Příspěvky se štítkem Papež

Poselství papeže Františka pro Papežské misijní dílo dětí

Drazí misionáři – drahé děti a mládeži, drazí rodiče, animátoři a přátelé!

19. května tohoto roku jsme oslavili 180. výročí založení Misijního díla dětí a mnozí z vás slaví toto významné a požehnané výročí ještě i v těchto dnech.

Mons. Charles de Forbin Janson, biskup z Nancy a duchovní pastýř s velkým apoštolským srdcem, jej založil v roce 1843 poté, co se z dopisů od francouzského misionáře dozvěděl, že mnoho dětí v Číně umírá následkem hladu zanedbávání. V srdci pocítil hlubokou žízeň po jejich záchraně, a to nejen tělesné, ale i duchovní, protože Ježíš, Boží Syn, zemřel a byl vzkříšen ke spáse všech.

Při příležitosti tohoto výročí si chceme právě z jeho misionářské horlivosti vzít první důležité ponaučení: starost o spásu druhých. Vskutku, jako skuteční Ježíšovi učedníci se snažíme mít srdce podobná jeho srdci a nechceme bránit tomu, aby v nás nehořela touha po spáse všech. Právě proto vzniklo vaše nádherné misijní dílo, které i dnes, po 180 letech dynamické činnosti, učí velké množství dětí a mladých na celém světě, jak se stát učedníky – misionáři.

V tomto roce si připomínáme i 150. výročí narození zvláštního a vzácného člena Misijního díla dětí: svaté Terezie od Dítěte Ježíše, patronky misií, která do něj vstoupila ve věku sedmi let. Dnes – 1. října – slavíme její liturgickou vzpomínku a právě od ní si chceme vzít druhé velké ponaučení: i přesto, že jsme ještě velmi mladí, můžeme svými modlitbami přispět k tomu, aby mohli všichni poznat a milovat Ježíše, a v tichosti pomáhat jiným jednat dobro. Jak nás učí svatá Terezie, modlitba je prvním misijním skutkem – dokáže zasáhnout každé místo na světě, všechny děti a mladé a každého misionáře. Proto vás zvu, abyste díky modlitbě rostli v přátelství s naším Spasitelem, v přátelství mezi vámi a všemi dětmi a mladými světa, a stali se tak šiřiteli míru.

Drahé děti a drahá mládež – drazí misionáři, chci vám ze srdce poděkovat, protože svou horlivostí nám všichni pomáháte, abychom se stali odvážnými svědky Evangelia a podělili se s ostatními nejen o materiální dobro, ale také o to, co je pro nás nejvzácnější – o naši víru. Chci také poděkovat vašim rodičům a animátorům, kteří vás doprovázejí a šíří tak charisma a spiritualitu Misijního díla dětí.

Jde o „papežské dílo“ – to znamená univerzální dílo – katolické církve a papeže, a proto vás považuji za své zvláštní spolupracovníky. Chtěl bych vám však připomenout, že toto označení znamená i další důležitý závazek: budovat mosty a vztahy podle příkladu samotného Krista. A k tomu vás také ze srdce vyzývám.

Pokračujte dále v misijní horlivosti v souladu s charismatem, které vám svěřil Mons. Charles de Forbin Janson, a v následování malé cesty svaté Terezie od Dítěte Ježíše s věrností vašemu heslu: „děti se modlí za děti, děti evangelizují děti, děti pomáhají dětem“.

Ať vás Pán žehná a ať vás neustále doprovází – a nezapomeňte se za mě modlit.

PAPEŽ FRANTIŠEK

Řím, 1. října 2023

Světový den misií – Misijní neděle 22. října 2023

Světový den misií (Misijní neděle) letos vychází na neděli 22. října. V církvi se slaví vždy předposlední říjnovou neděli již od roku 1926, kdy byl vyhlášen papežem Piem XI.

Motto letošní Misijní neděle zní: “Kráčejme po cestě s hořícím srdcem” (srov. Lk 24, 13-35).

Během Misijní neděle se všichni společně modlí a finančně přispívají do světového fondu solidarity, ze kterého jsou podporovány projekty na pomoc potřebným a mladým církvím ve všech kontinentech skrze Papežské misijní dílo šíření víry (PMD ŠV).

Údaje pro odeslání sbírek na šíření víry: číslo účtu 72540444/2700, VS – 10 Podpora základní světové misijní činnosti Církve, Misijní neděle. Za Vaše dary a modlitby ze srdce děkujeme!

Papež František ve svém Poselství ke Světovému dni misií mimo jiné píše:

“K misijnímu působení může přispět každý z nás: modlitbou, činností, obětováním finančních prostředků i utrpení a vlastním svědectvím. Papežská misijní díla jsou vhodným nástrojem, který usnadňuje koordinaci misijní spolupráce na duchovní i hmotné úrovni. Proto je sbírka během Světového dne misií věnována Papežskému dílu šíření víry.”

“Prvním a hlavním zdrojem misijního poslání jsou lidé, kteří poznali vzkříšeného Krista v Písmu a v eucharistii a nesou ve svém srdci jeho oheň a ve svém pohledu jeho světlo. Oni mohou svědčit o životě, který nikdy nekončí, ani v těch nejobtížnějších situacích a nejtemnějších chvílích.”

Celé Poselství papeže Františka ke Světovému dni misií naleznete zde

Národní ředitel Papežských misijní děl v ČR k ve svém Dopise k Misijní neděli mimo jiné píše:

“Dovolte mi, abych Vám upřímně poděkoval za modlitby a veškerou podporu papežských misií v loňském roce. Díky Vaší štědrosti jsme mohli pomoci chudým lidem v šesti zemích čtyř kontinentů částkou více než 17,7 milionů korun. Pomáháme tak v Zambii, Bangladéši, Indii, Srí Lance, Papui Nové Guynei a Paraguayi s pastoračními a edukačními projekty. Podporujeme katechisty, stavby a opravy kostelů a kaplí. Pomáháme lidem zlepšovat životní podmínky a podporou řeholních kongregací a diecézních organizací podáváme pomocnou ruku všem potřebným.”

“Vykročme s hořícím srdcem, otevřenýma očima a kráčejícíma nohama, abychom zapalovali Božím slovem srdce ostatních lidí, otevírali jejich oči pro Ježíše v eucharistii a všechny pozvali, aby kráčeli společně na cestě míru a spásy, kterou Bůh daroval lidstvu v Kristu.”

Celý Dopis národního ředitele Papežských misijních v ČR k Misijní neděli najdete zde

Jako každý rok připravila Papežská misijní díla u příležitosti Světového dne misií materiály, které můžete využít při propagaci i oslavách Misijní neděle u vás ve farnosti.

Materiály ke stažení:

Poselství papeže Františka ke Světovému dni misií_2023

Dopis_národního_ředitele_PMD_ k_ MN_2023

Plakát_Misijní neděle_2023

Malá misijní zamyšlení na říjen 2023

Kalendar_Misijni_rijen_2023_cernobily

Kalendar_Misijni_rijen_2023_ barevny

Misijní zpravodaj 34

Malí misionáři se připravují na Světový den misií celý misijní měsíc říjen pomocí Kalendáře pro děti Misijní říjen 2023.

Malá misijní zamyšlení na měsíc říjen

Pro dospělé jsme připravili Malá misijní zamyšlení – sérii denních úvah nad evangeliem, která vás postupně připraví na Misijní neděli.

Dokument je jako pdf soubor ke stažení zde na webu a jednotlivá zamyšlení jsou od 1. října postupně každý den zveřejňovány také na misijním Facebooku. Nové misijní úvahy na rok 2023 najdete i v mobilní aplikaci Missio.cz.

Chcete-li poradit s misijní výzdobou kostela na Misijní neděli, sledujte také naše facebookové stránky, kde najdete další inspirace: Facebook Papežských misijních děl

Modlitba papeže Františka za světové misie

Nebeský otče, když Tvůj Syn, náš Pán Ježíš Kristus, vstal z mrtvých,
odevzdal svým učedníkům důležité poslání:
„Jděte ke všem národům a získávejte mi učedníky.“
Připomínáš nám, že mocí křtu máme účast na misijním poslání Církve
a neseme za ni odpovědnost. Dej nám dary Ducha Svatého,
abychom s odvahou a rozhodností svědčili o evangeliu.
Poslání, které svěřil Ježíš Kristus své Církvi, není ještě završené,
proto Tě prosíme o nové myšlenky a účinné formy,
jak přinášet do dnešního světa život a světlo.
Pomoz nám, aby všechny národy zakusily spasitelnou lásku
a milosrdenství Ježíše Krista,
který s Tebou žije a kraluje v jednotě Ducha Svatého po všechny věky věků.
Amen.

