Příspěvky se štítkem Misijní neděle

Poselství papeže Františka k 93. světovému dni misií – 20. října 2019

Pokřtění a poslaní: Kristova církev na misii ve světě

Milé sestry, milí bratři,

požádal jsem celou církev, aby se v měsíci říjnu 2019, kdy si připomeneme sté výročí vydání Apoštolského listu Maximum illud papeže Benedikta XV. (30. listopad 1919), věnovala mimořádnou pozornost misiím. Prorocká a prozíravá výzva k apoštolátu tohoto dokumentu potvrdila, jak je důležité, abychom dnes obnovili církevní misijní úsilí a zlepšili poslání církve hlásat a přinášet světu spásu zmrtvýchvstalého Ježíše Krista.

Motto tohoto poselství, stejně jako téma misijního měsíce října, zní: Pokřtění a poslaní: Kristova církev na misii ve světě. Slavení tohoto měsíce nám pomůže především znovu objevit misijní rozměr naší víry v Ježíše Krista, kterou jsme zdarma obdrželi při křtu. Jsme Božími dětmi, a to není nikdy záležitost individuální, ale vždy církevní. Ze společenství s Bohem – Otcem, Synem a Duchem Svatým – se rodí nový život s ostatními bratry a sestrami. Božský život není nějaký produkt, který máme prodávat, nejsme proselyté; je bohatstvím, které je třeba rozdávat, šířit, hlásat: to je smysl misie. Tento dar jsme dostali zadarmo a zadarmo se o něj dělíme (srov. Mt 10, 8), aniž bychom kohokoli vylučovali. Bůh chce, aby skrze církev, všeobecnou svátost spásy, došli všichni lidé spásy v poznání jeho pravdy a milosrdenství (srov. 1 Tim 2,4; 3,15 II. vatikánský koncil, dogmatická konstituce Lumen gentium, 48).

Církev je ve světě na misii: víra v Ježíše Krista dává správný rozměr všem skutečnostem a ukazuje nám svět Boží optikou a Božím srdcem. Naděje nám otevírá věčné horizonty božského života, na kterém máme skutečně účast. Dobročinná láska, kterou můžeme zakoušet ve svátostech a v bratrské náklonnosti, nás pobízí, abychom šli až do končin země (srov. Mi 5,3; Mt 28,19; Sk 1,8; Řím 10,18). Církev, vycházející až do nejzazších končin, vyžaduje stálé a trvalé misijní obrácení. Je mnoho svatých, mnoho věřících mužů a žen, kteří dosvědčují a ukazují, že lze být zcela otevření, milosrdní a druhým blízcí a odpovídat tak na neodbytný podnět lásky. Její vlastností je totiž dar, oběť a nezištnost (srov. 2 Kor 5,14-21). Ten, kdo hlásá Boha, buď člověkem Božím (srov. Apoštolský list Maximum illud).

Toto poslání se nás dotýká v první osobě: já jsem stále misií, ty jsi stále misií, každý pokřtěný je misií. Kdo miluje, dává se do pohybu, je pobádán, aby vycházel ze sebe, je přitahován a přitahuje, daruje se druhému a navazuje životodárné vztahy. Pro Boží lásku není nikdo neužitečný či bezvýznamný. Každý z nás jako plod Boží lásky je ve světě misií. I kdyby moje matka a můj otec zradili lásku lží, nenávistí a nevěrností, Bůh se nikdy nevzdá daru života a každého svého syna od počátku volá k božskému a věčnému životu (srov. Ef 1,3-6).

Ve křtu dostáváme život, který nám dává víru v Ježíše Krista, vítěze nad hříchem a nad smrtí. Utváří nás k Božímu obrazu a Boží podobě a včleňuje nás do Kristova těla, kterým je církev. Křest je tedy skutečně nezbytný pro spásu, protože nám zajišťuje, že v Otcově domě jsme vždy a všude syny a dcerami, nikoli sirotky, cizinci nebo otroky. To, co v křesťanovi utváří svátosti, jejichž naplněním je Eucharistie, je povolání a úděl každého člověka v očekávání obrácení a spásy. Křest je totiž naplněním přislíbeného božského daru, který vytváří z lidského tvora syna v Synu. Jsme dětmi vlastních rodičů, ale ve křtu je nám dáno původní otcovství a pravé mateřství; pro koho není církev matkou, pro toho nemůže být Bůh Otcem (srov. Sv. Cyprián L’unità della Chiesa, 4).

