FB twitter YouTube

Poselství papeže k Misijní neděli 2009

POSELSTVÍ PAPEŽE BENEDIKTA XVI. K MISIJNÍ NEDĚLI 2009
„Národy budou kráčet v jeho světle“ /Zj 21, 24/

Při příležitosti této Misijní neděle bych se chtěl obrátit na vás, bratři v biskupské a kněžské službě, a také na všechny bratry a sestry v Kristu. Chtěl bych vás povzbudit: oživte vaše misijní poslání a „jděte ke všem národům“ /Mt 28, 19/ v šlépějích svatého Pavla, Apoštola národů.

„Národy budou kráčet v jeho světle“ /Zj 21, 24/. Účelem misijního poslání Církve je nést světlo Evangelia všem národům – pro jejich putování k Bohu – neboť jenom v Něm je plnost a dovršení. Musíme cítit touhu a nadšení k prozáření všech národů světlem Kristovým, které naplňuje Jeho Církev. Kéž se všichni shromáždí v jednu lidskou rodinu, v náruč láskyplného Otce.

V této perspektivě se Jeho učedníci rozešli do celého světa pracovat, namáhat se, trpět, položit život. Moji ctění Předchůdci mnohokrát poukázali na skutečnost, že Církev zde není k rozšíření moci a vlády, ale pro šíření Božího království a spásy pro svět. Nežádáme si nic jiného než moci sloužit lidstvu – zvláště těm, kteří trpí a jsou na okraji společnosti – protože věříme, že „závazek hlásat Evangelium lidem dnešní doby je bezpochyby službou nabízenou nejen křesťanům, ale všem lidem“ /Evangelii nuntiandi, 1/, kteří „ukazují podivuhodné výkony, ale jak se zdá, ztrácí smysl samotné existence“ /Redemptoris missio, 2/.

 

1) Všechny národy povolané ke spáse
Lidstvo je povolané navrátit se k prameni, kterým je Bůh. Jen v Něm najde svoje konečné naplnění skrze obnovení všech věcí v Kristu. Rozptýlení, mnohostrannost, konflikt, nepřátelství bude usmířeno skrze krev Kristovu a přivedeno k jednotě.
Nový začátek byl uskutečněn díky Kristovu vzkříšení a nanebevstoupení. On přitáhne všechno k sobě, obnoví a dá podíl na věčné Boží radosti. Budoucnost nového stvoření již nyní září v našem světě a rozžíhá naději nového života – i když zatím zakoušíme rozpory a utrpení.
Posláním Církve je „nakazit“ touto nadějí všechny lidi. Proto Kristus povolává, ospravedlňuje, posvěcuje a posílá svoje učedníky hlásat Boží království, aby se všichni lidé stali Božím národem. Neměnným základem života Církve se musí stát univerzální misijní poslání. Hlásat Evangelium musí být pro nás – jako pro apoštola Pavla – nezbytný a prvořadý závazek.

 

2) Putující Církev
Univerzální Církev, bez konce a bez hranic, se cítí zodpovědná hlásat Evangelium všemu lidstvu /Evangelii nuntiandi, 53/. Církev musí pokračovat v Kristově službě světu. Její poslání a její služba není vyměřena materiálními potřebami nebo dočasnými potřebami duchovními, ale transcendentní spásou, která se uskuteční v Božím království /Evangelii nuntiandi, 27/. Toto Království, byť je ve své úplnosti eschatologické a není z tohoto světa /J 18,36/, je také v tomto světě a v jeho dějinách silou spravedlnosti, pokoje, pravé svobody a respektu hodnoty každého člověka. Církev hledí přetvořit svět hlásáním Evangelia lásky, které „stále znovu ozařuje temný svět a dává nám odvahu žít a jednat… a tímto způsobem nechat vejít Boží světlo do světa“ /Deus caritas est, 39/. Tímto poselstvím vyzývám všechny věřící a církevní instituce k této službě, k tomuto poslání. 

