Světový den misií se na celém světě slaví jako den modlitby a podpory misií v každé diecézi, farnosti a instituci katolického světa.

Světový den misií, který je u nás známý pod názvem Misijní neděle, oslavíme 21. října.  V roce 1926 ho ustanovil papež Pius XI. a věřící se během tohoto dne společně modlí a finančně přispívají do světového fondu solidarity, ze kterého jsou podporovány projekty na pomoc potřebným ve všech kontinentech skrze Papežské misijní dílo šíření víry. Všechny sbírky tohoto dne putují na projekty, jimiž je podporováno šíření Božího slova až do těch nejzapadlejších koutů zeměkoule.

Papež František k tomuto dni každoročně vydává své poselství a národní ředitel Papežských misijních děl Dopis k Misijní neděli. Obojí si můžete stáhnout pod tímto článkem.

Národní kancelář PMD připravuje řadu materiálů a námětů, kterými lze oslavy tohoto dne obohatit. Oslavám Misijní neděle předchází Misijní most modlitby, ten můžete vytvořit v sobotu 20. října ve 21 hodin společnou modlitbou za misie. Dále si níže v přílohách můžete stáhnout plakát k Misijní neděli, inspirativní přílohy Misijních zpravodajů zaměřené na oslavy Misijní neděle (komentáře a přímluvy, Modlitba misijního růžence s dětmi). Pro práci s dětmi vám nabízíme již tradiční kreslený kalendář s úkoly Kalendář pro děti Misijní říjen zde. Ten je také ke stažení níže v barevné i černobílé verzi, aby si ho děti mohly průběžně samy vybarvovat.

Od října začne také roční příprava na Mimořádný misijní měsíc říjen 2019, který vyhlásil papež František. 

Z Dopisu národního ředitele Papežských misijních děl:

“Během oslavy loňského Světového dne misií papež František vyhlásil Mimořádný misijní měsíc říjen 2019, kterému dal téma: „Pokřtěni a posláni.“ Téma zdůrazňuje, že povolání k misiím dostal každý pokřtěný. Misie znamená pohyb těch, kdo jsou vysláni, i těch, kdo přijímají jejich poselství. Poslaný jde, aby přinášel druhým Spasitele, jeho evangelium i jeho lásku. Kdo plní toto poslání, roste ve svatosti a stává se svědkem svatosti, která dává světu život a krásu. K tomu je povolán každý z vás.

„Srdečně vás povzbuzuji, abyste chápali přípravnou fázi k Mimořádnému misijnímu měsíci v říjnu 2019 jako ohromnou příležitost k obnově misijního odhodlání po celé církvi. Nebojte se nových věcí, které pocházejí od ukřižovaného a vzkříšeného Pána. Buďte ve svých misiích smělí a odvážní, vždy spolupracujte s Duchem Svatým ve spojení s Kristovou církví“ říká papež František a já se k této výzvě ze srdce připojuji.”

Přílohy pod článkem ke stažení:

V září vyšel nový Misijní zpravodaj, jehož tématem je tentokrát Modlitba za misie. Podporovat misie lze nejen finančně, ale také skrze modlitbu. V čísle 22 proto přinášíme např. modlitební doporučení Svatého otce, zamyšlení diecézního ředitele pro apoštolský exarchát P. Karla Soukala nad modlitbou ve spojení s misiemi a představujeme modlitební členské aktivity PMD jako je Misijní růže a Adorace za misie. Dozvíte se více také o Misijním kříži, který PMD před lety věnoval svatý Jan Pavel II.

Dále si můžete přečíst i zajímavý, byť poněkud smutný příběh o životě zakladatelky živého růžence a Papežského misijního díla šíření víry Pauliny Jaricotové, nebo naopak veselý rozhovor s talentovaným mužem mnoha profesí výtvarníkem Tomášem Velzlem. Nechybí ani pravidelné rubriky – přehled pomoci za uplynulý rok, informace z Misijních klubek, fotoreportáž z Misijní pouti v Prachaticích, přehled nových misijních materiálů a další.

