FB twitter YouTube

Dopis národního ředitele PMD 1996

Dopis národního ředitele Papežských misijních děl
k Misijní neděli 20. října 1996

Milí farníci, bratři a sestry v Kristu,

jistě sikaždý z vás někdy vzpomene na rodiče, co asi dělají, jak se mají, kdy je opět navštívíte a jiní zase vzpomínáte na dceru nebo syna a jejich rodiny. Jsou to krásné vzpomínky a vlastně bez nich nemůžeme ani žít.

A my jako křesťané bychom si měli také vzpomenout na své spolubratry, kteří žijí daleko. Jak se asi mají?… Mají hlad? Mají někde kostel? Bohoslovci, máte co jíst tam někde v té zapadlé Africe nebo Indii, není vám zima a máte vůbec čím topit?

Milí věřící, nechci vám vytýkat, že vy se snad máte dobře, ale jistě je vám líp než těm, kteří včera neměli co do úst a nevědí, co bude zítra – o dnešku už ani nemluvě.

Svatý otec proto každý rok vyhradil jednu neděli jako den vzpomínek, která se nazývá Misijní nedělí. V letošním roce připadá na 20. října. Uvědomte si, že ve světě každý den umírá 250 tisíc dětí hladem. 200 milionům dětí a rodičů se nedostává dost jídla. 5 milionů dětí je postiženo AIDS. 5 milionů dospělých i dětí muselo uprchnout z domova z politických důvodů. 200 tisíc pracuje jako otroci. A asi 6 milionů dětí za rok ztratí ruce nebo nohy při šlápnutí na nevybuchlé miny. Statisíce děvčat a chlapců si vydělává prostitucí, protože rodiče nemají práci. Tyto statistické údaje by měly otřást každým z nás.

Kdysi mi jen můj starý dobrý přítel v Africe řekl: „Otče, vy jste nám vyprávěl o prvních křesťanech, jak je císař Nero házel v rénách lvům a tygrům pro jejich víru a lid se tím tehdy pěkně bavil. Jednoho dne ale Nero s údivem řekl: „Co je to za lidi, ti křesťané, oni mě neprosí o milost, oni dokonce zpívají a zvedají ruce k nebi, jako by tam byl někdo, kdo jim pomůže. Co je to za lidi, ti křesťané?“  Potom ten starý přítel pokračoval: „A tak já raději umřu hlady, ale se jménem Ježíšovým na rtech! Ano, máme hlad, chtěli bychom vzdělání, chtěli bychom být někým tak jako ti tam daleko za vodou.“ Když mi to vyprávěl, měl jsem slzy v očích a obzvláště dnes, když za tou velkou vodou doma vzpomínám… hlavně dnes, když píši tento dopis.

Každý rok začátkem května se sejdou všichni národní ředitelé Papežského misijního díla v Římě a tam mluví o těžkostech našich bratří a sester. Někde jsou křesťané dokonce pronásledováni kvůli víře v Krista. Debatuje se o rozdělení peněz do těchto potřebných zemí. A když se vrátím domů, tak si zase vzpomenu na toho černocha, který si dobře zapamatoval, co řekl Nero: „CO JE TO ZA LIDI, TI KŘESŤANÉ!“. Ano, co jsme to za lidi, my křesťané? Copak se dnes bojíme říct, že věříme?

Svatý otec ve svém poselství všem ředitelům misijního díla položil k Misijní neděli otázku „kdo je vlastně křesťan?“. A odpovídá slovy sv. Pavla v listě křesťanům ve Filipech (3,12): „Nemyslím, že bych již byl u cíle anebo již dosáhl dokonalosti, běžím však, abych se jí zmocnil, protože mne se ZMOCNIL Kristus Ježíš. Bratři, já běžím k cíli, abych získal nebeskou cenu, jíž je Boží povolání v Kristu Ježíši!“

Milí věřící, to slovo ZMOCNĚNÍ by nás všechny na celém světě mělo spojit. Kéž tento rok naše Misijní neděle překoná všechna očekávání. Buďme štědří! Dejme víc, než jsme se rozhodli dát, tak aby to byla oběť, protože jen oběť má skutečně cenu. Je v ní láska. Dar musí trochu zabolet, vždyť Pán Ježíš nedal jenom část sebe, ale dal se celý, proto má „dar – oběť“ takovou cenu a význam.

Sv. Jakub ve svém listě píše: „Co to pomůže, moji bratři, říká-li někdo, že má víru, ale nemá skutky? Může ho taková víra spasit? Když bratr nebo sestra nebudou mít do čeho se obléci a budou mít nedostatek denní obživy, a někdo z vás jim řekne: “Tak s Pánem Bohem! Zahřejte se a najezte se.“, ale nedá jim, co potřebují pro své tělo, co je jim to platné? Stejně tak je tomu s vírou: když se neprojevuje skutky, je sama o sobě mrtvá.“ (Jak 2,14-17)

Ukažme, že naše víra je živá! Věřím, že i naše země bude touto štědrostí obohacena.

Váš oddaný služebník v Kristu a Marii,
P. Zdeněk Čížkovský, Oblát Panny Marie Neposkvrněné
národní ředitel PMD

Cestovní deník

Zprávy, postřehy a blogové zápisky z misijních cest.

Galerie

fotovideoaudio