Příspěvky se štítkem PMD

Poselství papeže Františka k Světovému dni misií – 22. října 2023

Poselství papeže Františka k 97. světovému dni misií – 22. října 2023

Drazí bratři a sestry!

Pro letošní Světový den misií jsem zvolil téma, které vychází z vyprávění o emauzských učednících v Lukášově evangeliu (srov. 24,13–35): „Hořící srdce, kráčející nohy.“ Tito dva učedníci byli zmatení a zklamaní, ale setkání s Kristem ve slově a při lámání chleba v nich zažehlo nadšenou touhu znovu se vydat na cestu do Jeruzaléma a hlásat, že Pán byl skutečně vzkříšen. V evangelijním příběhu vnímáme proměnu učedníků prostřednictvím několika sugestivních obrazů: jejich srdce hořelo, když jim Ježíš objasňoval Písmo, otevřely se jim oči, tak že ho poznali, a nakonec se jejich nohy vydaly na cestu. Zamyslíme-li se nad těmito třemi aspekty, které odrážejí cestu všech učedníků misionářů, můžeme obnovit svou nadšení pro evangelizaci v dnešním světě.

1. Hořelo nám srdce „když odhaloval smysl Písma“. Při misijní činnosti Boží slovo osvěcuje a proměňuje srdce

Cestou z Jeruzaléma do Emauz měli oba učedníci sklíčené srdce – jak bylo patrné z jejich tváří –, protože Ježíš, ve kterého věřili, zemřel (srov. v. 17). Tváří v tvář neúspěchu ukřižovaného Učitele se zhroutila jejich naděje, že je Mesiáš (srov. v. 21).

A „jak tak hovořili a uvažovali, přiblížil se k nim sám Ježíš a připojil se k nim“ (v. 15). Tak jako na začátku, když povolal učedníky, i nyní se Pán chopí iniciativy ve chvíli, kdy jsou zmatení, připojí se ke svým učedníkům a kráčí po jejich boku. Ve svém velkém milosrdenství se nikdy neunaví a zůstává s námi navzdory našim selháním, pochybnostem a slabostem, i přes náš smutek a pesimismus, které způsobují, že jsme „nechápaví a váhaví“ (v. 25), lidé chabé víry.

Zmrtvýchvstalý Pán je dnes stejně jako tenkrát nablízku svým učedníkům misionářům a kráčí spolu s nimi, zvláště když se cítí zmatení, zdeptaní a vystrašení tváří v tvář tajemství nespravedlnosti, která je obklopuje a snaží se je přemoci. Proto „si nenechme ukrást naději!“1 Pán je větší než všechny naše problémy, zvláště když se s nimi setkáváme během našeho poslání hlásat světu evangelium, protože taková mise je koneckonců jeho a my jsme jednoduše jeho pokorní spolupracovníci, „neužiteční služebníci“ (srov. Lk 17,10).

Chci vyjádřit svou blízkost v Kristu všem misionářům a misionářkám ve světě, zvláště těm, kteří snášejí jakékoliv těžkosti: moji milí, vzkříšený Pán je stále s vámi a vidí vaši velkorysost a vaše oběti, které přinášíte pro poslání evangelizovat ve vzdálených oblastech. Každý den není prozářený sluncem, ale vždy si připomínejme slova Pána Ježíše, kterými se před svým utrpením obrací na své přátele: „Ve světě budete mít soužení. Ale buďte dobré mysli. Já jsem přemohl svět!“ (Jan 16,33).

Poté, co vzkříšený Ježíš naslouchal dvěma učedníkům cestou do Emauz, „začal od Mojžíše, probral dále všechny proroky a vykládal jim, co se ve všech částech Písma na něj vztahuje“ (Lk 24,27). A srdce učedníků se rozhořela, jak se později jeden druhému svěřili: „Což nám nehořelo srdce, když k nám na cestě mluvil a odhaloval smysl Písma?“ (v. 32). Ježíš sám je živé Slovo, které může zapálit, osvítit a změnit naše srdce.

Lépe tak porozumíme výroku sv. Jeronýma: „Neznalost Písma je neznalost Krista.“2 „Bez Pána, který by nás uvedl, není možné do hloubky pochopit Písmo svaté, ale pravdivý je také opak: bez Písma svatého zůstávají události Ježíšovy mise a jeho církve ve světě neproniknutelné“3 Znalost Písma je tedy důležitá pro křesťanský život a ještě více pro hlásání Krista a jeho evangelia. Co jiného bychom jinak předávali ostatním než své vlastní myšlenky a projekty? Copak chladné srdce dokáže zapálit srdce ostatních?

Nechme se tedy stále doprovázet vzkříšeným Pánem, který nám objasní smysl Písma. Dovolme mu, aby zapálil naše srdce, aby nás osvítil a proměnil, abychom mohli světu hlásat jeho tajemství spásy s mocí a moudrostí, které vycházejí z jeho Ducha.

2. Oči, které „se otevřely a poznaly ho“ při lámání chleba. Ježíš v eucharistii je vrcholem a zdrojem poslání

Srdce, která se rozhořela zásluhou Božího slova, povzbudila emauzské učedníky, aby požádali tajemného Pocestného, aby s nimi zůstal, protože nastával večer. U stolu se jejich oči otevřely a poznali ho, když lámal chléb. Tím rozhodujícím, co otevřelo oči učedníků, je sled činností, které Ježíš vykonal: vzal chléb, požehnal ho, lámal a dal jim. Jsou to běžná gesta židovské hlavy rodiny, ale Ježíš Kristus je vykonal v milosti Ducha Svatého a obnovil jimi pro své spolustolovníky znamení rozmnožení chlebů, především toho eucharistického, svátosti oběti kříže. Ale právě ve chvíli, kdy poznávají Ježíše při lámání chleba, „on jim však zmizel“ (Lk 24,31). Z toho můžeme pochopit jednu podstatnou skutečnost naší víry: Kristus, který láme chléb, se nyní stává lámaným chlebem, sdíleným s učedníky a jimi konzumovaným. Nelze ho spatřit, protože nyní vstoupil do srdcí učedníků, aby je ještě více zapálil a pobídl, aby se bez prodlení vydali na cestu a všem sdělili jedinečnou zkušenost setkání se Vzkříšeným! Zmrtvýchvstalý Kristus je tedy ten-který-láme-chléb a zároveň je Chléb-lámaný-pro-nás. A tak každý učedník misionář je povolán, aby se působením Ducha Svatého stal tak jako Ježíš a v Ježíši tím-který-láme-chléb a tím-který-je-lámaný-chléb pro svět.

Zde je třeba si připomenout, že běžné lámání materiálního chleba s hladovými ve jménu Krista je už misijní křesťanský úkon. Tím spíš je lámání eucharistického chleba, kterým je sám Kristus, dokonalé misijní působení, protože eucharistie je zdrojem a vrcholem života a poslání církve.

Papež Benedikt XVI. to připomenul: „Nemůžeme si nechat pro sebe lásku, kterou v této svátosti [eucharistie] slavíme. Už svou povahou si vyžaduje, abychom ji odevzdávali všem. To, co svět potřebuje, je Boží láska; setkat se s Ježíšem a uvěřit v něho. Proto eucharistie není jen zdrojem a vrcholem života církve, ale je i jejím posláním: ‚Autenticky eucharistická církev je církev misionářská.‘“4

Abychom přinášeli ovoce, musíme být s Ježíšem sjednoceni (srov. Jan 15,4–9). Takového sjednocení dosahujeme každodenní modlitbou, zvláště při adoraci, tichém setrvání v přítomnosti Pána, který zůstává s námi v eucharistii. Učedník misionář se může stát mystikem v činnosti, pěstuje-li s láskou toto společenství s Kristem. Kéž naše srdce stále touží po Ježíšově společnosti, prahne po naléhavém požadavku dvou učedníků z Emauz, především když se připozdívá: „Zůstaň s námi, Pane“ (srov. Lk 24,29).