Podzimní vydání je vždy spojeno s oslavami nadcházející Misijní neděle, proto se jeho dnes už pravidelnou součástí stala inspirativní příloha Náměty ke slavení Misijní neděle – Misijní most modlitby.

Misijní zpravodaj si můžete objednat v katalogu nebo online prolistovat zde:

23. října 2016 jsme společně oslavili už 90. Misijní neděli, kdy jsme se propojili v modlitbách a darech, abychom podpořili Církev v jejím misijním poslání. Světový den misí jsme si na mnoha místech připomněli obětními průvody dětí v kostýmech či barvami pěti kontinentů. Štědrost dárců se projevovala nejen při sbírce, ale také při organizování akcí na podporu projektů Papežských misijních děl, čehož si nesmírně vážíme.

Děkujeme všem farnostem, Misijním klubkům i jednotlivcům a všem ostatním, kteří se podíleli na přípravách a průběhu oslav Misijní neděle.

Děkujeme za veškeré dary, společné modlitby za misie, misionáře, šíření víry a misijního růžence.

Děkujeme, že podporujete Papežská misijní díla, která spojují Vaši pomoc se šířením víry v rámci Kongregace pro evangelizaci národů.

Bůh Vám žehnej.

Leoš Halbrštát

národní ředitel PMD  

Misijní církev jako svědek milosrdenství

Drazí bratři a sestry,

mimořádný Svatý rok milosrdenství, který církev prožívá, vrhá specifické světlo i na Světový den misií 2016. Vyzývá nás, abychom hleděli na misii ad gentes jako na nesmírné dílo duchovního i tělesného milosrdenství. Při letošním Dni misií jsme totiž všichni vyzýváni, abychom „vycházeli ven“ jako učedníci misionáři a aby každý z nás dával do služby své talenty, svou kreativitu, svou moudrost a zkušenost pro přinášení poselství o Boží něze a slitovnosti celé lidské rodině. Díky svému misijnímu poslání se církev stará o ty, kdo neznají evangelium, protože si přeje, aby všichni byli spaseni a dospěli k tomu, že budou zakoušet Pánovu lásku. „Posláním církve je zvěstovat Boží milosrdenství, které je tepajícím srdcem evangelia“ (bula Misericordiae Vultus,12) a hlásat ho ve všech koutech země tak, aby proniklo ke všem ženám, mužům, mladým i dětem.

Milosrdenství způsobuje v Otcově srdci vnitřní radost při setkání s každým lidským tvorem. On se od počátku s láskou obrací i k těm nejkřehčím, neboť jeho velikost a moc se odhaluje právě ve schopnosti ztotožnit se s malými, vyloučenými a utlačovanými (srov. Dt 4,31; Žal 86,15; 103,8; 111,4). On je Bůh laskavý, pozorný a věrný; staví se do blízkosti toho, kdo je v nouzi, aby byl blízký všem, především chudým. S něhou vstupuje do lidského života, právě tak, jako by to učinil otec nebo matka v životě svých dětí (srov. Jer 31,20). Výraz používaný v Bibli pro milosrdenství je odkazem na mateřské lůno, tedy na matčinu lásku k dětem, jež ona bude milovat stále a za všech okolností, ať se stane cokoli, protože děti jsou plodem jejího lůna. To je i podstatným aspektem lásky, jakou Bůh chová ke všem svým dětem a především k příslušníkům lidu, jemuž dal zrod a který chce šlechtit a vychovávat; před jeho křehkostmi a nevěrnostmi se Boží nitro dojímá a plane soucitem (srov. Oz 11,8). On je přece milosrdný ke všem, jeho láska patří všem národům a jeho něha se rozšiřuje na všechny tvory (srov. Žal 145,8-9).