Naše misie má své kořeny v Božím otcovství a v církevním mateřství, protože ve křtu je obsaženo Ježíšovo velikonoční poslání: jako Otec poslal mne, tak i já posílám vás, plné Ducha Svatého, pro usmíření světa (srov. Jan 20, 19-23; Mt 28, 16). Křesťan je poslán, aby nikdo nebyl vynechán ze zvěsti o tom, že byl přijat za Božího syna. Je třeba ho ujistit o osobní důstojnosti a niterné hodnotě života od jeho početí až do jeho přirozené smrti. Pokud se rozmáhající sekularismus v našem životě stane aktivním a společenským odmítáním otcovského Božího díla, bude tak bráněno jakékoli skutečné podobě bratrství všech lidí, které se odráží ve vzájemné úctě mezi lidmi. Bez Boha Ježíše Krista se každá odlišnost redukuje na děsivou hrozbu, znemožňující jakékoli bratrské přijetí a plodnou jednotu lidského rodu.

Všeobecné určení spásy, kterou Bůh v Ježíši Kristu nabízí, vedla Benedikta XV. k tomu, aby požadoval překonání jakékoli nacionalistické a egocentrické uzavřenosti, jakéhokoli šíření evangelia kolonizační mocí s ekonomickými a vojenskými zájmy. Papež ve svém apoštolském listu Maximum illud připomíná, že božská univerzálnost církevní misie požaduje, abychom vyšli z exkluzivní příslušnosti ke své vlasti a svému etniku. Pokud má být kultura a komunita otevřená vůči poselství spásy Ježíše Krista, pak je třeba překonat každou nepatřičnou etnickou a církevní introverzi. V církvi je i dnes zapotřebí mužů a žen, kteří v milosti svého křtu velkodušně odpovědí na povolání vyjít ze svého domu, ze své rodiny, ze své vlasti, ze své rodné řeči, ze své místní církve. Jsou vysláni k lidem do světa neproměněného svátostmi Ježíše Krista a jeho církve. Když zvěstují Boží slovo, svědčí o evangeliu a slaví liturgii, vyzývají k obrácení, křtí a předávají křesťanskou spásu, přičemž respektují osobní svobodu každého člověka a vedou dialog s kulturou a náboženstvím národa, do kterého jsou vysláni. V církvi stále nezbytná Missio ad gentes přispívá zásadním způsobem k trvalému procesu obrácení všech křesťanů. Víra v Ježíšovo zmrtvýchvstání, církevní poslání obdržené ve křtu, zeměpisné i kulturní vyjití ze sebe a ze svého domu, odpuštění hříchů a osvobození od osobního a společenského zla – to vše vyžaduje misii sahající do nejzazších koutů světa.

Prozřetelná časová souhra s konáním mimořádné synody o církvi v Amazonii mě vede k tomu, abych zdůraznil, že poslání, které nám Ježíš skrze svého Ducha svěřil, je i pro tyto země a pro jejich obyvatele stále aktuální a naléhavé. Nové Letnice otevírají dokořán brány církve, aby žádná kultura nezůstala uzavřená do sebe a žádný národ nebyl izolovaný, ale otevřený všeobecnému společenství víry. Nikdo ať nezůstane uzavřen do svého já, do sebestřednosti v rámci své etnické a náboženské příslušnosti. Ježíšovo tajemství smrti a zmrtvýchvstání boří malicherná omezení světů, náboženství a kultur a volá je, aby se rozvíjely v úctě k důstojnosti mužů a žen, ke stále plnějšímu obrácení k Pravdě zmrtvýchvstalého Pána, který daruje všem opravdový život.

V této souvislosti se nabízejí slova papeže Benedikta XVI. na zahájení našeho setkání latinskoamerických biskupů v Aparecidě v Brazílii v roce 2007. Ocituji zde jeho slova, která beru za svá: „Co přineslo přijetí víry latinskoamerickým zemím a Karibským ostrovům? Přineslo jim poznání a přijetí Krista, neznámého Boha, kterého jejich předkové, aniž by si toho byli vědomi, hledali ve svých bohatých náboženských tradicích. Kristus je Spasitel, po kterém v tichosti toužili. Skrze křestní vodu obdrželi božský život, kterým byli přijati za Boží syny. Přijali také Ducha Svatého, který zúrodnil jejich kulturu, očistil ji a dal vzklíčit četným zárodkům a semenům vloženým vtěleným Slovem, nasměroval je na cestu evangelia. (…) Boží Slovo, které se stalo v Ježíši Kristu člověkem, se stalo i dějinami a kulturou. Utopická myšlenka probudit předkolumbovská náboženství a oddělit je od Krista a všeobecné církve by neznamenala pokrok, nýbrž úpadek. V podstatě by šlo o regresi k historickému okamžiku zakotvenému v minulosti“ (Proslov k zahajovacímu shromáždění, 13. května 2007: Insegnamenti III, 1 (2007), 855-856.

Svěřme misijní poslání církve Panně Marii, naší Matce. Ona, spojena se svým Synem již od počátku vtělení, se vydává na cestu, aby se stala součástí Ježíšova poslání, které se u paty kříže stává i jejím posláním: jako Matka církve bude skrze Ducha a víru dávat život novým synům.