3. Naše nohy se vydaly na cestu v radosti, že můžeme vyprávět o vzkříšeném Kristu. Věčné mládí církve, která neustále vychází ven

Učedníci „se vydali bez váhání na cestu a vrátili se do Jeruzaléma“ (srov. Lk 24,33) poté, co se jim otevřely oči a poznali Krista při „lámání chleba“. To, že spěchali, aby se s ostatními podělili o radost ze setkání s Pánem, ukazuje, že „radost evangelia naplňuje srdce i celý život těch, kdo se setkávají s Ježíšem. Ti, kdo přijímají spásu od něj, jsou vysvobozeni z hříchu, ze smutku, z vnitřní prázdnoty a z osamění. S Ježíšem Kristem se vždycky rodí a obnovuje radost“.5 Se zmrtvýchvstalým Ježíšem se nemůžeme setkat, aniž bychom hořeli touhou sdělit to všem. Proto prvním a hlavním zdrojem misijního poslání jsou lidé, kteří poznali vzkříšeného Krista v Písmu a v eucharistii a nesou ve svém srdci jeho oheň a ve svém pohledu jeho světlo. Oni mohou svědčit o životě, který nikdy nekončí, ani v těch nejobtížnějších situacích a nejtemnějších chvílích.

Obraz „nohou, které se vydávají na cestu“ nám znovu připomíná trvalou hodnotu missio ad gentes, poslání, které zmrtvýchvstalý Pán svěřil církvi, aby evangelizovala každého člověka a každý národ až po všechny končiny světa. Dnes více než kdy jindy potřebuje lidstvo, zraněné mnoha nespravedlnostmi, rozděleními a válkami, dobrou zvěst o míru a spáse v Kristu. Využívám této příležitosti, abych potvrdil, že „každý má právo slyšet evangelium. Křesťané mají povinnost hlásat jej, aniž by kohokoliv vylučovali, a to nikoli jako někdo, kdo ukládá nový závazek, nýbrž jako někdo, kdo sdílí radost, ukazuje krásné obzory a nabízí lákavou hostinu.“6

Misijní obrácení zůstává hlavním cílem, který si musíme klást jako jednotlivci i jako společenství, protože „misijní působení je paradigmatem každého díla církve“.7

Jak dosvědčuje apoštol Pavel, Kristova láska nás uchvacuje a pobízí (srov. 2 Kor 5,14). Tato láska je dvojí: Kristova láska k nám, která přitahuje, inspiruje a probouzí naši lásku k němu. Taková láska činí církev, která stále vychází na cestu, stále mladou. Všichni její členové jsou pověřeni hlásat Kristovo evangelium v přesvědčení, že „umřel za všechny, aby ti, kteří jsou naživu, nežili už sobě, ale pro toho, který za ně umřel a vstal z mrtvých“ (v. 15). K misijnímu působení může přispět každý z nás: modlitbou, činností, obětováním finančních prostředků i utrpení a vlastním svědectvím. Papežská misijní díla jsou vhodným nástrojem, který usnadňuje koordinaci misijní spolupráce na duchovní i hmotné úrovni. Proto je sbírka během Světového dne misií věnována Papežskému dílu šíření víry.

Naléhavost misijního působení církve přirozeně vyžaduje stále užší misijní spolupráci všech jejích členů na všech úrovních. To je zásadní cíl synodálního procesu, kterým církev prochází pomocí klíčových slov: společenství, spoluúčast, poslání. Takový proces jistě neznamená, že se církev soustředí na sebe sama; není ani referendem o tom, čemu bychom měli věřit a co, ani záležitost lidských preferencí. Je to spíše proces, kdy se vydáváme na cestu jako emauzští učedníci a nasloucháme zmrtvýchvstalému Pánu. On se k nám vždy připojuje, aby nám objasňoval smysl Písma a lámal pro nás chléb, abychom mohli v síle Ducha Svatého dále plnit jeho poslání ve světě.

Tak jako ti dva učedníci vyprávěli ostatním, co se jim cestou přihodilo (srov. Lk 24,35), i naše hlásání bude radostné vyprávění o Kristu Pánu, jeho životě, jeho utrpení, smrti, zmrtvýchvstání a úžasných věcech, které jeho láska vykonala v našem životě.

Vykročme tedy i my, osvíceni setkáním se zmrtvýchvstalým Ježíšem a povzbuzeni jeho Duchem. Vykročme s hořícím srdcem, otevřenýma očima a kráčejícíma nohama, abychom zapalovali Božím slovem srdce ostatních lidí, otevírali jejich oči pro Ježíše v eucharistii a všechny pozvali, aby kráčeli společně na cestě míru a spásy, kterou Bůh daroval lidstvu v Kristu.

Svatá Maria, která jsi na cestě, Matko Kristových učedníků misionářů a Královno misií, oroduj za nás!

Dáno v Římě u Sv. Jan v Lateránu dne 6. ledna 2023 v den slavnosti Zjevení Páně

FRANTIŠEK

Poselství papeže Františka ke Světovému dni misií_2023

Pozvání na Misijní den 2023 ve Rtyni v Podkrkonoší

Pozvání na Misijní den 2023 ve Rtyni v Podkrkonoší

Římskokatolická farnost Rtyně v Podkrkonoší ve spolupráci s Papežskými misijními díly v ČR

Vás zvou na MISIJNÍ DEN 2023 v sobotu 7. 10. od 10 hodin.

Můžete se těšit na:

– pásmo o bl. Carlu Acutisovi

– promítání z misií s vyprávěním národního ředitele PMD Leoše Halbrštáta

– fotbalový turnaj o ceny

– hry pro všechny

– misijní tvoření

– oběd

– Misijní jarmark, na který můžete přivést své výrobky

Setkání vyvrcholí v 15:00 mší se slavnostním přijetím dětí do Papežského misijního díla dětí v kostele sv. Jana Křtitele.

Výtěžek setkání podpoří projekty PMD!

Dejte nám, prosím, co nejdříve vědět do Národní kanceláře PMD, zda se setkání zúčastníte, nejlépe na email

K slavnostnímu obřadu přijímání dětí do PMDD, potřebujeme jmenný seznam dětí! Děkujeme!

Těšíme se na Vás!

TISK_Misijni_den_2023_A4

Generální shromáždění Papežských misijních děl – Řím 2023

Generální shromáždění Papežských misijních děl – Řím 2023

Národní ředitelé Papežských misijních děl z celého světa spolu s hlavní radou této instituce se ve dnech 31. 5. – 6. 6. 2023 zúčastnili Generálního shromáždění PMD v Římě. Českou republiku zastupoval národní ředitel PMD jáhen Leoš Halbrštát.

Generální shromáždění zahájil arcibiskup Emilio Nappa, prezident PMD a pomocný sekretář Dikasteria pro evangelizaci, který

poděkoval více než 100 přítomným národním ředitelům PMD a čtyřem generálním tajemníkům a zdůraznil: „Každý se podílí na univerzálním úkolu Svatého otce zajistit evangelizaci ve všech církvích a zvláště v těch, kteří nejvíce potřebují svědectví a pomoc. Zde v Římě neděláme nic jiného, než že koordinujeme a interpretujeme naši společnou identitu: být „nástroji k prosazování misijní odpovědnosti každého pokřtěného a k podpoře nových partikulárních církví“ (čl. 67, § 1), jako sám papež František poznamenala nedávná apoštolská konstituce Praedicate Evangelium“.

S dalšími příspěvky vystoupili Luis Antonio Gokim kardinál Tagle, proprefekt a arcibiskup Marco Mellino – sekretář Rady kardinálů a Komise pro revizi římské kurie.