Milosrdenství nachází svůj nejvyšší a dokonalý projev ve vtěleném Slově. Ježíš odhaluje tvář Otce bohatého na milosrdenství, „mluví o něm a vysvětluje ho v příkladech a podobenstvích, ale především ho sám v sobě ztělesňuje a svou vlastní osobností vyjadřuje“ (JAN PAVEL II., Enc. Dives in misericordia, 2). Když přijímáme Ježíše v evangeliu a ve svátostech a následujeme ho, působením Ducha Svatého se můžeme stávat milosrdnými jako náš Nebeský Otec, můžeme se naučit milovat tak, jako nás miluje On, a učinit ze svého života nezištný dar na znamení jeho dobroty (srov. bula Misericordiae Vultus, 3). Církev jako první je uprostřed lidstva společenstvím žijícím z Kristova milosrdenství; stále si uvědomuje, že On na ni hledí jako na vyvolenou díky své milosrdné lásce a z této lásky ona přijímá způsob svého konání. Žije z ní a dává ji poznávat národům při ohleduplném dialogu se všemi kulturami a s každým náboženským přesvědčením.

Jako tomu bylo v prvních dobách života církve, svědky této milosrdné lásky jsou mnozí mužové a ženy každého věku a v každé situaci. Výmluvným znamením mateřské Boží lásky ve světě misií je značná a rostoucí přítomnost žen vedle mužů. Laičky i zasvěcené ženy a dnes i nemálo rodin v různých formách uskutečňují své misijní povolání – od přímého hlásání evangelia až po charitativní službu. Vedle evangelizačního a svátostného konání misionářů jsou ženy a rodiny těmi, kdo mnohdy vhodněji chápou problémy lidí a dokážou jim čelit náležitým a často nevídaným způsobem: péčí o život, mimořádnou pozorností zaměřenou spíše na lidi než na struktury a využíváním všech lidských a duchovních zdrojů při budování harmonie, vztahů, míru, solidarity, dialogu, spolupráce a bratrství, ať už v oblasti osobní, nebo na širším poli společenského a kulturního života a zvláště v péči o chudé.

Na mnoha místech začíná evangelizace výchovnou činností, jíž misijní dílo věnuje své úsilí a čas jako milosrdný vinař z evangelia (srov. Lk 13,7-9; Jan 15,1) a trpělivě očekává plody po letech pomalé formace; tak se utvářejí lidé schopní evangelizovat a přinášet evangelium tam, kde by se uskutečnění něčeho takového nečekalo. Církev lze označit jako „matku“ i pro ty, kdo mohou zítra dospět k víře v Krista. Toužebně si přeji, aby se svatý Boží lid cvičil v mateřské službě milosrdenství, jež tolik napomáhá k tomu, aby se s Pánem setkaly a zamilovaly si ho i národy, které ho dosud neznají. Víra je totiž Božím darem a nikoli plodem prozelytismu; avšak roste díky víře a lásce evangelizátorů, kteří jsou Kristovými svědky. Kráčet po cestách tohoto světa znamená pro Ježíšovy učedníky mít lásku, jež neměří, ale spíše se snaží mít ke všem míru lásky Pánovy. Hlásáme ten největší a nejkrásnější dar, který nám On dal – jeho život a jeho lásku.

Každý národ a každá kultura má právo přijmout poselství o spáse, která je Božím darem pro všechny. Když vezmeme v úvahu tolik nespravedlností, válek a humanitárních krizí, jež dnes čekají na své řešení, je to tím potřebnější. Misionáři vědí ze své zkušenosti, že evangelium odpuštění a milosrdenství může přinášet radost a smíření, spravedlnost a mír. Příkaz evangelia „Jděte tedy, získejte za učedníky všechny národy, křtěte je ve jménu Otce i Syna i Ducha Svatého a učte je zachovávat všechno, co jsem vám přikázal“ (Mt 28,19-20) není vyčerpán, ale naopak nás všechny zavazuje, abychom za současné situace a při všech dnešních výzvách cítili své povolání nově „vyjít ven“ jako misionáři, jak jsem naznačil i v apoštolské exhortaci Evangelii gaudium: „Každý křesťan a každé společenství budou rozlišovat, jakou cestu od nich Pán žádá, nicméně všichni jsme pozváni přijmout toto povolání – vykročit z vlastního pohodlí a mít odvahu vydat se do všech periferií, které potřebují světlo evangelia“ (20).

