datum svátku: 3. prosince

Narodil se narodil se r.1506 ve Španělsku, studoval v Paříži a tam se seznámil s Ignácem z Loyoly. Ještě s dalšími pěti druhy chtěli putovat do Svaté země, ale všechny cesty do Palestiny blokovali muslimští Turci. Odešli tedy do Benátek, kde přijali kněžské svěcení a za rok klečeli před Sv. otcem a prosili ho, jestli by mohli cestu do Svaté země nahradit naprostou poslušností papežovi. Zde vzniklo Tovaryšstvo Ježíšovo – jezuité. Papež poslal dva jezuity do Irska, dva do Východní Indie a Františka Xaverského na Dálný  východ jako papežského legáta pro západní Indii.

Ve městě Goa ho od další cesty zdržely několikaměsíční deště. František nezahálel. Všiml si, jak zde žijí portugalští úředníci, vojáci a obchodníci a jelikož tím nedávali zrovna dobrý křesťanský příklad, proto chodil křížem krážem městem, vyučoval dospělé i děti křesťanství, zpovídal a kázal. Když byla plavba opět možná, cestoval k lovcům perel na mys Komorin, kde žila skupina asi 20 000 křesťanů. Učil je a chránil před vykořisťováním od portugalských obchodníků a pomáhal jim, když byli přepadeni muslimskými sousedy. Nešlo to, aby u nich zůstal, protože jeho působnost sahala až k Číně.

Roku 1545 se dozvěděl, že byly objeveny nové ostrovy – Japonsko. Protože byl muž činu, za čtyři měsíce již byl ještě se dvěma druhy a třemi pokřtěnými Japonci v zemi vycházejícího slunce. Japonský národ byl vzdělaný, Františka vyslechli, ale jelikož překlad jeho vyprávění nebyl přesný, mnoho se jich neobrátilo. Zůstal zde asi 2 roky a pokřtil jen asi 1500 Japonců. Přesto se zde křesťanství udrželo, i když byli japonští křesťané hrozně mučeni. Potom chtěl konečně do Číny, která byla nepřátelská cizincům, ale to se mu nepodařilo. Místodržící se tomu záměru postavil, takže se tam František chtěl dostat přes skalnatý ostrůvek Sancian nedaleko Kantonu. Byl dohodnutý s jedním Číňanem, že ho tam převeze v rybářské džunce. Číňan ho však nechal na holičkách. Na ostrově už nebylo mnoho Portugalců, protože se blížila zima a obchody s Čínou vázly. František byl velmi vyčerpaný, dostal horečku a zemřel v ranních hodinách roku 1552. Byl to jeden z největších křesťanských misionářů, dovedl se sžít s národem, kde působil, uměl přitáhnout k misionářské práci domorodce a ve své vlasti probouzet zájem o toto záslužné dílo.