Po přednáškách vždy následovala diskuze a práce ve skupinkách.

Další dny jednání přednesli výroční zprávy o činnosti jednotliví sekretáři misijních děl. Za Papežskou misijní unii P. Dinh Anh Nhue Nguyen, OFM Conv, za Papežské misijní dílo šíření víry P. Tadeusz Jan Nowak, OMI a za Papežské misijní dílo dětí sestra Roberta Tremarelliová, AMSS a za Papežské misijní dílo sv. Petra apoštola P. Guy Bognon, P.S.S.

Prezentace vybraných národních kanceláří PMD připravili národní ředitelé papežských misií z Kanady, Islandu a některých afrických zemí.

Přítomní se věnovali také zprávě administrativního úředníka Mons. Carla Soldateschi, dále závěrečné finanční zprávě za rok 2022 a návrhu rozpočtu pro administrativu na rok 2023.

Národní ředitelé vykonali společnou pouť do Grecia, místa prvních živých vánočních jesliček, které vytvořil svatý František a mohli obdivovat zázraky stvoření u vodopádů Marmore.

Vyvrcholením Generálního shromáždění PMD bylo setkání s papežem Františkem. Setkání s papežem se uskutečnilo po několikaleté koronavirové pauze, v níž se představitelé PMD namísto ve Věčném městě scházeli online. Loni vyrazili do francouzského Lyonu na svatořečení Pauline Jaricot, zakladatelky Díla šíření víry a Společenství živého růžence. Před audiencí spolu prožili dopolední bohoslužbu v bazilice sv. Petra ve Vatikánu.

Národní ředitel Leoš Halbrštát vyřídil Františkovi pozdravy od misionářů z České republiky, ujištění o modlitbách a poděkování za povzbuzení a požehnání. „Každý se mohl s papežem pozdravit, říct mu nějaké své poselství. Já mu sdělil, že všichni misionáři z České republiky se za něj modlí. On reagoval, že to velmi potřebuje a že si toho velmi váží. To je vlastně poselství přímo od něj lidem v Česku. František hovořil o potřebě tvořivosti, otevřenosti, o transparentnosti a o osobním přístupu ke každému člověku a zdůraznil důležitost modlitby.”

Každoroční generální shromáždění je obrovskou příležitostí načerpat inspiraci ke své práci od ostatních národních ředitelů z různých zemí. Vždy si předáváme mezi jednotlivými jednáními tipy na úspěšné akce nebo aktivity s kterými má ta daná země nejlepší zkušenosti. Také je důležité osobní setkání s lidmi ze zemí, kam odchází naše pomoc s diskusemi o situaci, jaká je v jejich zemích v jejich církvích. Slavení eucharistie a každodenní společné modlitby nás utvrzují že jsme jedna celosvětová církev složená z bratří a sester-to na jedné straně, a to že tuto skutečnost musíme hlásat dál v naší zemi mezi našimi bratry a sestrami to na straně druhé.

PAPEŽ FRANTIŠEK K PAPEŽKÝM MISIJNÍM DÍLŮM

Drazí národní ředitelé Papežských misijních děl a všichni spolupracovníci Dikasterie pro evangelizaci, bratři a sestry, dobré ráno!

Při příležitosti generálního shromáždění Papežských misijních děl vás s radostí pozdravuji. Děkuji pro-prefektovi, kardinálovi Taglemu, za jeho milá slova, prezidentovi, arcibiskupovi Nappovi, a všem vám, kteří pracujete a sloužíte v evangelizačním poslání církve.
V této historické chvíli, kdy pokračujeme v synodálním procesu, je důležité pamatovat na to, že křesťanské společenství je ve své podstatě misionářské. Ve skutečnosti každý křesťan dostal dar Ducha svatého a je poslán pokračovat v Ježíšově práci, ohlašovat všem radost evangelia a přinášet jeho útěchu do různých situací našich často zraněných dějin. Ti, kteří se nechávají přitahovat Kristovou láskou a stávají se tak jeho učedníky, zároveň zažívají touhu přinášet všem milosrdenství a soucit, které proudí z jeho srdce.
Chci vás pozvat k rozjímání o Ježíšově srdci, jehož slavnost připadá na tento měsíc červen. Při pohledu na jeho milosrdné a soucitné srdce můžeme uvažovat o charismatu a poslání Papežských misijních děl.

1. Ježíšovo srdce a poslání.
Když kontemplujeme Kristovo srdce, objevujeme především to, jak velkolepý je Boží plán pro lidstvo. Vždyť Otec „tak miloval svět, že dal svého jednorozeného Syna, aby nezahynul nikdo, kdo v něho věří, ale aby měl věčný život“ (Jan 3, 16). V probodnutém srdci Ukřižovaného můžeme objevit nekonečnou míru Otcovy lásky: miluje nás věčnou láskou, volá nás, abychom byli jeho syny a dcerami a měli účast na radosti, která pochází od něho. Přichází nás hledat, když jsme ztraceni. Zvedá nás, když padáme, a křísí nás z mrtvých. Sám Ježíš nám takto hovoří o Otcově lásce, když například prohlašuje: „A vůle toho, který mě poslal, je, abych nic neztratil z toho, co mi dal“ (Jn 6, 39).

Drazí bratři a sestry, Ježíš nám to prokazuje v celém svém životě: v jeho soucitu s těmi, kteří jsou zraněni, v jeho starosti o ty, kteří trpí, v milosrdenství, kterým maže hříšníky, v jeho oběti za hříchy světa. Ukázal nám Boží srdce, srdce Otce, který nás vždy očekává, vidí nás již z dálky a přichází k nám s otevřenou náručí. Otce, který nikoho neodmítá, ale všechny přijímá a který nikoho nevylučuje, ale každého volá.
Jsme posláni, abychom v tomto poslání pokračovali a abychom byli znamením Kristova srdce a Otcovy lásky, která objímá celý svět. Zde nacházíme „srdce“ evangelního poslání církve: prostřednictvím daru nekonečné Boží lásky všechny oslovovat, hledat a přijímat, nabízet všem svůj život a nikoho nevylučovat.

Každé naše poslání se tedy rodí z Kristova srdce, aby mohl všechny přitáhnout k sobě. Takový byl mystický a misijní duch blahoslavené Paulíny Marie Jaricotové, zakladatelky Misijního díla šíření víry, která byla velmi oddaná Nejsvětějšímu Srdci Ježíšovu.

2. Charisma Papežských misijních děl v současnosti.
V této souvislosti chci zopakovat to, co jsem zdůraznil v Apoštolské konstituci Praedicate Evangelium, když jsem připomněl povolání Misijních děl být „nástrojem na podporu odpovědnosti za mise ze strany všech pokřtěných a na podporu nových partikulárních církví“ (čl. 67 §1).

Misijní díla tedy nejsou jen obyčejným úřadem na rozdělování finančních prostředků pro ty, kteří potřebují pomoc, ale realitou, která je povolána podporovat „evangelizační poslání v církvi, jak univerzální, tak místní“ a „rozvíjení misijního ducha v Božím lidu“ (Poselství na Světový den misí 2O22, 3). Proto vás vyzývám, abyste s odvahou a tvořivostí Ducha svatého ještě více zintenzivnili různé aktivity zaměřené na vedení, výchovu a formování misijního ducha. Naléhavě vás žádám, abyste šířili misijní odpovědnost pokřtěných, podporovali kapilární síť národních kanceláří v nově evangelizovaných zemích i v zemích se starou křesťanskou tradicí. Víme, že tyto země jsou poznamenány vážnou krizí víry a potřebují novou evangelizaci a pastorační obrácení.