Modlitba zakladatelky Papežského misijního díla šíření víry Pauline Jaricot

Pane, Ty mě vítáš u svého stolu, protože jsem Tvé dítě.
Skrze Eucharistii proměň moji slabost v Tvoji sílu,
moji malost v Tvoji velikost, moji prchlivost v Tvoji mírnost,
moji zlobu v Tvoji svatost, moji bezvýznamnost v Tvé Božství,
moji hloupost, temnotu a nevědomost v Tvoji moudrost, světlo a pravdu.
Spoléhám se na Tebe a vítám Tě ve svém nitru.
Naplň mě, prosím, svou přítomností. Děkuji Ti. Amen.

Přejeme Vám požehnané a radostné prožití misijního měsíce října!

Poselství papeže Františka k Světovému dni misií – 22. října 2023

Poselství papeže Františka k 97. světovému dni misií – 22. října 2023

Drazí bratři a sestry!

Pro letošní Světový den misií jsem zvolil téma, které vychází z vyprávění o emauzských učednících v Lukášově evangeliu (srov. 24,13–35): „Hořící srdce, kráčející nohy.“ Tito dva učedníci byli zmatení a zklamaní, ale setkání s Kristem ve slově a při lámání chleba v nich zažehlo nadšenou touhu znovu se vydat na cestu do Jeruzaléma a hlásat, že Pán byl skutečně vzkříšen. V evangelijním příběhu vnímáme proměnu učedníků prostřednictvím několika sugestivních obrazů: jejich srdce hořelo, když jim Ježíš objasňoval Písmo, otevřely se jim oči, tak že ho poznali, a nakonec se jejich nohy vydaly na cestu. Zamyslíme-li se nad těmito třemi aspekty, které odrážejí cestu všech učedníků misionářů, můžeme obnovit svou nadšení pro evangelizaci v dnešním světě.

1. Hořelo nám srdce „když odhaloval smysl Písma“. Při misijní činnosti Boží slovo osvěcuje a proměňuje srdce

Cestou z Jeruzaléma do Emauz měli oba učedníci sklíčené srdce – jak bylo patrné z jejich tváří –, protože Ježíš, ve kterého věřili, zemřel (srov. v. 17). Tváří v tvář neúspěchu ukřižovaného Učitele se zhroutila jejich naděje, že je Mesiáš (srov. v. 21).

A „jak tak hovořili a uvažovali, přiblížil se k nim sám Ježíš a připojil se k nim“ (v. 15). Tak jako na začátku, když povolal učedníky, i nyní se Pán chopí iniciativy ve chvíli, kdy jsou zmatení, připojí se ke svým učedníkům a kráčí po jejich boku. Ve svém velkém milosrdenství se nikdy neunaví a zůstává s námi navzdory našim selháním, pochybnostem a slabostem, i přes náš smutek a pesimismus, které způsobují, že jsme „nechápaví a váhaví“ (v. 25), lidé chabé víry.

Zmrtvýchvstalý Pán je dnes stejně jako tenkrát nablízku svým učedníkům misionářům a kráčí spolu s nimi, zvláště když se cítí zmatení, zdeptaní a vystrašení tváří v tvář tajemství nespravedlnosti, která je obklopuje a snaží se je přemoci. Proto „si nenechme ukrást naději!“1 Pán je větší než všechny naše problémy, zvláště když se s nimi setkáváme během našeho poslání hlásat světu evangelium, protože taková mise je koneckonců jeho a my jsme jednoduše jeho pokorní spolupracovníci, „neužiteční služebníci“ (srov. Lk 17,10).

Chci vyjádřit svou blízkost v Kristu všem misionářům a misionářkám ve světě, zvláště těm, kteří snášejí jakékoliv těžkosti: moji milí, vzkříšený Pán je stále s vámi a vidí vaši velkorysost a vaše oběti, které přinášíte pro poslání evangelizovat ve vzdálených oblastech. Každý den není prozářený sluncem, ale vždy si připomínejme slova Pána Ježíše, kterými se před svým utrpením obrací na své přátele: „Ve světě budete mít soužení. Ale buďte dobré mysli. Já jsem přemohl svět!“ (Jan 16,33).

Poté, co vzkříšený Ježíš naslouchal dvěma učedníkům cestou do Emauz, „začal od Mojžíše, probral dále všechny proroky a vykládal jim, co se ve všech částech Písma na něj vztahuje“ (Lk 24,27). A srdce učedníků se rozhořela, jak se později jeden druhému svěřili: „Což nám nehořelo srdce, když k nám na cestě mluvil a odhaloval smysl Písma?“ (v. 32). Ježíš sám je živé Slovo, které může zapálit, osvítit a změnit naše srdce.

Lépe tak porozumíme výroku sv. Jeronýma: „Neznalost Písma je neznalost Krista.“2 „Bez Pána, který by nás uvedl, není možné do hloubky pochopit Písmo svaté, ale pravdivý je také opak: bez Písma svatého zůstávají události Ježíšovy mise a jeho církve ve světě neproniknutelné“3 Znalost Písma je tedy důležitá pro křesťanský život a ještě více pro hlásání Krista a jeho evangelia. Co jiného bychom jinak předávali ostatním než své vlastní myšlenky a projekty? Copak chladné srdce dokáže zapálit srdce ostatních?

Nechme se tedy stále doprovázet vzkříšeným Pánem, který nám objasní smysl Písma. Dovolme mu, aby zapálil naše srdce, aby nás osvítil a proměnil, abychom mohli světu hlásat jeho tajemství spásy s mocí a moudrostí, které vycházejí z jeho Ducha.

2. Oči, které „se otevřely a poznaly ho“ při lámání chleba. Ježíš v eucharistii je vrcholem a zdrojem poslání

Srdce, která se rozhořela zásluhou Božího slova, povzbudila emauzské učedníky, aby požádali tajemného Pocestného, aby s nimi zůstal, protože nastával večer. U stolu se jejich oči otevřely a poznali ho, když lámal chléb. Tím rozhodujícím, co otevřelo oči učedníků, je sled činností, které Ježíš vykonal: vzal chléb, požehnal ho, lámal a dal jim. Jsou to běžná gesta židovské hlavy rodiny, ale Ježíš Kristus je vykonal v milosti Ducha Svatého a obnovil jimi pro své spolustolovníky znamení rozmnožení chlebů, především toho eucharistického, svátosti oběti kříže. Ale právě ve chvíli, kdy poznávají Ježíše při lámání chleba, „on jim však zmizel“ (Lk 24,31). Z toho můžeme pochopit jednu podstatnou skutečnost naší víry: Kristus, který láme chléb, se nyní stává lámaným chlebem, sdíleným s učedníky a jimi konzumovaným. Nelze ho spatřit, protože nyní vstoupil do srdcí učedníků, aby je ještě více zapálil a pobídl, aby se bez prodlení vydali na cestu a všem sdělili jedinečnou zkušenost setkání se Vzkříšeným! Zmrtvýchvstalý Kristus je tedy ten-který-láme-chléb a zároveň je Chléb-lámaný-pro-nás. A tak každý učedník misionář je povolán, aby se působením Ducha Svatého stal tak jako Ježíš a v Ježíši tím-který-láme-chléb a tím-který-je-lámaný-chléb pro svět.

Zde je třeba si připomenout, že běžné lámání materiálního chleba s hladovými ve jménu Krista je už misijní křesťanský úkon. Tím spíš je lámání eucharistického chleba, kterým je sám Kristus, dokonalé misijní působení, protože eucharistie je zdrojem a vrcholem života a poslání církve.

Papež Benedikt XVI. to připomenul: „Nemůžeme si nechat pro sebe lásku, kterou v této svátosti [eucharistie] slavíme. Už svou povahou si vyžaduje, abychom ji odevzdávali všem. To, co svět potřebuje, je Boží láska; setkat se s Ježíšem a uvěřit v něho. Proto eucharistie není jen zdrojem a vrcholem života církve, ale je i jejím posláním: ‚Autenticky eucharistická církev je církev misionářská.‘“4

Abychom přinášeli ovoce, musíme být s Ježíšem sjednoceni (srov. Jan 15,4–9). Takového sjednocení dosahujeme každodenní modlitbou, zvláště při adoraci, tichém setrvání v přítomnosti Pána, který zůstává s námi v eucharistii. Učedník misionář se může stát mystikem v činnosti, pěstuje-li s láskou toto společenství s Kristem. Kéž naše srdce stále touží po Ježíšově společnosti, prahne po naléhavém požadavku dvou učedníků z Emauz, především když se připozdívá: „Zůstaň s námi, Pane“ (srov. Lk 24,29).

