a má čtyři fakulty: filozofickou, teologickou, kanonického práva a misiologickou. Univerzita má projekt, který dovoluje rozličným institucím, především seminářům, přidružit se k ní. Takto je v současnosti ve spojení se 104 instituty z více než 40 zemí světa.
Kongregaci pro evangelizaci národů patří i tisková agentura Fides, která přináší zprávy z misijních oblastí. Součástí administrativního centra Kongregace v Římě je i bohatý a vzácný archiv. Rozdělený je na dvě části. Ten historický obsahuje dokumenty spadající až do roku 1622. Moderní archiv uchovává materiály z posledních 50 let.
👉 Součástí Kongregace pro evangelizaci národů jsou v České republice známá Papežská misijní díla.
Tato světová síť pomáhá mladým církvím na územích spadajících pod Kongregaci. Prostřednictvím Papežských misijních děl podporuje kongregace i mnohé rozvojové projekty, jakož i projekty v oblasti vzdělávání i zdravotní péče.
V roce 2020 šlo o téměř 30 tisíc mateřských škol, 60 tisíc základních a 26 tisíc středních škol, téměř tři tisíce nemocnic, osm tisíc jídelen pro chudé a přes 500 útulků pro malomocné. 👈
Zdroj: VATICAN NEWS