3) Missio ad gentes
 Tedy misijním posláním Církve je povolat všechny lidi ke spáse, kterou uskutečňuje Bůh skrze svého vtěleného Syna. Proto je nezbytné obnovit závazek k hlásání Evangelia, které je kvasem svobody, pokroku, bratrství, jednoty a pokoje /Ad gentes, 8/. Chci „znovu potvrdit, že pověření evangelizovat všechny národy představuje základní poslání Církve“ /Evangelii nuntiandi, 14/, úkol a poslání, které je v rozsáhlých a hlubokých proměnách dnešní společnosti ještě více urgentní. Je to záležitost věčné spásy člověka, konce a samotného naplnění lidských a světových dějin. Povzbuzeni a inspirováni Apoštolem národů musíme vědět, že Bůh má početný národ ve všech městech, kterými prošli apoštolové dneška /Sk 18, 10/. „Příslib je pro všechny, kteří jsou vzdáleni a které povolá náš Pán“ /Sk 2, 39/.
Celá Církev musí vzít na sebe závazek „missio ad gentes“ do té doby, než se plně neuskuteční Boží dílo spásy: „Nyní ještě nevidíme, že všechno Mu bude podléhat“ /Žd 2, 8 /. 

4) Povoláni evangelizovat také skrze mučednictví
V tuto Misijní neděli vzpomínám v modlitbě na všechny, kteří svůj život výhradně zasvětili evangelizaci. Zvláštní zmínka patří místním církvím a těm misionářům a misionářkám, kteří vydávají svědectví a rozšiřují Boží království v situacích, kdy jsou pronásledováni, utiskováni, společensky diskriminovaní, vydáni do vězení, posláni na mučení nebo na smrt. Není málo těch, kteří jsou nyní posíláni na smrt pro jeho „Jméno“. Můj ctěný Předchůdce Jan Pavel II. napsal: „Jubilejní vzpomínka nám otevřela překvapující scénu, která nám ukázala, že naše doba je zvláště bohatá na svědky, kteří různými způsoby dokázali žít Evangelium, i když byli pronásledováni a často vydáni na smrt“ /Novo millennio ineunte, 41/.
Podíl na Kristově poslání s sebou nese, že hlasatelé Evangelia mají stejný úděl jako jejich Mistr: „Vzpomeňte si na slovo, které jsem vám řekl: Sluha není nad svého pána. Jestliže pronásledovali mne, i vás budou pronásledovat“ /J 15, 20/. Církev se ubírá stejnou cestou a podstupuje stejný úděl jako Kristus, protože nejedná na základě lidského rozumu a nepočítá s užitím moci, ale následuje cestu Kříže a v synovské poslušnosti Otci se stává svědkem a společníkem na cestě lidstva.
Starodávným církvím stejně tak jako těm nedávno založeným připomínám, že jsou Kristem předurčeny, aby byly solí země a světlem světa, že jsou povolány šířit víru v Krista, jenž je Světlem všech národů. „Missio ad gentes“ musí ustanovit prioritu jejich pastoračním plánům.
Chtěl bych poděkovat Papežským misijním dílům a podpořit je v této nepostradatelné práci, která zajišťuje animaci, misionářskou formaci a ekonomickou pomoc mladým církvím.
Skrze tyto Papežské instituce se úžasným způsobem realizuje společenství v Církvi – uskutečňuje se výměna darů, vzájemná pomoc, společný misionářský projekt. 

5) Závěr
Misijní podněty byly vždy znamením, že naše církve žijí /Redemptoris missio, 2/. Ovšem je nezbytné připomenout, že evangelizace je dílem Ducha svatého a že ještě před činností je svědectví a vyzařování Kristova světla /Redemptoris missio, 26/ v místní církvi, která vysílá své misionáře a misionářky. Proto prosím všechny katolíky, aby vzývali Ducha svatého – aby v Církvi rostlo nadšení pro misie, pro šíření Božího království, pro podporu misionářů a misionářek a křesťanských komunit, které se zde přímo angažují anebo jsou v nepřátelských oblastech a pronásledováni.
Zároveň bych vás všechny chtěl vyzvat, abyste podpořili společenství Církve prostřednictvím finanční pomoci a to zvláště nyní, kdy lidstvo zakouší ekonomickou krizi. Kéž by mladé místní církve mohly působit a rozdávat světlo skrze hlásání Evangelia lásky.
Ať nás v naší misionářské činnosti vede Panna Maria, hvězda Nové Evangelizace, která dala světu Krista – Světlo národů – aby přinesl spásu až na konec země /Sk 13, 47/. 

Žehnám vám všem.
Benedikt XVI.
Vatikán 29. června 2009

Cestovní deník

Zprávy, postřehy a blogové zápisky z misijních cest.

Galerie

fotovideoaudio