Na závěr bych se rád krátce zmínil o organizaci Papežská misijní díla, o které hovoří již dokument Maximum illud jako o misijním nástroji. Papežská misijní díla svou službou všeobecné církvi utvářejí celosvětovou síť, která skrze modlitbu, misijního ducha a lásku křesťanů rozesetých po celém světě podpírá papeže v jeho misijním úsilí. Jejich dary pomáhají papeži v evangelizaci partikulárních církví (Papežské misijní dílo šíření víry), ve formaci místního kléru (Papežské misijní dílo svatého Petra apoštola), v utváření misijního povědomí dětí na celém světě (Papežské misijní dílo dětí) a v misijní formaci křesťanské víry (Papežská misijní unie). Znovu vyslovuji svou podporu těmto dílům s přáním, aby mimořádný misijní měsíc říjen 2019 přispěl k obnově jejich misijní služby mému úřadu. Z celého srdce uděluji své požehnání misionářům, misionářkám a všem, kdo jsou skrze křest kdekoli na světě zapojeni do misijního poslání církve.

Vatikán 9. června 2019, slavnost Seslání Ducha Svatého
FRANTIŠEK

Missio magazín – listopad 2018

Za působením misionáře P. Jiřího Brabce v Mexiku se v létě letošního roku vydali národní ředitel Papežských misijních děl Leoš Halbrštát spolu s dokumentaristou Janem Štindlem. Vyslechněte si jejich svědectví a zážitky v Missio interview. Neochudíme vás ani o příspěvky, které jste nám zaslali z říjnových oslav Světového dne misií. A prostřednictvím dopisu přiblížíme misijní projekt sestřiček na Filipínách.
Pořadem provází Kateřina Rýznarová.
Nenechte si ujít Missio magazín, v premiéře v úterý 20. listopadu ve 20 hodin na Televizi Noe. Po odvysílání premiéry naleznete pořad ve videoarchivu.
Termíny vysílání:
Úterý     20. 11. 20:00
Pátek    23. 11. 17:05
Sobota  24. 11. 10:00
Neděle  25. 11. 22:00
Pondělí 26. 11.   7:50
Sobota    1. 12.  7:30
Pondělí   3. 12. 10:40
Přejeme Vám příjemné chvíle s listopadovým Missio magazínem!

Papež František: Mít rád znamená nechat stranou sobectví

Na Svatopetrském náměstí promlouvá k věřícím každou neděli papež František. Dnes, 21. října 2018, komentoval evangelium z 29. neděle liturgického mezidobí (srov. Mk 10,35-45) o Zebedeových synech, kteří prosili Ježíše, aby jim ve svém království vyhradil přední místa. Mimo jiné řekl:

Ježíš ví, že Jakub a Jan jsou velice nadšeni Jím i Jeho královstvím, ale ví také, že jejich očekávání a horlivost jsou kontaminovány duchem tohoto světa. Proto odpoví: »Nevíte, co chcete« (v.38). A zatímco oni diskutovali o trůnech slávy, na kterých usednou vedle Krista Krále, On mluví o pití »kalicha« a ponoření v »křest«, to znamená o umučení a smrti. Jakub a Jan, opět v touze po kýžených privilegiích, odpovídají: »To můžeme«! Ani tady však vůbec nevědí, co říkají. Ježíš předpovídá, že budou pít  Jeho kalich a budou ponořeni v Jeho křest, a stejně jako ostatní apoštolové budou mít účast na Jeho kříži, až přijde jejich čas. Dochází však  k závěru, že »posadit po mé pravici nebo levici, není má věc, nýbrž je pro ty, kterým je to připraveno« (v.40). Jako by říkal: následujte mne, učte se „ztrátové“ cestě lásky a o odměnu se postará nebeský Otec. Cesta lásky je vždycky „ztrátová“, protože  mít rád znamená ponechat stranou sobectví, sebevztažnost a sloužit druhým.“

“Jako Kristovi učedníci proto přijměme toto evangelium jako pobídku k obrácení, abychom odvážně a velkodušně dosvědčovali církev, sklánějící se k nohám těch posledních, a s láskou a jednoduše jim sloužili. Panna Maria, která plně a pokorně přilnula k Boží vůli, ať nám pomáhá následovat Ježíše radostně cestou služby, jež je hlavní cestou do Nebe.”

Po hlavní promluvě obrátil papež František pozornost k dnešní oslavě:

Na dnešek připadá Světový den misií, jehož téma zní: Společně s mladými lidmi přinášejme všem evangelium! Společně s mladými: toto je cesta! I skutečnost, kterou díky Bohu zakoušíme v těchto dnech na biskupské synodě, která je jim věnována. Nasloucháme jim a necháváme se strhnout svědectvím mnoha mladých, kteří v Ježíši nalezli smysl a radost života. A často jej nalezli díky jiným mladým, kteří jsou již součástí onoho společenství bratří a sester, zvaného církev. Modleme se, aby novým generacím nechyběla zvěst víry, ani povolání spolupracovat na misijním poslání církve. Myslím na mnoho křesťanů, mužů i žen, laiků, zasvěcených osob, kněží a biskupů, kteří dali a dosud vydávají svůj život na zvěstování evangelia  daleko od svojí vlasti. Jim patří naše láska, naše vděčnost a naše modlitba. Pomodleme se za ně Zdrávas Maria.“

 

 

Světový den misií – Misijní neděle 2018

Světový den misií se na celém světě slaví jako den modlitby a podpory misií v každé diecézi, farnosti a instituci katolického světa.