3. Vyhlídky a sny o obnově.
V tomto světle mi dovolte, abych s vámi nakonec „s otevřenýma očima“ snil, tedy spolu s vámi hleděl daleko dopředu, k těm horizontům, ke kterým jsou Papežská misijní díla povolána postupovat ve službě evangelizačního poslání celé církve.
Největším snem je dosáhnout ještě užší a koordinovanější misijní spolupráce mezi všemi členy církve. V tomto úsilí hrajete důležitou roli, kterou nám připomíná i motto otce Mannu pro Papežskou misijní unii: „Celá církev pro celý svět“. Ujišťuji vás o vašem povolání stát se kvasem, pomáhat šířit a rozvíjet misijní styl života v církvi a podporovat díla evangelizace.

Toto povolání, které od vás vyžaduje zvláštní schopnost pěstovat společenství a bratrství, se realizuje také prostřednictvím struktur zřízených ve všech biskupských konferencích a diecézích pro dobro celého Božího lidu. Je příznačné, že zakladateli Misijních děl byli biskup, kněz a dvě laičky, tedy zástupci různých kategorií pokřtěných lidí. Je to znamení, které nás zavazuje k tomu, abychom do misijní činnosti zapojovali všechny členy Božího lidu! Nepřestaňme snít o „nové éře misijní činnosti křesťanských společenství“ (Poselství na Světový den misí 2022, 3). Prosím, ať tento náš sen přetrvá!

Děkuji vám zde přítomným a všem vašim spolupracovníkům za vaši velkodušnou službu, kterou často vykonáváte „v pozadí“ a s mnoha obtížemi. Přeji vám, abyste vždy hořeli apoštolským zápalem a byli plní nadšení pro evangelizaci. Přinášejte evangelium s radostí, aby se šířilo po celém světě, a ať vás doprovází Panna Maria! Ze srdce vás žehnám a prosím vás, abyste se za mě modlili.”
papež František

Velikonoční přání 2023

“Velikonoce jsou také začátkem nového světa, osvobozeného od hříchu a smrti, světa konečně otevřeného Božímu království lásky, pokoje a bratrství. Kristus žije a zůstává s námi. Skvěje se světlem svojí Vzkříšené tváře a neopouští ty, kdo jsou podrobeni zkoušce, bolesti a zármutku.

Zmrtvýchvstalý, který dokořán otevřel brány hrobu, ať otevře naše srdce potřebným, bezbranným, chudým, nezaměstnaným, marginalizovaným a těm, kdo klepou na naše dveře a prosí o chléb, útočiště a uznání svojí důstojnosti. Drazí bratři a sestry, Kristus žije! On je nadějí a mládím každého z nás i celého světa. Nechme se od Něho obnovit!” (papež František)

Vstal jsem z mrtvých, a jsem stále s tebou, aleluja.

Radostné a požehnané Velikonoce 2023

přejí

Papežská misijní díla v České republice

Vánoce 2022 a PF 2023

Betlém nám ukazuje prostotu Boha, který se nezjevuje moudrým a učeným, ale maličkým, těm, jejichž srdce je čisté a otevřené (srov. Mt 11,25). Stejně jako pastýři se i my bez otálení vydejme na cestu a nechme se ohromit nepředstavitelnou událostí, kdy se Bůh stal člověkem pro naši spásu. Ten, který je zdrojem všeho dobra, se stává chudým a v almužně prosí o naše ubohé lidství. Nechme se pohnout Boží láskou a následujme Ježíše, který se svléknul ze své slávy, aby nás učinil účastníky své plnosti.

(papež František)

O Vánocích slavíme světlo Krista, který přichází na svět a přichází pro všechny, nikoli pouze pro některé.

Betlémské Dítě ať nám znovu pomáhá být ochotnými a velkodušnými, zejména vzhledem k lidem,

kteří jsou křehcí, nemocní a chudí.

Ať přinesou Vánoce všem lidem radost a naději!

Krásné vánoční svátky

a v novém roce 2023 hodně Božího požehnání

přejí

pracovníci Papežských misijních děl

v České republice

Misijní most modlitby 2022 – 22. října

Papežská misijní díla zvou k MISIJNÍMU MOSTU MODLITBY (MMM), k modlitbě za misie, misionáře, papeže Františka, pronásledované, chudé, trpící, opuštěné, zneužívané, nemocné, hladové, strádající nedostatkem lásky…, zahrnout můžeme také prosby za šíření evangelia po celém světě či za dar víry. a všechny potřebné.

Misijní most modlitby je spojený s oslavou Světového dne misií – Misijní nedělí, kterou letos slavíme 23. října 2022.

Kdo a jak může modlitební most vytvořit a zorganizovat?

Misijní most modlitby mohou připravit celé farnosti, jednotlivci, rodiny, Misijní klubka a společenství prostřednictvím společné modlitby na misijní úmysl ve výše uvedený čas.

Jaká modlitba je vhodná?

Na tento úmysl můžeme věnovat modlitbu růžence nebo jakoukoliv jinou modlitbu za misie, stejně tak své utrpení, skutky lásky nebo čas osobní modlitby. Radost ze spojení s Bohem tak předáme do mnoha potřebných míst světa. Také papež František vybízí celý svět k modlitbě za misie.

Za co se modlit?

Ve svých modlitbách mysleme na misionáře, pronásledované, chudé, trpící, opuštěné, zneužívané, nemocné, hladové, strádající nedostatkem lásky…, zahrnout můžeme také prosby za šíření evangelia po celém světě či za dar víry a za papeže Františka.

Jak se na setkání připravit?

K těmto chvílím lze využít svíce vyrobené a požehnané pro tuto příležitost. K hlubšímu prožití společných modliteb mohou pomoci misijní materiály a symboly, které nám připomínají důležitost misií a propojení se všemi potřebnými na celém světě. Více si díky tomu uvědomíme, že misie bez modlitby nemohou existovat.

Čím sobotní modlitební večer před Misijní nedělí naplnit?

Při vytváření náplně setkání v rámci Misijního mostu modlitby se můžete inspirovat třeba těmito nápady:

modlitba při světle svíček · zapálení svíčky při každém desátku růžence · zpěv písní s mariánskou nebo misijní tématikou · přinášení květin · výroba vlastního růžence, postavení MOSTu (Modlitba, Oběť, Služba, Tvořivost) · promítání videa k Misijní neděli · uspořádání přednášky · využití misijních triček

Čím je Misijní most modlitby možné obohatit?

noční/víkendovou hrou Pokud pracujete s aktivní skupinkou dětí a chcete pro ně vytvořit atraktivní modlitební setkání, můžete Misijní most modlitby zakomponovat do celodenní, večerní nebo víkendové hry, jejímž vyvrcholením bude nedělní mše svatá. Během hry mohou hledat indicie k objevení misijního pokladu, anebo jim v málo osvětleném kostele poschovávejte úryvky modlitby, z nichž mají sestavit celou verzi, kterou se nakonec společně pomodlíte.

MODLITBA MISIJNÍHO RŮŽENCE S DĚTMI

Modlitbou růžence se můžeme spojit s těmi, které Papežská misijní díla v České republice podporují.

Na barevném misijním růženci se můžete modlit podle jeho barev, které mají tuto symboliku:

zelená je barvou Afriky a připomíná nám barvu tropických pralesů
bílá je Evropa – jako barva naší pleti a symbolizuje také stolec Sv. otce
žlutá barva je barvou svítání na východě a představuje Asii
modrá je barvou oceánů a připomíná ostrovy Oceánie a Austrálie
červenou barvu používáme symbolicky pro Ameriku jako barvu pleti jejich domorodých obyvatel

V prvním desátku se budeme modlit za Afriku.

Dítě položí na určené místo kámen symbolizující Afriku. (stejně tak postupuje v dalších desátcích)

Modlitba: Pane Bože, vím, že v Africe mnoho dětí potřebuje lékařskou pomoc nebo trpí hladem a nouzí. Někde dokonce děti musí bojovat ve válce. Dej ať na ně pamatuji v modlitbě a odříkání.