3. Naše nohy se vydaly na cestu v radosti, že můžeme vyprávět o vzkříšeném Kristu. Věčné mládí církve, která neustále vychází ven

Učedníci „se vydali bez váhání na cestu a vrátili se do Jeruzaléma“ (srov. Lk 24,33) poté, co se jim otevřely oči a poznali Krista při „lámání chleba“. To, že spěchali, aby se s ostatními podělili o radost ze setkání s Pánem, ukazuje, že „radost evangelia naplňuje srdce i celý život těch, kdo se setkávají s Ježíšem. Ti, kdo přijímají spásu od něj, jsou vysvobozeni z hříchu, ze smutku, z vnitřní prázdnoty a z osamění. S Ježíšem Kristem se vždycky rodí a obnovuje radost“.5 Se zmrtvýchvstalým Ježíšem se nemůžeme setkat, aniž bychom hořeli touhou sdělit to všem. Proto prvním a hlavním zdrojem misijního poslání jsou lidé, kteří poznali vzkříšeného Krista v Písmu a v eucharistii a nesou ve svém srdci jeho oheň a ve svém pohledu jeho světlo. Oni mohou svědčit o životě, který nikdy nekončí, ani v těch nejobtížnějších situacích a nejtemnějších chvílích.

Obraz „nohou, které se vydávají na cestu“ nám znovu připomíná trvalou hodnotu missio ad gentes, poslání, které zmrtvýchvstalý Pán svěřil církvi, aby evangelizovala každého člověka a každý národ až po všechny končiny světa. Dnes více než kdy jindy potřebuje lidstvo, zraněné mnoha nespravedlnostmi, rozděleními a válkami, dobrou zvěst o míru a spáse v Kristu. Využívám této příležitosti, abych potvrdil, že „každý má právo slyšet evangelium. Křesťané mají povinnost hlásat jej, aniž by kohokoliv vylučovali, a to nikoli jako někdo, kdo ukládá nový závazek, nýbrž jako někdo, kdo sdílí radost, ukazuje krásné obzory a nabízí lákavou hostinu.“6

Misijní obrácení zůstává hlavním cílem, který si musíme klást jako jednotlivci i jako společenství, protože „misijní působení je paradigmatem každého díla církve“.7

Jak dosvědčuje apoštol Pavel, Kristova láska nás uchvacuje a pobízí (srov. 2 Kor 5,14). Tato láska je dvojí: Kristova láska k nám, která přitahuje, inspiruje a probouzí naši lásku k němu. Taková láska činí církev, která stále vychází na cestu, stále mladou. Všichni její členové jsou pověřeni hlásat Kristovo evangelium v přesvědčení, že „umřel za všechny, aby ti, kteří jsou naživu, nežili už sobě, ale pro toho, který za ně umřel a vstal z mrtvých“ (v. 15). K misijnímu působení může přispět každý z nás: modlitbou, činností, obětováním finančních prostředků i utrpení a vlastním svědectvím. Papežská misijní díla jsou vhodným nástrojem, který usnadňuje koordinaci misijní spolupráce na duchovní i hmotné úrovni. Proto je sbírka během Světového dne misií věnována Papežskému dílu šíření víry.

Naléhavost misijního působení církve přirozeně vyžaduje stále užší misijní spolupráci všech jejích členů na všech úrovních. To je zásadní cíl synodálního procesu, kterým církev prochází pomocí klíčových slov: společenství, spoluúčast, poslání. Takový proces jistě neznamená, že se církev soustředí na sebe sama; není ani referendem o tom, čemu bychom měli věřit a co, ani záležitost lidských preferencí. Je to spíše proces, kdy se vydáváme na cestu jako emauzští učedníci a nasloucháme zmrtvýchvstalému Pánu. On se k nám vždy připojuje, aby nám objasňoval smysl Písma a lámal pro nás chléb, abychom mohli v síle Ducha Svatého dále plnit jeho poslání ve světě.

Tak jako ti dva učedníci vyprávěli ostatním, co se jim cestou přihodilo (srov. Lk 24,35), i naše hlásání bude radostné vyprávění o Kristu Pánu, jeho životě, jeho utrpení, smrti, zmrtvýchvstání a úžasných věcech, které jeho láska vykonala v našem životě.

Vykročme tedy i my, osvíceni setkáním se zmrtvýchvstalým Ježíšem a povzbuzeni jeho Duchem. Vykročme s hořícím srdcem, otevřenýma očima a kráčejícíma nohama, abychom zapalovali Božím slovem srdce ostatních lidí, otevírali jejich oči pro Ježíše v eucharistii a všechny pozvali, aby kráčeli společně na cestě míru a spásy, kterou Bůh daroval lidstvu v Kristu.

Svatá Maria, která jsi na cestě, Matko Kristových učedníků misionářů a Královno misií, oroduj za nás!

Dáno v Římě u Sv. Jan v Lateránu dne 6. ledna 2023 v den slavnosti Zjevení Páně

FRANTIŠEK

Poselství papeže Františka ke Světovému dni misií_2023

Generální shromáždění Papežských misijních děl – Řím 2023

Generální shromáždění Papežských misijních děl – Řím 2023

Národní ředitelé Papežských misijních děl z celého světa spolu s hlavní radou této instituce se ve dnech 31. 5. – 6. 6. 2023 zúčastnili Generálního shromáždění PMD v Římě. Českou republiku zastupoval národní ředitel PMD jáhen Leoš Halbrštát.

Generální shromáždění zahájil arcibiskup Emilio Nappa, prezident PMD a pomocný sekretář Dikasteria pro evangelizaci, který

poděkoval více než 100 přítomným národním ředitelům PMD a čtyřem generálním tajemníkům a zdůraznil: „Každý se podílí na univerzálním úkolu Svatého otce zajistit evangelizaci ve všech církvích a zvláště v těch, kteří nejvíce potřebují svědectví a pomoc. Zde v Římě neděláme nic jiného, než že koordinujeme a interpretujeme naši společnou identitu: být „nástroji k prosazování misijní odpovědnosti každého pokřtěného a k podpoře nových partikulárních církví“ (čl. 67, § 1), jako sám papež František poznamenala nedávná apoštolská konstituce Praedicate Evangelium“.

S dalšími příspěvky vystoupili Luis Antonio Gokim kardinál Tagle, proprefekt a arcibiskup Marco Mellino – sekretář Rady kardinálů a Komise pro revizi římské kurie.

Po přednáškách vždy následovala diskuze a práce ve skupinkách.

Další dny jednání přednesli výroční zprávy o činnosti jednotliví sekretáři misijních děl. Za Papežskou misijní unii P. Dinh Anh Nhue Nguyen, OFM Conv, za Papežské misijní dílo šíření víry P. Tadeusz Jan Nowak, OMI a za Papežské misijní dílo dětí sestra Roberta Tremarelliová, AMSS a za Papežské misijní dílo sv. Petra apoštola P. Guy Bognon, P.S.S.

Prezentace vybraných národních kanceláří PMD připravili národní ředitelé papežských misií z Kanady, Islandu a některých afrických zemí.

Přítomní se věnovali také zprávě administrativního úředníka Mons. Carla Soldateschi, dále závěrečné finanční zprávě za rok 2022 a návrhu rozpočtu pro administrativu na rok 2023.

Národní ředitelé vykonali společnou pouť do Grecia, místa prvních živých vánočních jesliček, které vytvořil svatý František a mohli obdivovat zázraky stvoření u vodopádů Marmore.

Vyvrcholením Generálního shromáždění PMD bylo setkání s papežem Františkem. Setkání s papežem se uskutečnilo po několikaleté koronavirové pauze, v níž se představitelé PMD namísto ve Věčném městě scházeli online. Loni vyrazili do francouzského Lyonu na svatořečení Pauline Jaricot, zakladatelky Díla šíření víry a Společenství živého růžence. Před audiencí spolu prožili dopolední bohoslužbu v bazilice sv. Petra ve Vatikánu.

Národní ředitel Leoš Halbrštát vyřídil Františkovi pozdravy od misionářů z České republiky, ujištění o modlitbách a poděkování za povzbuzení a požehnání. „Každý se mohl s papežem pozdravit, říct mu nějaké své poselství. Já mu sdělil, že všichni misionáři z České republiky se za něj modlí. On reagoval, že to velmi potřebuje a že si toho velmi váží. To je vlastně poselství přímo od něj lidem v Česku. František hovořil o potřebě tvořivosti, otevřenosti, o transparentnosti a o osobním přístupu ke každému člověku a zdůraznil důležitost modlitby.”