Světový den misií, který je u nás známý pod názvem Misijní neděle, oslavíme 21. října.  V roce 1926 ho ustanovil papež Pius XI. a věřící se během tohoto dne společně modlí a finančně přispívají do světového fondu solidarity, ze kterého jsou podporovány projekty na pomoc potřebným ve všech kontinentech skrze Papežské misijní dílo šíření víry. Všechny sbírky tohoto dne putují na projekty, jimiž je podporováno šíření Božího slova až do těch nejzapadlejších koutů zeměkoule.

Papež František k tomuto dni každoročně vydává své poselství a národní ředitel Papežských misijních děl Dopis k Misijní neděli. Obojí si můžete stáhnout pod tímto článkem.

Národní kancelář PMD připravuje řadu materiálů a námětů, kterými lze oslavy tohoto dne obohatit. Oslavám Misijní neděle předchází Misijní most modlitby, ten můžete vytvořit v sobotu 20. října ve 21 hodin společnou modlitbou za misie. Dále si níže v přílohách můžete stáhnout plakát k Misijní neděli, inspirativní přílohy Misijních zpravodajů zaměřené na oslavy Misijní neděle (komentáře a přímluvy, Modlitba misijního růžence s dětmi). Pro práci s dětmi vám nabízíme již tradiční kreslený kalendář s úkoly Kalendář pro děti Misijní říjen zde. Ten je také ke stažení níže v barevné i černobílé verzi, aby si ho děti mohly průběžně samy vybarvovat.

Od října začne také roční příprava na Mimořádný misijní měsíc říjen 2019, který vyhlásil papež František. 

Z Dopisu národního ředitele Papežských misijních děl:

“Během oslavy loňského Světového dne misií papež František vyhlásil Mimořádný misijní měsíc říjen 2019, kterému dal téma: „Pokřtěni a posláni.“ Téma zdůrazňuje, že povolání k misiím dostal každý pokřtěný. Misie znamená pohyb těch, kdo jsou vysláni, i těch, kdo přijímají jejich poselství. Poslaný jde, aby přinášel druhým Spasitele, jeho evangelium i jeho lásku. Kdo plní toto poslání, roste ve svatosti a stává se svědkem svatosti, která dává světu život a krásu. K tomu je povolán každý z vás.

„Srdečně vás povzbuzuji, abyste chápali přípravnou fázi k Mimořádnému misijnímu měsíci v říjnu 2019 jako ohromnou příležitost k obnově misijního odhodlání po celé církvi. Nebojte se nových věcí, které pocházejí od ukřižovaného a vzkříšeného Pána. Buďte ve svých misiích smělí a odvážní, vždy spolupracujte s Duchem Svatým ve spojení s Kristovou církví“ říká papež František a já se k této výzvě ze srdce připojuji.”

Přílohy pod článkem ke stažení:

– Plakát k Misijní neděli 2018
– Poselství Svatého otce ke Světovému dni misií 2018
– Dopis národního ředitele k Misijní neděli 2018
– Náměty ke slavení Misijní neděle – 2 pdf soubory – komentáře k obětnímu průvodu a Modlitba misijního růžence s dětmi
– Kalendář pro děti Misijní říjen 2018 zde http://old.missio.cz/pro-deti/kalendar-pro-deti-misijni-rijen-2018/
– Logo Mimořádného misijního měsíce října 2019 zde http://old.missio.cz/aktuality/priprava-na-mimoradny-misijni-mesic-rijen-2019/
 
 

Nové číslo Misijního zpravodaje se zaměřuje na modlitbu

V září vyšel nový Misijní zpravodaj, jehož tématem je tentokrát Modlitba za misie. Podporovat misie lze nejen finančně, ale také skrze modlitbu. V čísle 22 proto přinášíme např. modlitební doporučení Svatého otce, zamyšlení diecézního ředitele pro apoštolský exarchát P. Karla Soukala nad modlitbou ve spojení s misiemi a představujeme modlitební členské aktivity PMD jako je Misijní růže a Adorace za misie. Dozvíte se více také o Misijním kříži, který PMD před lety věnoval svatý Jan Pavel II.