Po přečtení modlitby zanese dítě svíčku k místu, kde skládáme kříž. Následuje modlitba desátku růžence obvyklým způsobem.

Druhý desátek se budeme modlit za Ameriku.

Modlitba: Pane Bože, vím, že život v nouzi je pro mnoho dětí nesnesitelný. Utíkají do ulic a stávají se malými bezdomovci. Podléhají násilí, žijí ve strachu, zakoušejí nespravedlnost. Často jsou zabíjeny nebo nuceny k trestné činnosti. Pomoz mi, Pane, abych dokázal žít skromně a udělal něco dobrého pro ty, kteří jsou na tom hůře než já. Děkuji Ti za všechno, co mám.

Po modlitbě dítě zanese na místo, kde skládáme kříž, zapálenou svíčku. Následuje modlitba desátku růžence obvyklým způsobem.

Třetí desátek obětujeme za Asii.

Modlitba: Učiň, Pane, ať si dospělí uvědomí, že děti nemohou tak těžce pracovat a neberou jim jejich dětství. Dej, ať si mohou hrát jako já.

Po modlitbě dítě zanese ke kříži svíčku. Následuje modlitba růžence obvyklým způsobem.

Čtvrtý desátek se modlíme za Austrálii a Oceánii.

Modlitba: Pane Bože, děti Oceánie touží poznat Tvého Syna, ale často Ho nemohou potkat. Na malých ostrůvcích je hodně míst pro turisty, ale místo pro Tebe chybí. Pomoz, aby se nalezli misionáři, kteří dětem Oceánie přinesou zvěst o Pánu Ježíši, a mně pomoz být malým misionářem.

Po modlitbě zanese dítě opět svíčku. Následuje modlitba růžence obvyklým způsobem.

Poslední desátek se modlíme za Evropu.

Modlitba: Pane Bože, v bohaté Evropě, která vychovala tolik misionářů, dnes stále více lidí ztrácí víru. Děti často mají všechno, ale chybí jim náboženská výchova. Mnoho z nich trpí osamocením, protože jejich rodiny se rozpadají. Pomoz, aby se do našich rodin vrátil pokoj, radost a soudržnost.

Po modlitbě dítě zanese ke kříži svíčku. Následuje modlitba růžence obvyklým způsobem. Na závěr se pomodlíme Zdrávas Královno.

Knížečku Misijní růženec si můžete objednat v našem Katalogu misijních materiálů zde

PŘÍMLUVY

Pán Ježíš nás vybízí k vytrvalé modlitbě k našemu nebeskému Otci:

– Kéž misijní dílo tvého lidu přispívá k posvěcování světa, aby lidstvo došlo spásy vírou v Krista Ježíše.

– Pomáhej papeži Františkovi, všem biskupům, kněžím a jáhnům v hlásání tvého slova, povzbuzuj je v jejich nelehké službě.

– Nade všemi válkami a zbraněmi světa dej vítězit síle modlitby a poctivé práce.

– Prosíme Tě o pomoc pro opuštěné a nemocné děti, sirotky v misijních oblastech a bezmocné staré lidi.

– Prosíme Tě o požehnání pro všechny, kteří se věnují službě v Papežských misijních dílech, ať o tobě svou vírou, modlitbou a službou lásky pravdivě svědčí a stávají se darem pro své okolí.

– Zemřelým hlasatelům evangelia a služebníkům nejpotřebnějších buď ty sám odměnou a nekonečnou radostí.

Pro přípravu na letošní Misijní neděli jsme připravili Novénu, kterou můžete využít i při Misijním mostu modlitby v předvečer Světového dne misií 22. října 2022.

Novéna před Misijní nedělí je stažení zde

Dopis národního ředitele Papežských misijních v ČR k Misijní neděli najdete zde

Poselství papeže Františka ke Světovému dni misií 2022 naleznete zde

“Kéž bychom v církvi byli všichni tím, čím už díky křtu jsme: Pánovi proroci, svědci, misionáři! Přinášejme svědectví v síle Ducha Svatého až na konec země. Maria, Královno misií, oroduj za nás!”

(z Poselství papeže Františka ke Světovému dni misií 2022)

Modlitba zakladatelky Papežského misijního díla šíření víry Pauline Jaricot:

„Má naděje je v Ježíši, mým jediným bohatstvím je Kříž…
Vždy budu Pánu žehnat a Jeho chvála bude stále v mých ústech. Zbožňuji vůli mého Boha. Co mi na tom záleží, ó milovaná a líbezná vůli Boží, vezmeš-li mi všechen světský majetek, pověst, čest, zdraví a život; co na tom záleží, necháš-li mne klesnout do hloubky ponížení.
Co na tom záleží, jestliže odměnou naleznu skrytý oheň Tvé božské lásky?

Jak šťastná budu, budu-li moci zemřít pro Tebe a pro mé bližní.

Ježíši, Knězi a Oběti, odevzdávám zasvěcení mého života a kříž, který nesu, Tvé Krvi za mě prolité.

Ukrývám se do Tvých Zranění a všechnu sílu očekávám od Tebe.

Mé srdce je připravené, ó Pane, mé srdce je připravené. Přeji si jen dělat vše ke Tvé větší slávě.

Spoléhám na Tvou sílu, když těžká chvíle nastane, ne na svou. Vkládám své naděje do Tvého milosrdenství.

Svěřuji Ti, Pane, všechny, kterým budu snad ve chvíli mé smrti zavázána, a naléhavě Tě prosím, abys přijal můj život

a mou krev jako oběť za ně, a mí přátelé aby splatili mé závazky po mé smrti.

Maria, ó Matko moje, jsem Tvá!“

Těšíme se na Vaše zprávy a fotografie z Misijního mostu modlitby u Vás!

Kontakt na Národní kancelář PMD v ČR

Připojujeme také několik fotografií k inspiraci před Misijní nedělí.

Světový den misií – Misijní neděle 23. října 2022

Světový den misií – Misijní neděle 23. října 2022

Světový den misií (Misijní neděle) byl vyhlášen v roce 1926 papežem Piem XI. Při bohoslužbách na celém světě, i z nejchudších oblastí, se každou předposlední neděli v říjnu plní světový fond solidarity Papežského misijního díla šíření víry. Všechny sbírky tohoto dne putují na projekty, jimiž se podporuje šíření Božího slova až do těch nejzapadlejších koutů zeměkoule.

Údaje pro odeslání sbírek na šíření víry: číslo účtu 72540444/2700, VS – 10 Podpora základní světové misijní činnosti Církve, Misijní neděle. Za Vaše dary a modlitby ze srdce děkujeme!

Motto letošní Misijní neděle zní: “Budete mými svědky” (Sk1,8)

Ve svém poselství papež František mimo jiné píše: V letošním roce je pro nás tento den příležitostí, abychom si připomněli několik
významných výročí pro život církve a její poslání. Je to 400. výročí založení Kongregace de Propaganda Fide (dnes nese název Kongregace pro evangelizaci národů) a 200. výročí Díla šíření víry, které spolu s Dílem dětí a Dílem sv. Petra apoštola bylo před sto lety uznáno za dílo „papežské“.

Duch Svatý, který vede univerzální církev, inspiruje k mimořádnému poslání i prosté lidi. Tak tomu bylo v případě francouzské dívky, Pauline Jaricot, která přesně před 200 lety založila Sdružení pro šíření víry.