Každoroční generální shromáždění je obrovskou příležitostí načerpat inspiraci ke své práci od ostatních národních ředitelů z různých zemí. Vždy si předáváme mezi jednotlivými jednáními tipy na úspěšné akce nebo aktivity s kterými má ta daná země nejlepší zkušenosti. Také je důležité osobní setkání s lidmi ze zemí, kam odchází naše pomoc s diskusemi o situaci, jaká je v jejich zemích v jejich církvích. Slavení eucharistie a každodenní společné modlitby nás utvrzují že jsme jedna celosvětová církev složená z bratří a sester-to na jedné straně, a to že tuto skutečnost musíme hlásat dál v naší zemi mezi našimi bratry a sestrami to na straně druhé.

PAPEŽ FRANTIŠEK K PAPEŽKÝM MISIJNÍM DÍLŮM

Drazí národní ředitelé Papežských misijních děl a všichni spolupracovníci Dikasterie pro evangelizaci, bratři a sestry, dobré ráno!

Při příležitosti generálního shromáždění Papežských misijních děl vás s radostí pozdravuji. Děkuji pro-prefektovi, kardinálovi Taglemu, za jeho milá slova, prezidentovi, arcibiskupovi Nappovi, a všem vám, kteří pracujete a sloužíte v evangelizačním poslání církve.
V této historické chvíli, kdy pokračujeme v synodálním procesu, je důležité pamatovat na to, že křesťanské společenství je ve své podstatě misionářské. Ve skutečnosti každý křesťan dostal dar Ducha svatého a je poslán pokračovat v Ježíšově práci, ohlašovat všem radost evangelia a přinášet jeho útěchu do různých situací našich často zraněných dějin. Ti, kteří se nechávají přitahovat Kristovou láskou a stávají se tak jeho učedníky, zároveň zažívají touhu přinášet všem milosrdenství a soucit, které proudí z jeho srdce.
Chci vás pozvat k rozjímání o Ježíšově srdci, jehož slavnost připadá na tento měsíc červen. Při pohledu na jeho milosrdné a soucitné srdce můžeme uvažovat o charismatu a poslání Papežských misijních děl.

1. Ježíšovo srdce a poslání.
Když kontemplujeme Kristovo srdce, objevujeme především to, jak velkolepý je Boží plán pro lidstvo. Vždyť Otec „tak miloval svět, že dal svého jednorozeného Syna, aby nezahynul nikdo, kdo v něho věří, ale aby měl věčný život“ (Jan 3, 16). V probodnutém srdci Ukřižovaného můžeme objevit nekonečnou míru Otcovy lásky: miluje nás věčnou láskou, volá nás, abychom byli jeho syny a dcerami a měli účast na radosti, která pochází od něho. Přichází nás hledat, když jsme ztraceni. Zvedá nás, když padáme, a křísí nás z mrtvých. Sám Ježíš nám takto hovoří o Otcově lásce, když například prohlašuje: „A vůle toho, který mě poslal, je, abych nic neztratil z toho, co mi dal“ (Jn 6, 39).

Drazí bratři a sestry, Ježíš nám to prokazuje v celém svém životě: v jeho soucitu s těmi, kteří jsou zraněni, v jeho starosti o ty, kteří trpí, v milosrdenství, kterým maže hříšníky, v jeho oběti za hříchy světa. Ukázal nám Boží srdce, srdce Otce, který nás vždy očekává, vidí nás již z dálky a přichází k nám s otevřenou náručí. Otce, který nikoho neodmítá, ale všechny přijímá a který nikoho nevylučuje, ale každého volá.
Jsme posláni, abychom v tomto poslání pokračovali a abychom byli znamením Kristova srdce a Otcovy lásky, která objímá celý svět. Zde nacházíme „srdce“ evangelního poslání církve: prostřednictvím daru nekonečné Boží lásky všechny oslovovat, hledat a přijímat, nabízet všem svůj život a nikoho nevylučovat.

Každé naše poslání se tedy rodí z Kristova srdce, aby mohl všechny přitáhnout k sobě. Takový byl mystický a misijní duch blahoslavené Paulíny Marie Jaricotové, zakladatelky Misijního díla šíření víry, která byla velmi oddaná Nejsvětějšímu Srdci Ježíšovu.

2. Charisma Papežských misijních děl v současnosti.
V této souvislosti chci zopakovat to, co jsem zdůraznil v Apoštolské konstituci Praedicate Evangelium, když jsem připomněl povolání Misijních děl být „nástrojem na podporu odpovědnosti za mise ze strany všech pokřtěných a na podporu nových partikulárních církví“ (čl. 67 §1).

Misijní díla tedy nejsou jen obyčejným úřadem na rozdělování finančních prostředků pro ty, kteří potřebují pomoc, ale realitou, která je povolána podporovat „evangelizační poslání v církvi, jak univerzální, tak místní“ a „rozvíjení misijního ducha v Božím lidu“ (Poselství na Světový den misí 2O22, 3). Proto vás vyzývám, abyste s odvahou a tvořivostí Ducha svatého ještě více zintenzivnili různé aktivity zaměřené na vedení, výchovu a formování misijního ducha. Naléhavě vás žádám, abyste šířili misijní odpovědnost pokřtěných, podporovali kapilární síť národních kanceláří v nově evangelizovaných zemích i v zemích se starou křesťanskou tradicí. Víme, že tyto země jsou poznamenány vážnou krizí víry a potřebují novou evangelizaci a pastorační obrácení.

3. Vyhlídky a sny o obnově.
V tomto světle mi dovolte, abych s vámi nakonec „s otevřenýma očima“ snil, tedy spolu s vámi hleděl daleko dopředu, k těm horizontům, ke kterým jsou Papežská misijní díla povolána postupovat ve službě evangelizačního poslání celé církve.
Největším snem je dosáhnout ještě užší a koordinovanější misijní spolupráce mezi všemi členy církve. V tomto úsilí hrajete důležitou roli, kterou nám připomíná i motto otce Mannu pro Papežskou misijní unii: „Celá církev pro celý svět“. Ujišťuji vás o vašem povolání stát se kvasem, pomáhat šířit a rozvíjet misijní styl života v církvi a podporovat díla evangelizace.

Toto povolání, které od vás vyžaduje zvláštní schopnost pěstovat společenství a bratrství, se realizuje také prostřednictvím struktur zřízených ve všech biskupských konferencích a diecézích pro dobro celého Božího lidu. Je příznačné, že zakladateli Misijních děl byli biskup, kněz a dvě laičky, tedy zástupci různých kategorií pokřtěných lidí. Je to znamení, které nás zavazuje k tomu, abychom do misijní činnosti zapojovali všechny členy Božího lidu! Nepřestaňme snít o „nové éře misijní činnosti křesťanských společenství“ (Poselství na Světový den misí 2022, 3). Prosím, ať tento náš sen přetrvá!

Děkuji vám zde přítomným a všem vašim spolupracovníkům za vaši velkodušnou službu, kterou často vykonáváte „v pozadí“ a s mnoha obtížemi. Přeji vám, abyste vždy hořeli apoštolským zápalem a byli plní nadšení pro evangelizaci. Přinášejte evangelium s radostí, aby se šířilo po celém světě, a ať vás doprovází Panna Maria! Ze srdce vás žehnám a prosím vás, abyste se za mě modlili.”
papež František

Úmysly papeže Františka pro 2023 svěřené Celosvětové síti modlitby s papežem

Přinášíme v přehledu úmysly Apoštolátu modlitby, které papež František schválil pro rok 2023.

Leden
Úmysl papeže: Za vychovatele
Modleme se za vychovatele, aby byli věrohodnými svědky tím, že učí bratrství a ne soupeření a pomáhají zejména těm nejzranitelnějším mladým lidem.

Národní úmysl: Za volbu prezidenta
Modleme se, aby budoucí prezident České republiky přispíval ke svornosti lidí a prosperitě naší země.

Únor
Úmysl papeže: Za farní společenství
Modleme se, aby se farnosti žijící v opravdovém společenství stávaly stále více komunitami víry, bratrství a pohostinnosti vůči těm
nejpotřebnějším.

Národní úmysl: Za kontinentální synodální setkání
Modleme se, aby mezinárodní synodální setkání v Praze přispělo k nalézání Boží vůle pro místní církve v Evropě.

Březen
Úmysl papeže: Za oběti zneužívání
Modleme se za ty, kdo utrpěli újmu od členů církve: kéž v církvi samotné najdou konkrétní odpověď na svou bolest a utrpení.

Národní úmysl: Za chudé
Modleme se za ty, kdo jsou nejvíce postiženi zdražováním a energetickou krizí, aby se jim dostalo účinné pomoci.