Dále si můžete přečíst i zajímavý, byť poněkud smutný příběh o životě zakladatelky živého růžence a Papežského misijního díla šíření víry Pauliny Jaricotové, nebo naopak veselý rozhovor s talentovaným mužem mnoha profesí výtvarníkem Tomášem Velzlem. Nechybí ani pravidelné rubriky – přehled pomoci za uplynulý rok, informace z Misijních klubek, fotoreportáž z Misijní pouti v Prachaticích, přehled nových misijních materiálů a další.

Podzimní vydání je vždy spojeno s oslavami nadcházející Misijní neděle, proto se jeho dnes už pravidelnou součástí stala inspirativní příloha Náměty ke slavení Misijní neděle – Misijní most modlitby.

Misijní zpravodaj si můžete objednat v katalogu nebo online prolistovat zde:

Poděkování za podporu a dary na Misijní neděli 2016

23. října 2016 jsme společně oslavili už 90. Misijní neděli, kdy jsme se propojili v modlitbách a darech, abychom podpořili Církev v jejím misijním poslání. Světový den misí jsme si na mnoha místech připomněli obětními průvody dětí v kostýmech či barvami pěti kontinentů. Štědrost dárců se projevovala nejen při sbírce, ale také při organizování akcí na podporu projektů Papežských misijních děl, čehož si nesmírně vážíme.

Děkujeme všem farnostem, Misijním klubkům i jednotlivcům a všem ostatním, kteří se podíleli na přípravách a průběhu oslav Misijní neděle.

Děkujeme za veškeré dary, společné modlitby za misie, misionáře, šíření víry a misijního růžence.

Děkujeme, že podporujete Papežská misijní díla, která spojují Vaši pomoc se šířením víry v rámci Kongregace pro evangelizaci národů.

Bůh Vám žehnej.

Leoš Halbrštát

národní ředitel PMD  

_dsc0602 _dsc0293 su2-1 _dsc0364misijni-nedele-2016                                                                                                                                                                        

 

 

Poselství papeže Františka ke Světovému dni misií 2016

Misijní církev jako svědek milosrdenství

Drazí bratři a sestry,

mimořádný Svatý rok milosrdenství, který církev prožívá, vrhá specifické světlo i na Světový den misií 2016. Vyzývá nás, abychom hleděli na misii ad gentes jako na nesmírné dílo duchovního i tělesného milosrdenství. Při letošním Dni misií jsme totiž všichni vyzýváni, abychom „vycházeli ven“ jako učedníci misionáři a aby každý z nás dával do služby své talenty, svou kreativitu, svou moudrost a zkušenost pro přinášení poselství o Boží něze a slitovnosti celé lidské rodině. Díky svému misijnímu poslání se církev stará o ty, kdo neznají evangelium, protože si přeje, aby všichni byli spaseni a dospěli k tomu, že budou zakoušet Pánovu lásku. „Posláním církve je zvěstovat Boží milosrdenství, které je tepajícím srdcem evangelia“ (bula Misericordiae Vultus,12) a hlásat ho ve všech koutech země tak, aby proniklo ke všem ženám, mužům, mladým i dětem.

Milosrdenství způsobuje v Otcově srdci vnitřní radost při setkání s každým lidským tvorem. On se od počátku s láskou obrací i k těm nejkřehčím, neboť jeho velikost a moc se odhaluje právě ve schopnosti ztotožnit se s malými, vyloučenými a utlačovanými (srov. Dt 4,31; Žal 86,15; 103,8; 111,4). On je Bůh laskavý, pozorný a věrný; staví se do blízkosti toho, kdo je v nouzi, aby byl blízký všem, především chudým. S něhou vstupuje do lidského života, právě tak, jako by to učinil otec nebo matka v životě svých dětí (srov. Jer 31,20). Výraz používaný v Bibli pro milosrdenství je odkazem na mateřské lůno, tedy na matčinu lásku k dětem, jež ona bude milovat stále a za všech okolností, ať se stane cokoli, protože děti jsou plodem jejího lůna. To je i podstatným aspektem lásky, jakou Bůh chová ke všem svým dětem a především k příslušníkům lidu, jemuž dal zrod a který chce šlechtit a vychovávat; před jeho křehkostmi a nevěrnostmi se Boží nitro dojímá a plane soucitem (srov. Oz 11,8). On je přece milosrdný ke všem, jeho láska patří všem národům a jeho něha se rozšiřuje na všechny tvory (srov. Žal 145,8-9).

Milosrdenství nachází svůj nejvyšší a dokonalý projev ve vtěleném Slově. Ježíš odhaluje tvář Otce bohatého na milosrdenství, „mluví o něm a vysvětluje ho v příkladech a podobenstvích, ale především ho sám v sobě ztělesňuje a svou vlastní osobností vyjadřuje“ (JAN PAVEL II., Enc. Dives in misericordia, 2). Když přijímáme Ježíše v evangeliu a ve svátostech a následujeme ho, působením Ducha Svatého se můžeme stávat milosrdnými jako náš Nebeský Otec, můžeme se naučit milovat tak, jako nás miluje On, a učinit ze svého života nezištný dar na znamení jeho dobroty (srov. bula Misericordiae Vultus, 3). Církev jako první je uprostřed lidstva společenstvím žijícím z Kristova milosrdenství; stále si uvědomuje, že On na ni hledí jako na vyvolenou díky své milosrdné lásce a z této lásky ona přijímá způsob svého konání. Žije z ní a dává ji poznávat národům při ohleduplném dialogu se všemi kulturami a s každým náboženským přesvědčením.