Na tomto místě připomenu i francouzského biskupa Charlese de Forbin-Jansona, který založil „Dílo dětí“, aby šířil misie mezi dětmi s mottem: „Děti evangelizují děti, děti se modlí za děti, děti pomáhají dětem na celém světě“. Myslím také na paní Jeanne Bigardovou, která založila „Dílo sv. Petra apoštola“ na podporu seminaristů a kněží v misijních zemích. Tato tři misijní díla byla uznána jako „papežská“ právě před sto lety. A právě z inspirace a pod vedením Ducha Svatého bl. Paolo Manna, který se narodil před sto lety, založil současnou „Papežskou misijní unii“, aby oživil a povzbudil misijního ducha mezi kněžími, řeholníky a řeholnicemi a v celém Božím lidu. Zmiňuji tato čtyři papežská díla kvůli jejich velkým historickým zásluhám a zvu vás, abyste se spolu s nimi v tomto mimořádném roce radovali a děkovali za aktivity, které proběhly na podporu evangelizační misie jak v univerzální církvi, tak v místních církvích. Přeji si, aby místní církve našly v těchto dílech pevný nástroj pro oživení misijního ducha Božího lidu.

Celé Poselství papeže Františka naleznete zde

Národní ředitel Papežských misijní děl v ČR k ve svém Dopise k Misijní neděli mimo jiné píše:

Za modlitby a veškerou podporu papežských misií Vám upřímně děkuji. Z fondu Papežského misijního díla šíření víry v České republice jsme v letošním roce pomohli chudým lidem v Zambii, Bangladéši, Indii, na Srí Lance, Paraguay a Papui Nové Guinei částkou skoro 17 milionů korun. V těchto zemích podporujeme katechisty, místní křesťanská rádia, stavby a opravy kostelů, řeholních domů a kaplí. Pomáháme lidem zlepšovat životní podmínky, vzdělávat se a více poznávat Boha. Podáváme pomocnou ruku všem potřebným.

Papež František, jak na sebe prozradil v Poselství k letošní Misijní neděli, má velký sen. Sen o misijní církvi a o novém období misijní činnosti křesťanských komunit podle Mojžíšovy prosby za Boží lid: „Kéž by Hospodin udělal z celého národa proroky“ (Nm 11,29)!
Pomozme tento jeho sen uvádět ve skutečnost a buďme všichni tím, čím už díky křtu jsme: Pánovi proroci, svědci, misionáři! Přinášejme svědectví v síle Ducha Svatého až na konec země.

Celý Dopis národního ředitele Papežských misijních v ČR k Misijní neděli najdete zde

Plakát k Misijní neděli ke stažení: plakat_A4_MN_2022_web

Pro přípravu na letošní Misijní neděli jsme připravili Novénu, kterou můžete využít i při Misijním mostu modlitby v předvečer Světového dne misií 22. října 2022.

Novéna před Misijní nedělí je stažení zde: Novéna k Misijní neděli

Náměty ke slavení Misijní neděle s komentářem k přinášení obětních darů zde

Malí misionáři se připravují na Světový den misií a prožívají celý misijní měsíc říjen pomocí Kalendáře pro děti Misijní říjen 2022. Ten je ke stažení zde

Chcete-li poradit s misijní výzdobou kostela na Misijní neděli, sledujte naše facebookové stránky, kde v příspěvcích najdete spoustu inspirace na Facebooku Papežských misijních děl

Modlitba papeže Františka za světové misie

Nebeský otče, když Tvůj Syn, náš Pán Ježíš Kristus, vstal z mrtvých,
odevzdal svým učedníkům důležité poslání:
„Jděte ke všem národům a získávejte mi učedníky.“
Připomínáš nám, že mocí křtu máme účast na misijním poslání Církve
a neseme za ni odpovědnost. Dej nám dary Ducha Svatého,
abychom s odvahou a rozhodností svědčili o evangeliu.
Poslání, které svěřil Ježíš Kristus své Církvi, není ještě završené,
proto Tě prosíme o nové myšlenky a účinné formy,
jak přinášet do dnešního světa život a světlo.
Pomoz nám, aby všechny národy zakusily spasitelnou lásku
a milosrdenství Ježíše Krista,
který s Tebou žije a kraluje v jednotě Ducha Svatého po všechny věky věků.
Amen.

Modlitba zakladatelky Papežského misijního díla šíření víry Pauline Jaricot

Pane, Ty mě vítáš u svého stolu, protože jsem Tvé dítě.
Skrze Eucharistii proměň moji slabost v Tvoji sílu,
moji malost v Tvoji velikost, moji prchlivost v Tvoji mírnost,
moji zlobu v Tvoji svatost, moji bezvýznamnost v Tvé Božství,
moji hloupost, temnotu a nevědomost v Tvoji moudrost, světlo a pravdu.
Spoléhám se na Tebe a vítám Tě ve svém nitru.
Naplň mě, prosím, svou přítomností. Děkuji Ti. Amen.

Přejeme Vám požehnané a radostné prožití misijního měsíce října!

Dopis národního ředitele Papežských misijních děl k Misijní neděli 2022

Dopis národního ředitele Papežských misijních děl k Misijní neděli 24. 10. 2022

Milí přátelé misií,

příští neděli budeme slavit jako každý rok Světový den misií, Misijní neděli. Téma „Budete mými svědky“(Sk 1,8) zvolil Svatý otec s naléhavostí dnešní doby, abychom v duchu těchto slov žili misijní rozměr ve vlastní církvi, ve svém okolí, ale také s Církví celosvětovou.

V letošním roce je pro nás tento den příležitostí, abychom si připomněli několik významných výročí. Je to 400. výročí založení Kongregace de Propaganda Fide, dnes nese název Kongregace pro evangelizaci národů, a 200. výročí Díla šíření víry, které spolu s Dílem dětí a Dílem sv. Petra apoštola bylo před sto lety uznáno za dílo „papežské“.

Duch Svatý dovede inspirovat k mimořádnému poslání kohokoli i prosté lidi. Tak to bylo i v případě Pauline Jaricot, která přesně před 200 lety založila Sdružení pro šíření víry. Její blahořečení jsme oslavili letos v květnu ve francouzském Lyonu. Navzdory těžkým zdravotním podmínkám odpověděla na Boží volání tím, že vytvořila modlitební síť a sbírku na misie, aby se tak věřící mohli aktivně účastnit misie „až na konec země“. Z tohoto geniálního nápadu vznikl Světový den misií. Ten slavíme každým rokem a sbírka z každého společenství je určena pro všeobecný fond tohoto díla, díky kterému papež podporuje misijní aktivity.

Za modlitby a veškerou podporu papežských misií Vám upřímně děkuji. Z fondu Papežského misijního díla šíření víry v České republice jsme v letošním roce pomohli chudým lidem v Zambii, Bangladéši, Indii, na Srí Lance, Paraguay a Papui Nové Guinei částkou skoro 17 milionů korun. V těchto zemích podporujeme katechisty, místní křesťanská rádia, stavby a opravy kostelů, řeholních domů a kaplí. Pomáháme lidem zlepšovat životní podmínky, vzdělávat se a více poznávat Boha. Podáváme pomocnou ruku všem potřebným.

Papež František, jak na sebe prozradil v Poselství k letošní Misijní neděli, má velký sen. Sen o misijní církvi a o novém období misijní činnosti křesťanských komunit podle Mojžíšovy prosby za Boží lid: „Kéž by Hospodin udělal z celého národa proroky“ (Nm 11,29)! Pomozme tento jeho sen uvádět ve skutečnost a buďme všichni tím, čím už díky křtu jsme: Pánovi proroci, svědci, misionáři! Přinášejme svědectví v síle Ducha Svatého až na konec země.

Za Vaši snahu být misionářem ve svém okolí a štědrost při misijní sbírce Vám děkuje a ze srdce Vám i Vašim blízkým žehná

jáhen Leoš Halbrštát

národní ředitel

Papežských misijních děl v České republice

Dary na Misijní neděli můžete zasílat na číslo 72 540 444/2700, VS 10.

Děkujeme!