Duben
Úmysl papeže: Za kulturu nenásilí
Modleme se za větší rozšíření kultury nenásilí tím, že se státy i občané budou stále méně uchylovat ke zbraním.

Národní úmysl: Za duchovní povolání
Modleme se za ty, které Pán volá ke kněžství a zasvěcenému životu, aby měli odvahu vydat se za ním cestou následování.

Květen
Úmysl papeže: Za hnutí a skupiny v církvi
Modleme se, aby církevní hnutí a skupiny znovu denně objevovaly své evangelizační poslání a sloužily potřebám světa svými charismaty.

Národní úmysl: Za mladé lidi
Modleme se za mladé lidi, kteří touží po manželství, aby nalezli svého životního partnera a měli odvahu odevzdat se jeden druhému podle nároků evangelia.

Červen
Úmysl papeže: Za zrušení mučení
Modleme se, aby se mezinárodní společenství zavázalo ke konkrétním krokům k vymýcení mučení a zajistilo podporu obětem a jejich rodinám.

Národní úmysl: Za biřmovance
Modleme se za ty, kdo letos přijímají svátost biřmování, aby se stali šiřiteli radostné zvěsti.

Červenec
Úmysl papeže: Za prohloubení života z eucharistie
Modleme se, aby katolíci postavili do středu svého života slavení eucharistie, které hluboce proměňuje lidské vztahy a otevírá je setkání s Bohem i bližními.

Národní úmysl: Za manžele
Modleme se za manžele, aby společně strávený čas dovolených a prázdnin prohloubil jejich vzájemnou úctu a věrnost.

Srpen
Úmysl papeže: Za světový den mládeže
Modleme se, aby Světový den mládeže v Lisabonu pomohl mladým lidem znovu naplno žít evangelium a svědčit o něm v jejich vlastním životě.

Národní úmysl: Za dobrovolníky ve farnostech
Modleme se za všechny, kdo se aktivně podílejí na životě farních společenství, aby pro ně byla služba zdrojem radosti a pokoje.

Září
Úmysl papeže: Za ty, kdo žijí na okraji společnosti
Modleme se, aby lidé, kteří žijí na okraji společnosti v nelidských životních podmínkách, nebyli institucemi zapomenuti a nikdy nebyli považováni za vyřazené.

Národní úmysl: Za pracovníky ve školství
Modleme se za učitele, vychovatele, asistenty a další pracovníky ve školství, aby nový školní rok prožili vedeni moudrostí Ducha Svatého.

Říjen
Úmysl papeže: Za církev na synodě
Modleme se, aby církev na všech úrovních přetvořila svůj životnístyl nasloucháním a rozhovorem a nechala se vést Duchem Svatým na periferie světa.

Národní úmysl: Za řeholníky a řeholnice
Modleme se za ty, kdo se zcela zasvětili Bohu, aby žili ve svých komunitách v pokoji a vzájemné lásce.

Listopad
Úmysl papeže: Za papeže
Modleme se za Svatého otce, aby při plnění svého poslání i nadále s pomocí Ducha Svatého doprovázel svěřené stádo ve víře.

Národní úmysl: Za ty, kdo nežijí svou víru
Modleme se za ty, kdo nežijí podle svého křtu, aby je síla přijaté svátosti přivedla k činnému životu s Bohem.

Prosinec
Úmysl papeže: Za osoby se zdravotním postižením
Modleme se, aby lidé se zdravotním postižením byli v centru pozornosti celé společnosti a aby instituce podporovaly programy začleňování, umožňující jejich aktivní účast.

Národní úmysl: Za lidi bez naděje
Modleme se za všechny, kdo jsou zklamaní, unavení a bez naděje, aby pro ně bylo adventní a vánoční období časem nového světla.

Denní modlitba Celosvětové sítě modlitby s papežem (Apoštolátu modlitby)

Nebeský Otče,
kladu před tebe celý dnešní den a ve spojení s tvým Synem, který ve mši svaté neustále zpřítomňuje svou oběť za záchranu světa,
ti nabízím své modlitby, práce, utrpení i radosti.
Duch Svatý, který vedl Ježíše, ať je i mým průvodcem a dává mi sílu svědčit o tvé lásce. Spolu s Pannou Marií, Matkou našeho Pána

a Matkou církve, to vše přináším jako svou nepatrnou oběť zejména na úmysly Svatého otce a našich biskupů:
úmysl papeže
národní úmysl

Svatý Františku Xaverský, oroduj za nás!

Svatá Terezie z Lisieux, oroduj za nás!

Foto: V. Pinto

Vánoce 2022 a PF 2023

Betlém nám ukazuje prostotu Boha, který se nezjevuje moudrým a učeným, ale maličkým, těm, jejichž srdce je čisté a otevřené (srov. Mt 11,25). Stejně jako pastýři se i my bez otálení vydejme na cestu a nechme se ohromit nepředstavitelnou událostí, kdy se Bůh stal člověkem pro naši spásu. Ten, který je zdrojem všeho dobra, se stává chudým a v almužně prosí o naše ubohé lidství. Nechme se pohnout Boží láskou a následujme Ježíše, který se svléknul ze své slávy, aby nás učinil účastníky své plnosti.

(papež František)

O Vánocích slavíme světlo Krista, který přichází na svět a přichází pro všechny, nikoli pouze pro některé.

Betlémské Dítě ať nám znovu pomáhá být ochotnými a velkodušnými, zejména vzhledem k lidem,

kteří jsou křehcí, nemocní a chudí.

Ať přinesou Vánoce všem lidem radost a naději!

Krásné vánoční svátky

a v novém roce 2023 hodně Božího požehnání

přejí

pracovníci Papežských misijních děl

v České republice

Světový den misií – Misijní neděle 23. října 2022

Světový den misií – Misijní neděle 23. října 2022

Světový den misií (Misijní neděle) byl vyhlášen v roce 1926 papežem Piem XI. Při bohoslužbách na celém světě, i z nejchudších oblastí, se každou předposlední neděli v říjnu plní světový fond solidarity Papežského misijního díla šíření víry. Všechny sbírky tohoto dne putují na projekty, jimiž se podporuje šíření Božího slova až do těch nejzapadlejších koutů zeměkoule.

Motto letošní Misijní neděle zní: “Budete mými svědky” (Sk1,8)

Ve svém poselství papež František mimo jiné píše: V letošním roce je pro nás tento den příležitostí, abychom si připomněli několik
významných výročí pro život církve a její poslání. Je to 400. výročí založení Kongregace de Propaganda Fide (dnes nese název Kongregace pro evangelizaci národů) a 200. výročí Díla šíření víry, které spolu s Dílem dětí a Dílem sv. Petra apoštola bylo před sto lety uznáno za dílo „papežské“.

Duch Svatý, který vede univerzální církev, inspiruje k mimořádnému poslání i prosté lidi. Tak tomu bylo v případě francouzské dívky, Pauline Jaricot, která přesně před 200 lety založila Sdružení pro šíření víry.

Na tomto místě připomenu i francouzského biskupa Charlese de Forbin-Jansona, který založil „Dílo dětí“, aby šířil misie mezi dětmi s mottem: „Děti evangelizují děti, děti se modlí za děti, děti pomáhají dětem na celém světě“. Myslím také na paní Jeanne Bigardovou, která založila „Dílo sv. Petra apoštola“ na podporu seminaristů a kněží v misijních zemích. Tato tři misijní díla byla uznána jako „papežská“ právě před sto lety. A právě z inspirace a pod vedením Ducha Svatého bl. Paolo Manna, který se narodil před sto lety, založil současnou „Papežskou misijní unii“, aby oživil a povzbudil misijního ducha mezi kněžími, řeholníky a řeholnicemi a v celém Božím lidu. Zmiňuji tato čtyři papežská díla kvůli jejich velkým historickým zásluhám a zvu vás, abyste se spolu s nimi v tomto mimořádném roce radovali a děkovali za aktivity, které proběhly na podporu evangelizační misie jak v univerzální církvi, tak v místních církvích. Přeji si, aby místní církve našly v těchto dílech pevný nástroj pro oživení misijního ducha Božího lidu.

Celé Poselství papeže Františka naleznete zde

Národní ředitel Papežských misijní děl v ČR k ve svém Dopise k Misijní neděli mimo jiné píše:

Za modlitby a veškerou podporu papežských misií Vám upřímně děkuji. Z fondu Papežského misijního díla šíření víry v České republice jsme v letošním roce pomohli chudým lidem v Zambii, Bangladéši, Indii, na Srí Lance, Paraguay a Papui Nové Guinei částkou skoro 17 milionů korun. V těchto zemích podporujeme katechisty, místní křesťanská rádia, stavby a opravy kostelů, řeholních domů a kaplí. Pomáháme lidem zlepšovat životní podmínky, vzdělávat se a více poznávat Boha. Podáváme pomocnou ruku všem potřebným.