Jako tomu bylo v prvních dobách života církve, svědky této milosrdné lásky jsou mnozí mužové a ženy každého věku a v každé situaci. Výmluvným znamením mateřské Boží lásky ve světě misií je značná a rostoucí přítomnost žen vedle mužů. Laičky i zasvěcené ženy a dnes i nemálo rodin v různých formách uskutečňují své misijní povolání – od přímého hlásání evangelia až po charitativní službu. Vedle evangelizačního a svátostného konání misionářů jsou ženy a rodiny těmi, kdo mnohdy vhodněji chápou problémy lidí a dokážou jim čelit náležitým a často nevídaným způsobem: péčí o život, mimořádnou pozorností zaměřenou spíše na lidi než na struktury a využíváním všech lidských a duchovních zdrojů při budování harmonie, vztahů, míru, solidarity, dialogu, spolupráce a bratrství, ať už v oblasti osobní, nebo na širším poli společenského a kulturního života a zvláště v péči o chudé.

Na mnoha místech začíná evangelizace výchovnou činností, jíž misijní dílo věnuje své úsilí a čas jako milosrdný vinař z evangelia (srov. Lk 13,7-9; Jan 15,1) a trpělivě očekává plody po letech pomalé formace; tak se utvářejí lidé schopní evangelizovat a přinášet evangelium tam, kde by se uskutečnění něčeho takového nečekalo. Církev lze označit jako „matku“ i pro ty, kdo mohou zítra dospět k víře v Krista. Toužebně si přeji, aby se svatý Boží lid cvičil v mateřské službě milosrdenství, jež tolik napomáhá k tomu, aby se s Pánem setkaly a zamilovaly si ho i národy, které ho dosud neznají. Víra je totiž Božím darem a nikoli plodem prozelytismu; avšak roste díky víře a lásce evangelizátorů, kteří jsou Kristovými svědky. Kráčet po cestách tohoto světa znamená pro Ježíšovy učedníky mít lásku, jež neměří, ale spíše se snaží mít ke všem míru lásky Pánovy. Hlásáme ten největší a nejkrásnější dar, který nám On dal – jeho život a jeho lásku.

Každý národ a každá kultura má právo přijmout poselství o spáse, která je Božím darem pro všechny. Když vezmeme v úvahu tolik nespravedlností, válek a humanitárních krizí, jež dnes čekají na své řešení, je to tím potřebnější. Misionáři vědí ze své zkušenosti, že evangelium odpuštění a milosrdenství může přinášet radost a smíření, spravedlnost a mír. Příkaz evangelia „Jděte tedy, získejte za učedníky všechny národy, křtěte je ve jménu Otce i Syna i Ducha Svatého a učte je zachovávat všechno, co jsem vám přikázal“ (Mt 28,19-20) není vyčerpán, ale naopak nás všechny zavazuje, abychom za současné situace a při všech dnešních výzvách cítili své povolání nově „vyjít ven“ jako misionáři, jak jsem naznačil i v apoštolské exhortaci Evangelii gaudium: „Každý křesťan a každé společenství budou rozlišovat, jakou cestu od nich Pán žádá, nicméně všichni jsme pozváni přijmout toto povolání – vykročit z vlastního pohodlí a mít odvahu vydat se do všech periferií, které potřebují světlo evangelia“ (20).

Právě na letošní svatý rok připadá 90. výročí Světového dne misií vyhlášeného Papežským dílem pro šíření víry a schváleného papežem Piem XI. v roce 1926. Proto považuji za vhodné připomenout moudrá doporučení svých předchůdců, kteří stanovili, aby ve prospěch tohoto Díla byly věnovány všechny sbírky, které budou shromážděny po celém světě každou diecézí, farností, řeholní komunitou, církevním sdružením a hnutím pro podporu křesťanských společenství, jež potřebují pomoc, aby se dodala síla hlásání evangelia až do posledních končin země. Ani dnes se neobejdeme bez tohoto gesta církevního společenství pro misie. Neuzavírejme si srdce svými částečnými starostmi, ale rozšiřme ho na horizonty celého lidstva.

Nejsvětější Panno Maria, vznešený obraze spaseného lidstva, vzore pro misie v církvi, nauč všechny, muže, ženy i rodiny, aby všude vytvářeli a chránili živou a tajemnou přítomnost zmrtvýchvstalého Pána, který obnovuje a naplňuje radostným milosrdenstvím vztahy mezi lidmi, kulturami a národy.