Právě na letošní svatý rok připadá 90. výročí Světového dne misií vyhlášeného Papežským dílem pro šíření víry a schváleného papežem Piem XI. v roce 1926. Proto považuji za vhodné připomenout moudrá doporučení svých předchůdců, kteří stanovili, aby ve prospěch tohoto Díla byly věnovány všechny sbírky, které budou shromážděny po celém světě každou diecézí, farností, řeholní komunitou, církevním sdružením a hnutím pro podporu křesťanských společenství, jež potřebují pomoc, aby se dodala síla hlásání evangelia až do posledních končin země. Ani dnes se neobejdeme bez tohoto gesta církevního společenství pro misie. Neuzavírejme si srdce svými částečnými starostmi, ale rozšiřme ho na horizonty celého lidstva.

Nejsvětější Panno Maria, vznešený obraze spaseného lidstva, vzore pro misie v církvi, nauč všechny, muže, ženy i rodiny, aby všude vytvářeli a chránili živou a tajemnou přítomnost zmrtvýchvstalého Pána, který obnovuje a naplňuje radostným milosrdenstvím vztahy mezi lidmi, kulturami a národy.

FRANTIŠEK

Ve Vatikánu 15. května 2016, slavnost Seslání Ducha Svatého

Vážení a milí bratři a sestry, srdečně Vás zdravím.

Již za několik dní budeme slavit jubilejní Světový den misií, u nás známý spíše pod názvem Misijní neděle. V roce 1926 ho ustanovil papež Pius XI. a letos je to tedy již 90 let, co se věřící ve všech katolických farnostech světa během Misijní neděle společně modlí a finančně přispívají do světového fondu solidarity, ze kterého jsou podporovány projekty na pomoc potřebným ve všech kontinentech skrze Papežské misijní dílo šíření víry. Ze získaných prostředků se zajišťuje kvalitní a systematická pomoc nejchudším ve více než tisícovce diecézí světa.

Každý křesťan by měl na základě svého křtu uskutečňovat misijní povolání, a tak šířit radost Božího království. Misijní neděle má tuto skutečnost připomenout a pomoci nám toto povolání rozvíjet. Zkušenost ukazuje, že misijní tematika je jedním z nejúčinnějších prostředků pro oživení víry. A papež František zdůrazňuje, abychom se stále více stávali společenstvím misionářů, kteří jsou plni porozumění, mají široké srdce a radostnou tvář.

Mohu to z vlastní zkušenosti potvrdit například z poslední cesty do Bangladéše, kde jsme na každém kroku zažívali opravdovou radost a štěstí z žité víry prostých lidí. Viděli jsme jejich vděčnost za pomoc, která se jim prostřednictvím štědrosti dárců z naší země dostává. Díky podpoře např. vzdělání místních lidí, se jim stále více otvírají možnosti lepšího života a jednou přijde čas, kdy nejen sami podporu potřebovat nebudou, ale budou moci svou podporu nabízet tam, kde bude potřeba.

Papež František v jedné ze svých promluv řekl, že: „ církev nepotřebuje byrokraty a pilné funkcionáře, nýbrž nadšené misionáře, stravované horlivostí nést všem útěšné Ježíšovo slovo a Jeho milost. To je oheň Ducha svatého. Pokud církev tento oheň nepřijme nebo mu nedovolí vstoupit, stane se studenou či vlažnou církvi, která nebude schopna dávat život, protože bude tvořena jen studenými a vlažnými křesťany.“

Proto vás pro následující sbírku Misijní neděle prosím, otevřete svá srdce a umožněte svým darem podpořit strádající bratry a sestry.

Vzpomeňme na misionáře, kteří často za cenu svého života svědčí o Božím království v těch nejvzdálenějších a nejvíce problematických místech. Svěřme naše snažení Marii, Matce Misionáře světa.

Ze srdce Vám žehná

Leoš Halbrštát

národní ředitel Papežských misijních děl v České republice