Papež František, jak na sebe prozradil v Poselství k letošní Misijní neděli, má velký sen. Sen o misijní církvi a o novém období misijní činnosti křesťanských komunit podle Mojžíšovy prosby za Boží lid: „Kéž by Hospodin udělal z celého národa proroky“ (Nm 11,29)!
Pomozme tento jeho sen uvádět ve skutečnost a buďme všichni tím, čím už díky křtu jsme: Pánovi proroci, svědci, misionáři! Přinášejme svědectví v síle Ducha Svatého až na konec země.

Celý Dopis národního ředitele Papežských misijních v ČR k Misijní neděli najdete zde

Plakát k Misijní neděli ke stažení: plakat_A4_MN_2022_web

Pro přípravu na letošní Misijní neděli jsme připravili Novénu, kterou můžete využít i při Misijním mostu modlitby v předvečer Světového dne misií 22. října 2022.

Novéna před Misijní nedělí je stažení zde: Novéna k Misijní neděli

Náměty ke slavení Misijní neděle s komentářem k přinášení obětních darů zde

Malí misionáři se připravují na Světový den misií a prožívají celý misijní měsíc říjen pomocí Kalendáře pro děti Misijní říjen 2022. Ten je ke stažení zde

Chcete-li poradit s misijní výzdobou kostela na Misijní neděli, sledujte naše facebookové stránky, kde v příspěvcích najdete spoustu inspirace na Facebooku Papežských misijních děl

Modlitba papeže Františka za světové misie

Modlitba zakladatelky Papežského misijního díla šíření víry Pauline Jaricot

Přejeme Vám požehnané a radostné prožití misijního měsíce října!

Poselství papeže Františka k 96. světovému dni misií – 23. října 2022

„Budete mými svědky“ (Sk 1,8)

Milé sestry, milí bratři,
tato slova pronesl zmrtvýchvstalý Ježíš ke svým učedníkům těsně před svým nanebevstoupením, jak líčí Skutky apoštolů: „Ale až na vás sestoupí Duch Svatý, dostanete moc a budete mými svědky v Jeruzalémě, v celém Judsku a Samařsku, ano až na konec země“ (Sk 1,8). Právě tato slova jsou tématem Světového dne misií v roce 2022, který nám jako vždy pobízí, abychom žili tento misijní rozměr vlastní církvi.
V letošním roce je pro nás tento den příležitostí, abychom si připomněli několik významných výročí pro život církve a její poslání. Je to 400. výročí založení Kongregace de Propaganda Fide (dnes nese název Kongregace pro evangelizaci národů) a 200. výročí Díla šíření víry, které spolu s Dílem dětí a Dílem sv. Petra apoštola bylo před sto lety uznáno za dílo „papežské“.

Zastavme se u tří klíčových výpovědí, které vyjadřují tři základní pilíře života a poslání učedníků: „Budete mými svědky“, „až na konec země“ a „dostanete moc Ducha Svatého“.

1. „Budete mými svědky“ – Všichni křesťané jsou povoláni, aby svědčili o Kristu

Tato výpověď tvoří střed a jádro učení, které Ježíš předává učedníkům, když je posílá do světa. Všichni učedníci se mají stát Ježíšovými svědky díky milosti Ducha Svatého, kterou obdrží. Budou jimi ustanoveni skrze milost, ať půjdou kamkoli, ať budou kdekoli. Kristus je první, kdo byl poslán jako Otcův misionář (srov. Jan 20,21) a jako takový je jeho „svědek hodný víry“ (srov. Zj 1,5). Stejně tak je povolán každý křesťan, aby svědčil o Kristu. Církev, společenství Kristových učedníků, nemá jiné poslání než hlásat světu evangelium, vydávat svědectví Kristu. Identitou církve je evangelizace. Když se společně znovu do hloubky zamyslíme nad textem, najdeme několik stále aktuálních aspektů poslání, kterým Kristus pověřil své učedníky: „Budete mými svědky.“ Množné číslo klade důraz na komunitní a církevní povahu misijního povolání učedníků. Každý pokřtěný je povolán k misii v církvi a je poslaný církví. Misie je proto společnou, nikoli individuální záležitostí, probíhá ve spojení se společenstvím církve, nikoli z vlastní iniciativy. Pokud z určitých velice specifických okolností vykonává evangelizační poslání sám, má a musí tak činit vždy ve spojení s církví, která ho vyslala. Jak učí sv. Pavel VI. apoštolské exhortaci Evangelii nuntiandi, která je mi tak blízká: „Evangelizace není nikdy pro nikoho jen osobní, izolovanou činností,
naopak, je to činnost hluboce církevní. Jestliže tedy i ten úplně neznámý hlasatel evangelia, katecheta nebo duchovní pastýř káže radostnou zvěst, třeba i na tom nejodlehlejším místě, jestliže tam shromažďuje svou malou obec nebo udílí svátosti, i kdyby tam byl jen on sám, i v takovém případě je zcela jistě jeho činnost svázána s evangelizační činností celé církve, a to nejen institucionálními pouty, nýbrž
i neviditelnými svazky, jež koření v Boží milosti.
Ne náhodou posílá Ježíš své učedníky ve dvojicích; svědectví křesťanů o Kristu má především komunitární charakter. Proto je velice důležitá přítomnost komunity, byť malé, která misii provádí.

Učedníci jsou vyzýváni, aby prožívali svůj osobní život v misijním duchu: Ježíš je poslal do světa nejen proto, aby se misii věnovali, ale především aby byli misií, kterou jim Pán svěřil. Aby nejen vydávali svědectví, ale především aby byli Kristovými svědky. Jak říká apoštol Pavel velice působivými slovy: „Stále prožíváme na svém těle Ježíšovo umírání, aby i Ježíšův život byl patrný na našem těle“ (2 Kor 4,10). Podstatou misie je svědčit o Kristu, tedy o jeho životě, utrpení, smrti a zmrtvýchvstání z lásky k Otci a k lidstvu. Není náhodou, že apoštolové hledali náhradníka za Jidáše mezi těmi, kdo byli svědky Pánova zmrtvýchvstání (srov. Sk 1,22). Musíme svědčit o Kristu, a to zmrtvýchvstalém, a o jeho život se máme podělit s ostatními. Kristovi misionáři nejsou posláni proto, aby hlásali sebe, aby ukázali své přesvědčivé vlastnosti a schopnosti nebo manažerské vlohy. Naopak, mají tu velikou čest přinášet Krista slovem i skutkem, zvěstovat všem radostnou zvěst o jeho spáse s radostí a upřímností jako první apoštolové.

Ve své podstatě je proto skutečným svědkem „mučedník“, ten, kdo dává pro Krista život, odpovídá na dar, kterým Kristus daroval sebe sama. „Základní motivací k evangelizaci je Ježíšova láska, kterou jsme přijali, zkušenost, že jsme byli spaseni, jež nás vede k tomu, abychom ho milovali stále více.“ Nakonec, co se týče křesťanského svědectví, zůstávají stále v platnosti slova sv. Pavla VI.: „Dnešní člověk raději naslouchá svědkům, kteří něco dokazují činy, než učitelům, kteří to vykládají slovy, a učitelům naslouchá jen tehdy, jsou-li zároveň i svědky.“
Pro předávání víry je tedy zásadní, aby křesťané svědčili o evangeliu svým životem. Na straně druhé je stále nezbytná úloha zvěstovat Krista a jeho poselství. Svatý Pavel VI. pokračuje totiž takto: „Ano, toto slovní hlásání radostného poselství je vždy nepostradatelné. (…) Slovo
zůstává stále aktuální, zejména je-li nositelem Boží moci. A proto zůstává aktuální i výrok svatého Pavla: ,Víra je… z hlásání.‘ Je to právě slovo, jež přivádí k víře ty, kdo je slyší.“

Při evangelizaci jde příklad křesťanského života a zvěstování Krista ruku v ruce. Jedno slouží druhému. Jsou to dvě plíce, jimiž dýchá každé společenství, které chce být misijní. Toto úplné, věrné a radostné svědectví o Kristu bude zajisté přitažlivou silou pro růst církve i ve třetím tisíciletí. Proto vybízím všechny, aby s odvahou, upřímností a parresií prvních křesťanů vydávali slovem a skutkem svědectví o Kristu ve všech oblasti života.