FRANTIŠEK

Ve Vatikánu 15. května 2016, slavnost Seslání Ducha Svatého

 

misijni-nedele-2016

Dopis národního ředitele PMD ke Světovému dni misií 2016

Vážení a milí bratři a sestry, srdečně Vás zdravím.

Již za několik dní budeme slavit jubilejní Světový den misií, u nás známý spíše pod názvem Misijní neděle. V roce 1926 ho ustanovil papež Pius XI. a letos je to tedy již 90 let, co se věřící ve všech katolických farnostech světa během Misijní neděle společně modlí a finančně přispívají do světového fondu solidarity, ze kterého jsou podporovány projekty na pomoc potřebným ve všech kontinentech skrze Papežské misijní dílo šíření víry. Ze získaných prostředků se zajišťuje kvalitní a systematická pomoc nejchudším ve více než tisícovce diecézí světa.

Každý křesťan by měl na základě svého křtu uskutečňovat misijní povolání, a tak šířit radost Božího království. Misijní neděle má tuto skutečnost připomenout a pomoci nám toto povolání rozvíjet. Zkušenost ukazuje, že misijní tematika je jedním z nejúčinnějších prostředků pro oživení víry. A papež František zdůrazňuje, abychom se stále více stávali společenstvím misionářů, kteří jsou plni porozumění, mají široké srdce a radostnou tvář.

Mohu to z vlastní zkušenosti potvrdit například z poslední cesty do Bangladéše, kde jsme na každém kroku zažívali opravdovou radost a štěstí z žité víry prostých lidí. Viděli jsme jejich vděčnost za pomoc, která se jim prostřednictvím štědrosti dárců z naší země dostává. Díky podpoře např. vzdělání místních lidí, se jim stále více otvírají možnosti lepšího života a jednou přijde čas, kdy nejen sami podporu potřebovat nebudou, ale budou moci svou podporu nabízet tam, kde bude potřeba.

Papež František v jedné ze svých promluv řekl, že: „ církev nepotřebuje byrokraty a pilné funkcionáře, nýbrž nadšené misionáře, stravované horlivostí nést všem útěšné Ježíšovo slovo a Jeho milost. To je oheň Ducha svatého. Pokud církev tento oheň nepřijme nebo mu nedovolí vstoupit, stane se studenou či vlažnou církvi, která nebude schopna dávat život, protože bude tvořena jen studenými a vlažnými křesťany.“

Proto vás pro následující sbírku Misijní neděle prosím, otevřete svá srdce a umožněte svým darem podpořit strádající bratry a sestry.

Vzpomeňme na misionáře, kteří často za cenu svého života svědčí o Božím království v těch nejvzdálenějších a nejvíce problematických místech. Svěřme naše snažení Marii, Matce Misionáře světa.

Ze srdce Vám žehná

Leoš Halbrštát

národní ředitel Papežských misijních děl v České republice

 