Dopis NR k MN_2022 u

Poselství papeže Františka k 96. světovému dni misií – 23. října 2022

„Budete mými svědky“ (Sk 1,8)

Milé sestry, milí bratři,
tato slova pronesl zmrtvýchvstalý Ježíš ke svým učedníkům těsně před svým nanebevstoupením, jak líčí Skutky apoštolů: „Ale až na vás sestoupí Duch Svatý, dostanete moc a budete mými svědky v Jeruzalémě, v celém Judsku a Samařsku, ano až na konec země“ (Sk 1,8). Právě tato slova jsou tématem Světového dne misií v roce 2022, který nám jako vždy pobízí, abychom žili tento misijní rozměr vlastní církvi.
V letošním roce je pro nás tento den příležitostí, abychom si připomněli několik významných výročí pro život církve a její poslání. Je to 400. výročí založení Kongregace de Propaganda Fide (dnes nese název Kongregace pro evangelizaci národů) a 200. výročí Díla šíření víry, které spolu s Dílem dětí a Dílem sv. Petra apoštola bylo před sto lety uznáno za dílo „papežské“.

Zastavme se u tří klíčových výpovědí, které vyjadřují tři základní pilíře života a poslání učedníků: „Budete mými svědky“, „až na konec země“ a „dostanete moc Ducha Svatého“.

1. „Budete mými svědky“ – Všichni křesťané jsou povoláni, aby svědčili o Kristu

Tato výpověď tvoří střed a jádro učení, které Ježíš předává učedníkům, když je posílá do světa. Všichni učedníci se mají stát Ježíšovými svědky díky milosti Ducha Svatého, kterou obdrží. Budou jimi ustanoveni skrze milost, ať půjdou kamkoli, ať budou kdekoli. Kristus je první, kdo byl poslán jako Otcův misionář (srov. Jan 20,21) a jako takový je jeho „svědek hodný víry“ (srov. Zj 1,5). Stejně tak je povolán každý křesťan, aby svědčil o Kristu. Církev, společenství Kristových učedníků, nemá jiné poslání než hlásat světu evangelium, vydávat svědectví Kristu. Identitou církve je evangelizace. Když se společně znovu do hloubky zamyslíme nad textem, najdeme několik stále aktuálních aspektů poslání, kterým Kristus pověřil své učedníky: „Budete mými svědky.“ Množné číslo klade důraz na komunitní a církevní povahu misijního povolání učedníků. Každý pokřtěný je povolán k misii v církvi a je poslaný církví. Misie je proto společnou, nikoli individuální záležitostí, probíhá ve spojení se společenstvím církve, nikoli z vlastní iniciativy. Pokud z určitých velice specifických okolností vykonává evangelizační poslání sám, má a musí tak činit vždy ve spojení s církví, která ho vyslala. Jak učí sv. Pavel VI. apoštolské exhortaci Evangelii nuntiandi, která je mi tak blízká: „Evangelizace není nikdy pro nikoho jen osobní, izolovanou činností,
naopak, je to činnost hluboce církevní. Jestliže tedy i ten úplně neznámý hlasatel evangelia, katecheta nebo duchovní pastýř káže radostnou zvěst, třeba i na tom nejodlehlejším místě, jestliže tam shromažďuje svou malou obec nebo udílí svátosti, i kdyby tam byl jen on sám, i v takovém případě je zcela jistě jeho činnost svázána s evangelizační činností celé církve, a to nejen institucionálními pouty, nýbrž
i neviditelnými svazky, jež koření v Boží milosti.
Ne náhodou posílá Ježíš své učedníky ve dvojicích; svědectví křesťanů o Kristu má především komunitární charakter. Proto je velice důležitá přítomnost komunity, byť malé, která misii provádí.

Učedníci jsou vyzýváni, aby prožívali svůj osobní život v misijním duchu: Ježíš je poslal do světa nejen proto, aby se misii věnovali, ale především aby byli misií, kterou jim Pán svěřil. Aby nejen vydávali svědectví, ale především aby byli Kristovými svědky. Jak říká apoštol Pavel velice působivými slovy: „Stále prožíváme na svém těle Ježíšovo umírání, aby i Ježíšův život byl patrný na našem těle“ (2 Kor 4,10). Podstatou misie je svědčit o Kristu, tedy o jeho životě, utrpení, smrti a zmrtvýchvstání z lásky k Otci a k lidstvu. Není náhodou, že apoštolové hledali náhradníka za Jidáše mezi těmi, kdo byli svědky Pánova zmrtvýchvstání (srov. Sk 1,22). Musíme svědčit o Kristu, a to zmrtvýchvstalém, a o jeho život se máme podělit s ostatními. Kristovi misionáři nejsou posláni proto, aby hlásali sebe, aby ukázali své přesvědčivé vlastnosti a schopnosti nebo manažerské vlohy. Naopak, mají tu velikou čest přinášet Krista slovem i skutkem, zvěstovat všem radostnou zvěst o jeho spáse s radostí a upřímností jako první apoštolové.

Ve své podstatě je proto skutečným svědkem „mučedník“, ten, kdo dává pro Krista život, odpovídá na dar, kterým Kristus daroval sebe sama. „Základní motivací k evangelizaci je Ježíšova láska, kterou jsme přijali, zkušenost, že jsme byli spaseni, jež nás vede k tomu, abychom ho milovali stále více.“ Nakonec, co se týče křesťanského svědectví, zůstávají stále v platnosti slova sv. Pavla VI.: „Dnešní člověk raději naslouchá svědkům, kteří něco dokazují činy, než učitelům, kteří to vykládají slovy, a učitelům naslouchá jen tehdy, jsou-li zároveň i svědky.“
Pro předávání víry je tedy zásadní, aby křesťané svědčili o evangeliu svým životem. Na straně druhé je stále nezbytná úloha zvěstovat Krista a jeho poselství. Svatý Pavel VI. pokračuje totiž takto: „Ano, toto slovní hlásání radostného poselství je vždy nepostradatelné. (…) Slovo
zůstává stále aktuální, zejména je-li nositelem Boží moci. A proto zůstává aktuální i výrok svatého Pavla: ,Víra je… z hlásání.‘ Je to právě slovo, jež přivádí k víře ty, kdo je slyší.“

Při evangelizaci jde příklad křesťanského života a zvěstování Krista ruku v ruce. Jedno slouží druhému. Jsou to dvě plíce, jimiž dýchá každé společenství, které chce být misijní. Toto úplné, věrné a radostné svědectví o Kristu bude zajisté přitažlivou silou pro růst církve i ve třetím tisíciletí. Proto vybízím všechny, aby s odvahou, upřímností a parresií prvních křesťanů vydávali slovem a skutkem svědectví o Kristu ve všech oblasti života.

2. „Až na konec země“ – evangelizační poslání je univerzální a stále aktuální

Když se zmrtvýchvstalý Pán obrací ke svým učedníkům, vybízí je, aby byli jeho svědky „v Jeruzalémě, v celém Judsku a Samařsku, ano až na konec země“ (Sk 1,8).
Do popředí zde vystupuje univerzálnost poslání učedníků. Z geografického hlediska je zde čitelný jakýsi „odstředivý“ pohyb, jakoby v soustředných kruzích, které mají svůj počátek v Jeruzalémě, jenž byl v židovské tradici považován za střed světa. Tedy od Jeruzaléma přes Judeu a Samaří, až na „konec země“. Učedníci nejsou posláni, aby dělali nábor, nýbrž aby hlásali evangelium. Křesťan nedělá nábor. Apoštolské skutky popisují tento misionářský postup a přinášejí tak krásný obraz církve „vycházející“ k druhým, aby naplňovala své povolání svědčit o Kristu. Směr jim udává Boží prozřetelnost skrze konkrétní okolnosti života. První křesťané byli v Jeruzalémě pronásledováni, a proto se rozprchli do Judska a Samařska a všude svědčili o Kristu (srov. Sk 8,1.4).

