Srdečný pozdrav z Guyany!
S velkou vděčností vám zasíláme potvrzení o přijetí darů na projekty realizované v roce 2016 a 2017 v Guyaně. Rádi bychom využili této příležitosti a vyjádřili vám a lidem z České republiky naši upřímnou vděčnost, protože vaše štědrost umožňuje naši pastorační práci.
Už je to rok od chvíle, kdy jsem se stal hlavním duchovním správcem farnosti East Bank v hlavním městě Guyany Georgetown. Máme zde 7 komunit, které tvoří zhruba 600 lidí, přičemž polovina z nich jsou děti. Do komunitního společenství počítáme i dvě misijní stanice. Některé komunity fungují velmi dobře. Pravidelně se zde konají nedělní bohoslužby a poskytují další pastorační služby. Jiné komunity vznikly teprve nedávno a nemají ještě vlastní kostel. Nejdříve pro svá setkání využívaly budovu školy, ale dnes se lidé setkávají v prostorách místní knihovny. Již zmíněné misijní stanice jsou relativně nové, a tak bude ještě chvíli trvat, než se v nich ustálí komunita věřících.
Ačkoliv jsou tato společenství malá, jsou aktivní a plná života. Guyana je zemí šesti ras, v naší oblasti tvoří většinu potomci amerických indiánů. i když je u nás vzdělání bezplatné, je pro mnohé rodiče nebo opatrovníky složité posílat děti do školy každý den. Jedním z důvodů je fakt, že děti musí absolvovat velké vzdálenosti, aby se do školy vůbec dostaly, přitom ale veřejná doprava pro ně není dostupná. Dále mají některé z nich problém se školními pomůckami nebo náhradním oblečením.
Během loňských prázdnin jsme připravili dva 2-denní letní tábor, kterého se zúčastnilo 200 dětí ve věku 6-14 let. Hlavním smyslem bylo dopřát dětem pocit, že se mohou radovat z toho, že jsou dětmi, křesťanskými dětmi. Zároveň měly možnost se vzájemně seznámit, zahrát si spolu, ale také se zlepšit v psaní, čtení, počítání nebo ve tvořivých dovednostech, jako kreslení a vyrábění plakátů. Krásné na tomto táboře bylo, že ho připravili dospělí bratři a sestry společně s dobrovolníky, kteří v komunitách působí.
Dětem se velmi líbila modlitební setkání, při kterých se dozvídaly o významu jednotlivých veršů a učily se zpívat chvály, stejně jako různé hry a tvořivé aktivity, zakončené dětskou mší svatou. Ukázalo se, že se daleko snadněji učí od lidí, kteří jím více rozumějí, a kteří s nimi mají trpělivost. Dospělí si zase uvědomili, jakou zodpovědností je učit mladé lidi s láskou a péčí. Dodalo jim sebedůvěru a sebevědomí pro přípravu dalších podobných akcí.
Dalším projektem, na který jsme využili podporu Papežského misijního díla dětí, bylo poskytnutí školních pomůcek potřebným dětem. Již jsem zmínil, že děti často nechodí pravidelně do školy proto, že jejich rodiče nebo opatrovníci nemají peníze na dopravu, anebo že dětem chybí školní vybavení – například uniformy, boty, nebo školní tašky. I když to nebylo snadné, nakonec jsme vytipovali 120 dětí, které byly v největší nouzi, zejména s ohledem na rodinnou situaci. Společně s přáteli a farníky jsme vytvořili dlouhý seznam a potřebné věci poté nakoupili.
A právě díky podpoře Papežského misijního díla dětí jsme mohli jak letní tábor, tak nákup školních potřeb zrealizovat. Naše děti už se těší na příští tábor, protože pro mnohé z nich to bylo poprvé, co se dostaly někam dál z domu, protože situace mnohých rodin neumožňuje, aby děti mohly cestovat na delší vzdálenosti. Některé dokonce ani běžně nemají možnost setkávat se s ostatními dětmi a hrát si s nimi, protože musí pomáhat v domácnosti. Tábor byl také příležitostí, jak rozšířit povědomí o celosvětové činnosti PMDD. Opravdu si velmi ceníme vašeho příspěvku. Modlíme se za vás.
P. Britto Arockiam