k-poselstvi-nr

90. výročí Misijní neděle 23. 10. 2016

Světový den misií se na celém světě slaví jako den modlitby a podpory misií v každé diecézi, farnosti a instituci katolického světa.
Misijní most modlitby
K vytvoření společného Misijního mostu modlitby jste zváni v předvečer Misijní neděle, tj. v sobotu ve 21.00. Všichni zájemci se mohou doma či v kostele sejít, zapálit svíčku a pomodlit se růženec nebo jakoukoliv modlitbu za misie, misionáře, chudé a trpící lidi, za šíření radosti evangelia na celém světě. Svíce pro tuto aktivitu mohou být předem požehnány v kostele.
Jak se připravit na Misijní neděli?
Národní kancelář PMD pro vás připravila řadu námětů, kterými lze slavení Misijní neděle obohatit. Jde např. o misijní přímluvy, komentář k obětním darům a texty misijní vigilie. Oslavy Misijní neděle lze také spojit s návštěvou nemocných, promítáním filmu, misijním dnem, putovní výstavou, koncertem, besedou či misijním dnem. K dispozici je též poselství Sv. otce k Misijní neděli a dopis národního ředitele PMD k Misijní neděli. V mnoha farnostech se kromě účasti na mši svaté na Misijní neděli již od začátku měsíce října lidé modlí misijní růženec, uskutečňují adorace za misie, připravují děti na vstup do Misijního klubka, chystají pestré misijní nástěnky. Nechybí ani tradiční akce PMD, jako např. Misijní jarmark® a Misijní koláč®. Zkušenosti ukazují, že tyto aktivity přispívají k oživení farností či společenství, ve kterých slavení Misijní neděle probíhá.
Modlitba misijního růžence
Misijní charakter a mariánský charakter měsíce října lze vhodně spojit – kreativním způsobem můžete zapojit i děti, které si např. samy vyrobí růžence nebo jeden velký společný, který může v misijním měsíci říjnu putovat po farnosti, nebo do nakresleného velkého růžence na nástěnce v kostele mohou děti dopisovat či malovat své prosby.
Obohacení misijní liturgie
Přímluvy – za potřeby celého světa, za obrácení a naplnění misijního poslání každého z nás, za misijní úmysly v naší diecézi, vikariátu (děkanátu), farnosti, poděkování za všechny, kteří nám přinesli a předali poklad víry.
Umístit dopředu na viditelné místo mapu světa a k ní připevnit přímluvy za jednotlivé kontinenty – prosby o vyřešení největších těžkostí jejich obyvatel.
Po přečtení dopisu národního ředitele PMD k Misijní neděli (dopis se čte týden předem) lze vyzvat věřící, aby přinesli na Misijní neděli dary do obětního průvodu, kterými by symbolicky chtěli vyjádřit solidaritu s obyvateli misijních zemí. Mohou to být např. dary
misijního světa, prostředky pro zmírnění těžké situace lidí, povzbuzení ve víře, dárky pro radost apod.
Na závěr bohoslužby rozdejte přinesené dary nemocným, trpícím, osamělým, dětem…
Závěrečné požehnání lze využít k připomenutí, že jsme posláni do světa šířit víru a vyzvat věřící ke konkrétní misijní akci, např. navštívit nemocné, opuštěné seniory apod.
V bohoslužbách pro děti lze navíc využít těchto podnětů:
Děti mohou přede mší svatou na Misijní neděli pomoci vyzdobit kostel tak, aby si uvědomily pestrost kontinentů. Použít můžete obrázky světců-misionářů, vlajky různých zemí, připravit nástěnku o misiích apod.
Obohatit hudbu při liturgii o prvky typické pro jiné kontinenty (bubínky, tanec).
Děti si mohou připravit dárky pro lidi ně- kterého kontinentu a k tomu si vyrobí oděv typický pro vybraný kontinent, ve kterém svůj dar v obětním průvodu přinesou.
Adorace
Vybrat vhodný biblický text, promyslet situaci ve vaší farnosti a diecézi z hlediska plnění misijního poslání církve.
Děkování za dar víry.
Přímluvná modlitba za církev, misie, mír, misionáře.
Založení misijní skupinky
Měsíc říjen může být vhodnou příležitostí k pravidelnému aktivnímu zapojení jednotlivců či skupinek všech věkových kategorií do aktivit PMD, kterými jsou míněny:
Adorace pro misie
Dárcovství
Misijní klub
Misijní růže
Misijní unie
pro děti: Misijní klubko a účast v programu misijní výchovy dětí MOST.
Misijní nástěnka může obsahovat:
dopis národního ředitele PMD a plakát k Misijní neděli
informace o tom, jak se zapojit do pravidelných misijních aktivit PMD
ukázky z propagačních a metodických materiálů PMD (Misijní kalendář, zářijové číslo časopisu Duha, program misijní výchovy dětí MOST)
zprávy z misií a dopisy misionářů
kresby dětí s misijní tematikou, fotografie z uskutečněných akcí (např. Misijního dne dětí, účasti dětí z farnosti na Misijním kongresu, z Misijního koláče® apod.)
poselství Sv. otce k Misijní neděli
Děkujeme za spolupráci a přejeme požehnané prožití Misijní neděle!
Potřebné materiály vám rádi zprostředkují pracovníci Národní kanceláře PMD. Inspiraci na misijní výzdobu naleznete také na webových stránkách www.missio.cz
a facebooku PMD https://www.facebook.com/PapezskaMisijniDila

img_7034-nahledmisie-rk-2jarmarkvyzdova

modlitba

ch-ned-15

IMG_0327rk-ruz

Poděkování za podporu a dary na Misijní neděli 2015

“Víra bez skutků je mrtvá.“ (Jak 2, 26)

Předposlední neděli v říjnu se slavila  Misijní neděle. V tento den modliteb za misie, stejně tak jako po celém světě, i u nás většina kostelů ožila dětmi v kostýmech a barvami Papežských misijních děl. Velmi si vážíme lidí, kterým není lhostejný život druhých a pomáhají potřebným bez ohledu na jejich barvu pleti, náboženské vyznání či národnost. Zejména vaším prostřednictvím ožívá naše víra a naše země je obohacena touto štědrostí.

Děkujeme všem farnostem, Misijním klubkům i jednotlivcům a všem ostatním, kteří se podíleli na přípravách a průběhu oslav Misijní neděle.

Děkujeme za dary, bez ohledu na jejich formu.

Děkujeme za Vaše společné modlitby za misie, misionáře, šíření víry a misijního růžence.

Děkujeme za vaše ohlasy a fotografie oslav z různých koutů Čech a Moravy.

Děkujeme, že podporujete Papežská misijní díla, která spojují Vaši pomoc se šířením víry v rámci Kongregace pro evangelizaci národů.

Bůh Vám žehnej.

Leoš Halbrštát

národní ředitel PMD