Něco podobného se odehrává v současné době. Z důvodů náboženského pronásledování, kvůli válkám a násilí je mnoho křesťanů nuceno prchat ze své vlasti do jiných zemí. Jsme vděčni těmto bratřím a sestrám, že se neuzavřeli do svého utrpení, ale svědčí o Kristu a Boží lásce v zemích, které je přijímají. K tomu je vyzýval sv. Pavel VI., když hovořil o „odpovědnosti, kterou mají přistěhovalci vůči zemím, které je přijímají“. Stále více si uvědomujeme, jak přítomnost věřících různých národností obohacuje tvář farností a činí je tak více všeobecnými, více katolickými. Nelze proto podceňovat pastorační péči o migranty, protože může pomoci i místním věřícím, aby nově objevili křesťanskou víru, kterou přijali.

Jít „až na konec země“ je pro Ježíšovy učedníky všech dob velkou výzvou. Stále více je musí vést k tomu, aby vykročili za hranice svých obvyklých lokalit a nesli dál svědectví o Kristu. Přes všechny výhody moderního cestování jsou i dnes na světě území, kam Kristovi misionáři ještě nedonesli radostnou zvěst o jeho lásce. Žádná oblast lidského života nemůže stát mimo pozornost misijního poslání Kristových učedníků. Kristova církev bude stále vycházet vstříc novým obzorům země, ať již sociálním nebo existenciálním. Půjde za lidmi do všech míst a prostředí na okraji společnosti a vydávat svědectví o Kristu a jeho lásce všem lidem ze všech národů, kultur, jakéhokoli společenského postavení. V tomto duchu půjde vždy o missio ad gentes, jak nás tomu naučil 2. vatikánský koncil, protože církev se musí stále snažit překračovat svůj stín, vycházet za své hranice a všude svědčit o Kristově lásce. Na
tomto místě bych chtěl vděčně vzpomenout na všechny misionáře, kteří položili svůj život za to, aby vyšli „ven“ a stali se zosobněním Kristovy lásky ke všem bratřím a sestrám, se kterými se setkali.

3. „Dostanete moc Ducha Svatého“ – nechat se posilovat a vést Duchem Svatým

Když zmrtvýchvstalý Kristus vysílal své učedníky, aby byli jeho svědky, slíbil jim také milost potřebnou pro tuto velkou zodpovědnost: „Až na vás sestoupí Duch Svatý, dostanete moc a budete mými svědky“ (Sk 1,8). Jak popisují Skutky apoštolů, bezprostředně po seslání Ducha Svatého na Ježíšovy učedníky bylo zvěstováno poprvé kérygma neboli zvěst o smrti a zmrtvýchvstání Krista v misijním proslovu svatého
Petra k obyvatelům Jeruzaléma. Ježíšovi učedníci, dříve tak slabí, vystrašení a uzavření, zahajují éru evangelizace světa. Jsou posíleni Duchem Svatým, který jim dodal odvahu a moudrost, aby všem vydávali svědectví o Kristu.

„Jenom pod vlivem Ducha Svatého může někdo říci: ,Ježíš je Pán‘ (1 Kor 12,3), stejně tak žádný křesťan nikdy nemůže vydat skutečné a ryzí svědectví o Kristu bez inspirace a pomoci Ducha Svatého. Je třeba, aby každý Kristův učedník, misionář, poznal, jak zásadní je působení Ducha Svatého. S ním má prožívat každodenní život a z něj čerpat neustálou sílu a inspiraci. Dokonce právě tehdy, když cítíme únavu a jsme bez motivace, když jsme zmatení, pamatujme na Ducha Svatého, na něj se obracejme v modlitbě. Znovu bych rád zdůraznil, že modlitba k Duchu Svatému má zásadní úlohu v misijním životě. On nás může občerstvit a posílit, protože je nevyčerpatelným božským pramenem nové energie a radosti ze života s Kristem a s druhými. „Obdržet radost Ducha, to je milost. A je to jediná síla, kterou můžeme mít, abychom kázali evangelium a vyznávali víru v Pána.“ Duch Svatý hraje v misii hlavní roli. Právě on daruje správné slovo ve správný okamžik a správným způsobem.

Výročí letošního roku chceme prožívat s pohledem na Ducha Svatého a jeho působení. Založení Kongregace pro šíření víry v roce 1622 bylo vedeno touhou podporovat misijní poslání na nových územích. Byla to prozřetelná intuice! Kongregace měla zásadní vliv na evangelijní poslání církve, které se stalo nezávislým na zásahu světské moci a mělo za cíl vybudovat místní církve, které jsou dnes velmi živé. Je naší touhou, aby jako ve čtyřech minulých staletích pokračovala ve světle a v síle Ducha Svatého a zintenzivňovala svou práci na koordinaci, organizaci a animaci misijních aktivit církve.

Týž Duch Svatý, který vede univerzální církev, inspiruje k mimořádnému poslání i prosté lidi. Tak tomu bylo v případě francouzské dívky, Pauline Jaricot, která přesně před 200 lety založila Sdružení pro šíření víry. Její blahořečení oslavíme v tomto jubilejním roce. Navzdory těžkým zdravotním podmínkám odpověděla na Boží inspiraci, aby vytvořila modlitební síť a sbírku na misie, aby se tak věřící mohli
aktivně účastnit misie „až na konec země“. Z tohoto geniálního nápadu vznikl Světový den misií. Ten slavíme každým rokem a sbírka z každého společenství je určena pro všeobecný fond, díky kterému papež podporuje misijní aktivity.

Na tomto místě připomenu i francouzského biskupa Charlese de Forbin-Jansona, který založil „Dílo dětí“, aby šířil misie mezi dětmi s mottem: „Děti evangelizují děti, děti se modlí za děti, děti pomáhají dětem na celém světě“. Myslím také na paní Jeanne Bigardovou, která založila „Dílo sv. Petra apoštola“ na podporu seminaristů a kněží v misijních zemích. Tato tři misijní díla byla uznána jako „papežská“ právě před sto lety. A právě z inspirace a pod vedením Ducha Svatého bl. Paolo Manna, který se
narodil před sto lety, založil současnou „Papežskou misijní unii“, aby oživil a povzbudil misijního ducha mezi kněžími, řeholníky a řeholnicemi a v celém Božím lidu. Zmiňuji tato čtyři papežská díla kvůli jejich velkým historickým zásluhám a zvu vás, abyste se spolu s nimi v tomto mimořádném roce radovali a děkovali za aktivity, které proběhly na podporu evangelizační misie jak v univerzální církvi, tak v místních církvích. Přeji si, aby místní církve našly v těchto dílech pevný nástroj pro oživení
misijního ducha Božího lidu.

Milé sestry, milí bratři, i nadále sním o misijní církvi a o novém období misijní činnosti křesťanských komunit. Opakuji Mojžíšovu prosbu za Boží lid na cestě: „Kéž by Hospodin udělal z celého národa proroky“ (Nm 11,29)!
Ano, kéž bychom v církvi byli všichni tím, čím už díky křtu jsme: Pánovi proroci, svědci, misionáři! Přinášejme svědectví v síle Ducha Svatého až na konec země.
Maria, Královno misií, oroduj za nás!

Dáno v Římě u Sv. Jana Lateránského dne 6. ledna 2022, na slavnost Zjevení Páně

FRANTIŠEK

Poselství papeže Františka

Pozvání na Misijní den 2022 v Proseči u Skutče

Římskokatolická farnost Proseč u Skutče ve spolupráci s Papežskými misijními díly v České republice Vás zvou na MISIJNÍ DEN 2022 v Proseči v sobotu 24. 9. 2022.

Program začíná v 9,30 hodin v kostele sv. Mikuláše a vyvrcholí v 15 hodin mší svatou s obřadem přijetí dětí do PMDD