2. „Až na konec země“ – evangelizační poslání je univerzální a stále aktuální

Když se zmrtvýchvstalý Pán obrací ke svým učedníkům, vybízí je, aby byli jeho svědky „v Jeruzalémě, v celém Judsku a Samařsku, ano až na konec země“ (Sk 1,8).
Do popředí zde vystupuje univerzálnost poslání učedníků. Z geografického hlediska je zde čitelný jakýsi „odstředivý“ pohyb, jakoby v soustředných kruzích, které mají svůj počátek v Jeruzalémě, jenž byl v židovské tradici považován za střed světa. Tedy od Jeruzaléma přes Judeu a Samaří, až na „konec země“. Učedníci nejsou posláni, aby dělali nábor, nýbrž aby hlásali evangelium. Křesťan nedělá nábor. Apoštolské skutky popisují tento misionářský postup a přinášejí tak krásný obraz církve „vycházející“ k druhým, aby naplňovala své povolání svědčit o Kristu. Směr jim udává Boží prozřetelnost skrze konkrétní okolnosti života. První křesťané byli v Jeruzalémě pronásledováni, a proto se rozprchli do Judska a Samařska a všude svědčili o Kristu (srov. Sk 8,1.4).

Něco podobného se odehrává v současné době. Z důvodů náboženského pronásledování, kvůli válkám a násilí je mnoho křesťanů nuceno prchat ze své vlasti do jiných zemí. Jsme vděčni těmto bratřím a sestrám, že se neuzavřeli do svého utrpení, ale svědčí o Kristu a Boží lásce v zemích, které je přijímají. K tomu je vyzýval sv. Pavel VI., když hovořil o „odpovědnosti, kterou mají přistěhovalci vůči zemím, které je přijímají“. Stále více si uvědomujeme, jak přítomnost věřících různých národností obohacuje tvář farností a činí je tak více všeobecnými, více katolickými. Nelze proto podceňovat pastorační péči o migranty, protože může pomoci i místním věřícím, aby nově objevili křesťanskou víru, kterou přijali.

Jít „až na konec země“ je pro Ježíšovy učedníky všech dob velkou výzvou. Stále více je musí vést k tomu, aby vykročili za hranice svých obvyklých lokalit a nesli dál svědectví o Kristu. Přes všechny výhody moderního cestování jsou i dnes na světě území, kam Kristovi misionáři ještě nedonesli radostnou zvěst o jeho lásce. Žádná oblast lidského života nemůže stát mimo pozornost misijního poslání Kristových učedníků. Kristova církev bude stále vycházet vstříc novým obzorům země, ať již sociálním nebo existenciálním. Půjde za lidmi do všech míst a prostředí na okraji společnosti a vydávat svědectví o Kristu a jeho lásce všem lidem ze všech národů, kultur, jakéhokoli společenského postavení. V tomto duchu půjde vždy o missio ad gentes, jak nás tomu naučil 2. vatikánský koncil, protože církev se musí stále snažit překračovat svůj stín, vycházet za své hranice a všude svědčit o Kristově lásce. Na
tomto místě bych chtěl vděčně vzpomenout na všechny misionáře, kteří položili svůj život za to, aby vyšli „ven“ a stali se zosobněním Kristovy lásky ke všem bratřím a sestrám, se kterými se setkali.

3. „Dostanete moc Ducha Svatého“ – nechat se posilovat a vést Duchem Svatým

Když zmrtvýchvstalý Kristus vysílal své učedníky, aby byli jeho svědky, slíbil jim také milost potřebnou pro tuto velkou zodpovědnost: „Až na vás sestoupí Duch Svatý, dostanete moc a budete mými svědky“ (Sk 1,8). Jak popisují Skutky apoštolů, bezprostředně po seslání Ducha Svatého na Ježíšovy učedníky bylo zvěstováno poprvé kérygma neboli zvěst o smrti a zmrtvýchvstání Krista v misijním proslovu svatého
Petra k obyvatelům Jeruzaléma. Ježíšovi učedníci, dříve tak slabí, vystrašení a uzavření, zahajují éru evangelizace světa. Jsou posíleni Duchem Svatým, který jim dodal odvahu a moudrost, aby všem vydávali svědectví o Kristu.

„Jenom pod vlivem Ducha Svatého může někdo říci: ,Ježíš je Pán‘ (1 Kor 12,3), stejně tak žádný křesťan nikdy nemůže vydat skutečné a ryzí svědectví o Kristu bez inspirace a pomoci Ducha Svatého. Je třeba, aby každý Kristův učedník, misionář, poznal, jak zásadní je působení Ducha Svatého. S ním má prožívat každodenní život a z něj čerpat neustálou sílu a inspiraci. Dokonce právě tehdy, když cítíme únavu a jsme bez motivace, když jsme zmatení, pamatujme na Ducha Svatého, na něj se obracejme v modlitbě. Znovu bych rád zdůraznil, že modlitba k Duchu Svatému má zásadní úlohu v misijním životě. On nás může občerstvit a posílit, protože je nevyčerpatelným božským pramenem nové energie a radosti ze života s Kristem a s druhými. „Obdržet radost Ducha, to je milost. A je to jediná síla, kterou můžeme mít, abychom kázali evangelium a vyznávali víru v Pána.“ Duch Svatý hraje v misii hlavní roli. Právě on daruje správné slovo ve správný okamžik a správným způsobem.

Výročí letošního roku chceme prožívat s pohledem na Ducha Svatého a jeho působení. Založení Kongregace pro šíření víry v roce 1622 bylo vedeno touhou podporovat misijní poslání na nových územích. Byla to prozřetelná intuice! Kongregace měla zásadní vliv na evangelijní poslání církve, které se stalo nezávislým na zásahu světské moci a mělo za cíl vybudovat místní církve, které jsou dnes velmi živé. Je naší touhou, aby jako ve čtyřech minulých staletích pokračovala ve světle a v síle Ducha Svatého a zintenzivňovala svou práci na koordinaci, organizaci a animaci misijních aktivit církve.

Týž Duch Svatý, který vede univerzální církev, inspiruje k mimořádnému poslání i prosté lidi. Tak tomu bylo v případě francouzské dívky, Pauline Jaricot, která přesně před 200 lety založila Sdružení pro šíření víry. Její blahořečení oslavíme v tomto jubilejním roce. Navzdory těžkým zdravotním podmínkám odpověděla na Boží inspiraci, aby vytvořila modlitební síť a sbírku na misie, aby se tak věřící mohli
aktivně účastnit misie „až na konec země“. Z tohoto geniálního nápadu vznikl Světový den misií. Ten slavíme každým rokem a sbírka z každého společenství je určena pro všeobecný fond, díky kterému papež podporuje misijní aktivity.

Na tomto místě připomenu i francouzského biskupa Charlese de Forbin-Jansona, který založil „Dílo dětí“, aby šířil misie mezi dětmi s mottem: „Děti evangelizují děti, děti se modlí za děti, děti pomáhají dětem na celém světě“. Myslím také na paní Jeanne Bigardovou, která založila „Dílo sv. Petra apoštola“ na podporu seminaristů a kněží v misijních zemích. Tato tři misijní díla byla uznána jako „papežská“ právě před sto lety. A právě z inspirace a pod vedením Ducha Svatého bl. Paolo Manna, který se
narodil před sto lety, založil současnou „Papežskou misijní unii“, aby oživil a povzbudil misijního ducha mezi kněžími, řeholníky a řeholnicemi a v celém Božím lidu. Zmiňuji tato čtyři papežská díla kvůli jejich velkým historickým zásluhám a zvu vás, abyste se spolu s nimi v tomto mimořádném roce radovali a děkovali za aktivity, které proběhly na podporu evangelizační misie jak v univerzální církvi, tak v místních církvích. Přeji si, aby místní církve našly v těchto dílech pevný nástroj pro oživení
misijního ducha Božího lidu.

Milé sestry, milí bratři, i nadále sním o misijní církvi a o novém období misijní činnosti křesťanských komunit. Opakuji Mojžíšovu prosbu za Boží lid na cestě: „Kéž by Hospodin udělal z celého národa proroky“ (Nm 11,29)!
Ano, kéž bychom v církvi byli všichni tím, čím už díky křtu jsme: Pánovi proroci, svědci, misionáři! Přinášejme svědectví v síle Ducha Svatého až na konec země.
Maria, Královno misií, oroduj za nás!

