FB twitter YouTube

Poselství papeže k Misijní neděli 2005

Poselství papeže Jana Pavla II. k Misijní neděli 23. října 2005                 „Misie: chléb lámaný za život světa“

Drazí bratři a sestry!

1.   Světový den misií je tento rok zasvěcený Eucharistii. Když znovu prožíváme atmosféru ve Večeřadle, kdy Pán Ježíš v předvečer svého umučení nabízí světu sebe samého: „Tu noc, kdy byl zrazen, vzal chléb, vzdal díky, rozlámal ho a řekl: „Toto je moje tělo, které se za vás vydává. To čiňte na mou památku.“ (1 Kor 11, 23-24)“, pomáhá nám to lépe pochopit „eucharistický“ smysl našeho bytí. 
V nedávném apoštolském listě Mane nobiscum Domine jsem celé lidstvo pozval kontemplovat Pána Ježíše v „lámaném chlebu“ obětovaném za celé lidstvo. Když následujeme jeho příklad, jsme i my povoláni dát život za naše bratry a sestry, zvláště za ty nejnuznější. Eucharistie nese „znak univerzality“ a svátostným způsobem předobrazuje čas, kdy „všichni, kteří mají účast na lidské přirozenosti, skrze Ducha Svatého znovuzrození v Kristu a patřící na slávu Boží, společně budou moci říci „Otče náš“ (AG, 7)“. Tímto způsobem Eucharistie, zatímco pomáhá plně pochopit smysl misií, vede každého věřícího a zvláště misionáře, aby byl „chlebem lámaným za život světa“.Lidstvo potřebuje Krista „lámaný chléb“
2. V této době se lidská společnost zdá být zahalená neprohlédnutelnou temnotou, zároveň je otřesená dramatickými událostmi a zavalená hroznými přírodními katastrofami. Ale jako „v tu noc, kdy byl zrazen“ (1 Kor 11, 23), tak i dnes nám Pán Ježíš „láme chléb“ (Mt 26, 26) a při našich eucharistických slavnostech nabízí sebe samého ve svátostném znamení jeho lásky ke všem. Proto jsem chtěl podtrhnout, že „Eucharistie není jen výrazem společenství v životě Církve; je též projektem solidarity pro celé lidstvo“ (Mane nobiscum Domine, 27); je „chlebem z nebe“, který daruje věčný život (Jan 6, 33) a otevírá srdce lidí pro velkou naději.
Ten samý Vykupitel, který viděl zástupy lidí a bylo mu jich líto, „protože byli vysílení a skleslí jako ovce bez pastýře“ (Mt 9, 36), přítomný v Eucharistii, ukazuje v průběhu staletí soucit s chudým a trpícím lidem.
A v jeho jménu pastýři a misionáři kráčejí po neprozkoumaných cestách, aby všem přinesli „chléb“ spásy. Oduševňuje je vědomí, že spojeni s Kristem „středem nejen dějin Církve ale i dějin lidstva“ (Ef 1, 10; Kol 1, 15-20) (Mane nobiscum Domine, 6), je možné naplnit nejhlubší očekávání lidského srdce. Jen Pán Ježíš může zahnat hlad lidí po lásce a žízeň po spravedlnosti; jen on umožní každé osobě účast na věčném životě: „Já jsem ten chléb živý, který sestoupil z nebe. Kdo bude jíst tento chléb, bude žít navěky.“ (Jan 6, 51).Církev se spolu s Kristem stává „lámaným chlebem“
3.    Společenství Církve, když slaví Eucharistii, zvláště v neděli, v den Páně, zakouší ve světle víry cenu setkání se zmrtvýchvstalým Kristem a stále více si uvědomuje, že oběť Eucharistie je „za všechny“ (Mt 26, 28). Když se živíme Tělem a Krví ukřižovaného a zmrtvýchvstalého Krista, nemůžeme si tento „dar“ nechat jen pro sebe; naopak se o něho musíme dělit. Vášnivá láska ke Kristu dodává odvahu Krista hlásat; toto hlásání se v mučednictví stává nejvyšší obětí lásky k Bohu a bližním. Eucharistie nás přivádí k tomu, abychom se stali velkodušnými evangelizátory a byli aktivními v úsilí při budování spravedlivější a bratrské společnosti.
Ze srdce doufám, že Rok Eucharistie inspiruje každé křesťanské společenství, aby pomohlo zmírnit s „bratrským úsilím některé z tolika forem chudoby současného světa“ (Mane nobiscum Domine, 28), vždyť podle „vzájemné lásky a zvláště podle zájmu o ty, kteří to nejvíc potřebují, budeme rozpoznáni jako praví následovníci Krista (Jan 13, 35; Mt 25, 31-46). Toto je měřítko, na základě kterého bude posuzována pravost našich eucharistických slavností.“ (Mane nobiscum Domine, 28) Misionáři jsou „chlebem lámaným“ za život světa
4.   I dnes Kristus velí svým učedníkům: „Vy jim dejte jíst!“ (Mt 14, 16) V jeho jménu jdou misionáři do mnohých částí světa, aby ohlašovali a svědčili o Evangeliu. Svým úsilím znovu rozeznívají slova Vykupitele: „Já jsem chléb života! Kdo přichází ke mně, nebude nikdy hladovět, a kdo věří ve mne, nebude nikdy žíznit.“ (Jan 6, 35); stávají se „chlebem lámaným“ pro své bratry, někteří dokonce až k oběti života.
Kolik je mučedníků misionářů v našich dnech! Kéž by jejich příklad přitáhl množství mladých mužů a žen na cestu hrdinské věrnosti Kristu! Církev potřebuje muže a ženy ochotné úplně se zasvětit velké události Evangelia. 
Světový den misií – Misijní neděle je vhodnou příležitostí k prohloubení vědomí naléhavé nutnosti účastnit se evangelizační misie, do které jsou zapojeny místní komunity a četné církevní společnosti, zvláště Papežská misijní díla a misijní instituty. Právě tato misie potřebuje kromě modlitby a oběti i konkrétní materiální pomoc. Využívám ještě jednou této příležitosti, abych vyzdvihl cennou službu Papežských misijních děl a pozval vás všechny, abyste je podpořili velkodušnou duchovní i materiální spoluprací.
Ať nám Panna Maria, Matka Boží, pomáhá odhalit zkušenost Večeřadla, aby se naše církevní společenství stala skutečně „katolickými“; tedy společenstvími, kde „misijní spiritualita“, která je „důvěrným společenstvím s Kristem“ (Redemptoris missio, 88), je v úzkém vztahu se „spiritualitou eucharistickou“, která má vzor v Marii, „ženě Eucharistie“ (Ecclesia de Eucharistia, 53); společenstvími vždy otevřenými k hlasu Ducha a potřebám lidstva; společenstvími, ve kterých věřící a zvláště misionáři nikdy nebudou váhat nabídnout sebe jako „chléb lámaný za život světa“.

Všem vám uděluji své apoštolské požehnání!
Ve Vatikánu 22. února 2005, na svátek Stolce sv. Petra.
Jan Pavel II.

Cestovní deník

Zprávy, postřehy a blogové zápisky z misijních cest.

Galerie

fotovideoaudio