Už jste někdy hráli hru zvanou Japonská chůze? My už ano. Naučily nás ji děti na dvoře sester kanosiánek v Magalanes. Cesta za nimi nás vedla dolů na jih pod Manilu přes ohromná letoviska okolo jezer a hor porostlých kokosovými palmami a políčky osázenými ananasem. Magalanes samotné už tak bohaté není a klášter sester už vůbec ne. Sestra Lily a Rose sledují, které děti z okolí nemají na školné, a pro ně žádají Papežská misijní díla o pomoc. Konají se u nich také setkání matek a sobotní program s katechezí pro děti. To všechno nám sestra Lily řekla mezi přivítáním a písničkami, které pro nás s dětmi připravila. Už o nás víte, že se raději ztrácíme mezi dětmi a tak jsme rádi přijali pozvání na společný oběd. Výsledek: všechny děti na světě milují špagety, a maminky je navíc uvařily dobře.

Nikomu se ještě nechtělo domů, řekli jsme si tedy, že bychom si mohli zahrát nějakou hru, kterou od sester znají. Rose pohotově donesla několik útržků kartonu a dvě družstva proti sobě za ohromného povykování závodila v rychlosti umístění kartonů do podpaží, pod bradu a mezi kolena a s mávající dvěma kousky v rukou obíhali závodníci metu. Musíme bohužel oznámit, že české mužstvo málo trénovalo a bylo poraženo, což mu ale neubralo radosti ze hry. Dodejme na jeho obranu, že ačkoli nás průvodce Anthony upozorňoval na mírně chladnější podnebí, závodili jsme ve třicetistupňovém horku a žádné ochlazení jsme nezaznamenali.

Děti se pomalu vytrácely domů a nastal čas na vážnější téma. S několika maminkami zůstáváme sedět na verandě domu a povídáme si o jejich životě v blízkosti kanosiánek. Obě dvě vzápětí rozbrečíme. Maribel, krásná tichá paní, která je viditelně častou návštěvnicí, sem chodí pro posilu ve svém životě samoživitelky tří dětí, Victoria má dětí šest a i pro ni jsou sestry oporou při odchodu manžela od rodiny. V této situaci by nebyly schopné zajistit školní docházku dětem, sestry jsou tu. Sestra Lily se ptá, chcete vidět vesnici, pojďte. V autě se jí zadrhává hlas, když mluví o otci od rodiny, na jehož léčbu shánějí peníze. Vítá nás poklidný vesnický život a chatrný domek s pěknou zahradou, všude okolo kokosové palmy. Oslovuje nás jedno z „našich dětí“, nejstarší Mariel se slušnou angličtinou díky PMD mohla chodit do školy, takže se hned stává naší průvodkyní. A už své dary vrací. Příští týden bude doprovázet svého otce na první vyšetření do Manily, on sám by se domluvit nedokázal.

Všem těm, kteří spolu s námi na Filipíny poslali přáníčka, vyřizujeme – předali jsme k radosti místních dětí! Všem těm, kdo se za misie modlí a pro ně něco obětují, vyřizujeme za nás a hlavně za ty, kdo mohli před námi svědčit o tom, jak vaše pomoc mění životy – děkujeme.

Info Filipíny

Problémy Filipín

Nemoci – Filipíny leží v horkém a vlhkém tropickém podnebném pásu. Průměrná roční teplota se pohybuje kolem 26,5 °C. Z tohoto důvodů se na Filipínách vyskytují Infekční nemoci – horečka dengue, filarióza, malárie, giardióza atd.

Únosy – stovky únosů zůstávají každoročně nevyřešeny. Za 25 let je zatím nevyřešeno 945 únosů, které byly nahlášeny. S ohledem na bezpečnostní situaci a nebezpečí únosu cizinců nedoporučuje Velvyslanectví ČR v Manile cestovat na filipínský ostrov Mindanao. Varování se týká především jihozápadní části – autonomní region muslimského Mindanaa.

Trest smrti – na Filipínách neplatí trest smrti od roku 2006.

Nelegální potraty – nebezpečných nelegálních potratů na Filipínách je zhruba 300 000 potratů každý rok.

Dětský sex – počet turistů, kteří jezdí do asijských zemí za dětským sexem, v posledních letech povážlivě stoupl. Důvodem je zpřístupnění dříve nedostupných lokalit, ale také vliv internetu, který sexuálním turistům nabízí řadu jimi požadovaných informací.

Dětská úmrtnost – úmrtnost dětí pod 5 let je 33,1% (od váhy 1kg).

Zdroj Amnesty international, MZV, Bedekr

Hlavními partnery misijní cesty na Filipíny jsou: T- Mobile, Radio Proglas a Katolický týdeník.