Dáno v Římě u Sv. Jana Lateránského dne 6. ledna 2022, na slavnost Zjevení Páně

FRANTIŠEK

Poselství papeže Františka

Generální shromáždění Papežských misijních děl – Lyon 2022 s blahořečením Pauline Jaricot

Generální shromáždění Papežských misijních děl – Lyon 2022 s blahořečením Pauline Jaricot

Po dvouleté přestávce, kdy se toto setkání uskutečňovalo on-line přenosem, se 16. – 23. května 2022 koná Generální shromáždění Papežských misijních děl ve francouzském Valpré Centre v Lyonu, rodišti Pauline Jaricot. Tato zakladatelka Společnosti pro šíření víry je ústředním tématem tohoto shromáždění, kterého se z různých zemí jednotlivých kontinentů v letošním roce zúčastnilo přes sto národních ředitelů. Z některých asijských zemí se nemohli zástupci kvůli přetrvávající covidové nákaze dostavit. Českou republiku zde zastupoval národní ředitel PMD jáhen Leoš Halbrštát.

Shromáždění bylo zahájeno představením nově jmenovaných národních ředitelů a bylo přečteno poselství papeže Františka a jeho pozdravy. V prvních dnech se scházeli zástupci jednotlivých zemí na společná kontinentální rokování nad vizí budoucnosti Papežských misijních děl a hledání optimálního fungování struktury na celosvětové úrovni. Účastnili se přednášky o právním postavení PMD v rámci římské kurie, kterou přednesl Sekretář pro legislativní texty této instituce M. R. Juan Ignacio Arrieta Ochoa de Chinchetru.

Generální tajemníci jednotlivých misijních děl přednesli výroční zprávy o činnosti: za Papežské misijní dílo šíření víry P. Tadeusz Jan Nowak, OMI, za Papežské misijní dílo sv. apoštola Petra Guy Bognon, MCCI, za Papežské misijní dílo dětí Sestra Roberta Tremarelli, AMSS a za Papežskou misijní unii Fr. Dinh Anh Nhue NGUYEN, OFMConv, ředitel CIAM a ředitel Fides. Svou zprávu předložil také delegát za Administrativu Mons. Carlo Soldateschi.

Všichni účastníci byli zároveň poutníky po stopách Pauline Jaricot. Navštívili baziliku Notr Dam Furviere, kde mladá Pauline skládala sliby, poté navštívili její rodný dům Lorette Centre a prožili rozjímání a mši sv. u jejího hrobu v St. Nizier. Navštívili také nedaleké městečko Ars, působiště svatého faráře Maria Vianey blízkého přítele a duchovního rádce Pauline Jaricot. Maria Vianey je patronem kněží, proto měli všichni možnost obnovit své kněžské sliby v místním kostele. Součástí pomyslného putování byla vernisáž výstavy o zakladatelce a Spolku na šíření víry a Živého růžence, kterou zahájil Olivier de Germay arcibiskup Lyonu společně s Prefektem Kongregace pro evangelizaci národů (KEN) Luis Antonio kardinál Tagle, který byl také přítomen na kolokviu o životě a významu Pauline Jaricot. V neděli (22. 5. 2022) bylo toto putování završeno blahořečením Pauline Jaricot v Eurexpo v Lyonu, jemuž předsedal kardinál Tagle.

Papež František národním ředitelům PMD ve své zprávě zdůraznil: „Pokračujte ve své horlivé aktivitě, která si uvědomuje nepostradatelnou univerzální povinnost Církve hlásat Ježíše Krista všem a svědčit o něm s apoštolskou horlivostí až do konce světa. Ať vás Duch svatý podpoří. Z mé strany vás provázím láskou a mým požehnáním.“

Poselství papeže Františka Papežským misijním dílům na Generální shromáždění v Lyonu

Papež František: Misie je zápalem víry, která se nespokojuje sama se sebou

Papež František zaslal poselství Papežským misijním dílům, která se sešla na Generálním shromáždění v Lyonu, kde bude příští neděli kardinál Tagle slavit beatifikační liturgii Pauline Jaricot, zakladatelky Díla šíření víry. Misijní obrácení církve není proselytismus, ale svědectví, píše papež.

Pauline Jaricot s oblibou říkávala, že církev je ze své podstaty misionářská, a proto má každý pokřtěný člověk poslání; či spíše sám je posláním. Pomáhat životu za tohoto vědomí je první službou Papežských misijních děl, připomíná papež účastníkům Generálního shromáždění, které začalo v pondělí a potrvá až do 23. května. Přibližně 120 národních ředitelů Papežských misijních děl a jejich předseda Mons. Giampietro Dal Toso se rozhodli ke shromáždění v Lyonu u příležitosti sobotního blahořečení Pauline Jaricot, která před 200 lety založila jedno ze čtyř Papežských misijních děl – Dílo šíření víry. Beatifikačnímu obřadu bude předsedat kardinál Luis Antonio Tagle, prefekt Kongregace pro evangelizaci národů.

Pauline bylo 23 let, když toto dílo založila, aby podpořila misijní činnost církve. O několik let později podnítila vznik Živého růžence, sdružení věnovaného modlitbě a sdílení obětí. Pocházela ze zámožné rodiny, ale zemřela v chudobě: jejím blahořečením, vyzdvihuje papež, církev dosvědčuje, že dokázala nashromáždit poklady v nebi. Tyto poklady pocházejí z odvahy sebedarování a odhalují tajemství života, který vlastníme jen tehdy, když jej darujeme, a opětovně nacházíme, pokud ho ztratíme.

Letošní výročí Papežských misijní děl

Letos, dodává František ve svém poselství, si však také připomínáme sté výročí povýšení Díla šíření víry, spolu s Dílem dětí a Dílem svatého Petra apoštola, na papežská. Na letošní rok rovněž připadá 150. výročí narození zakladatele Papežské misijní unie, blahoslaveného Paola Manny. Tato výročí, vysvětluje papež, jsou součástí oslav 400. výročí Kongregace De Propaganda Fide, s níž jsou Papežská misijní díla úzce spojena a s níž spolupracují při podpoře církví na územích svěřených tomuto dikasteriu, zřízenému k podpoře a koordinaci šíření evangelia v dosud neznámých zemích.

Církev a evangelizace

Papež zdůrazňuje, že evangelizační úsilí v církvi nikdy neselhalo a vždy zůstává jejím základním dynamismem. Proto vysvětluje, že podle apoštolské konstituce Praedicate evangelium o reformě římské kurie má nové dikasterium pro evangelizaci (někdejší Kongregace pro nauku víry spolu s Papežskou radou pro novou evangelizaci) převzít zvláštní úlohu, jímž je podpora misijního obrácení církve, které není proselytismem, ale svědectvím: znamená to vycházet ze sebe, abychom svým životem hlásali bezplatnou a spásonosnou lásku Boha k nám všem, kteří jsme povoláni být bratry a sestrami.

Misionářská konverze

Ve svém poselství pak František vyzdvihuje tři aspekty, které díky působení Ducha svatého přispěly k šíření evangelia v dějinách Papežských misijních děl: misionářské obrácení, modlitbu a konkrétnost lásky. K prvnímu z nich upřesňuje, že kvalita misie závisí na tom, nakolik vycházíme sami ze sebe, nesoustředíme se na svůj život, ale na Ježíše, který přišel, aby sloužil, a nikoli aby si nechal sloužit. Příkladem je Pauline Jaricot, která se snažila ztotožnit se svým Pánem i skrze utrpení, kterým procházela, aby v každém člověku zažehla plamen jeho lásky. V tom spočívá zdroj poslání, poznamenává papež, v horlivosti víry, která se nespokojuje sama se sebou, nýbrž která se skrze obrácení den za dnem připodobňuje Bohu, aby se skrze ni na cesty tohoto světa vylévalo Boží milosrdenství.

Modlitba

Pokud jde o modlitbu, František vyzdvihuje, že je první formou misie. Není tudíž náhodou, že Pauline doprovodila Dílo šíření víry Živým růžencem, jako by chtěla zdůraznit, že misie začíná modlitbou a bez ní se nemůže uskutečnit. Pánův Duch nás totiž předchází a umožňuje všechny naše dobré skutky: primát má vždy Jeho milost. V opačném případě by se misie stala marným během.

Konkrétnost charity

A konečně třetí hledisko: materiální pomoc, konkrétnost charity. Pauline Jaricot se opírala o zmíněnou modlitební síť a zároveň uvedla do života sbírku darů ve velkém měřítku i tvůrčí formě a doprovodila ji informacemi o životě a činnosti misionářů. Příspěvky mnoha prostých lidí byly pro dějiny misií prozřetelnostní, poukazuje papež.

Po stopách Pauline Jaricot

Papež své poselství uzavírá přáním, aby Papežská misijní díla kráčela ve stopách velké misionářky Pauline Jaricot a inspirovala se její konkrétní vírou, odvahou a velkorysou tvořivostí.