FB twitter YouTube

2. Baťůžek – Vytváření mostů s dětmi světa 7

 

Duben

Heslo: „Spolu s Ježíšem hlásáme Boží lásku ke každému člověku“

 

1. Modlitba

Přečtěte si společně text Mt 28, 1 – 10 a rozjímejte nad ním.

  • Kdy šly ženy ke hrobu?
  • Co se stalo s Ježíšem?
  • Co řekl ženám anděl?
  • Co měly ženy udělat?
  • Co nám chce Bůh tímto textem říct?

Na závěr si můžete společně přečíst Žalm 22.

 

2. Oběť

Náš průvodce na cestě je tentokrát sv. Vojtěch. Co všechno o něm víte? V které době žil a v čem nám může být příkladem?

Jaké oběti jste přinesli v postní době? Prožívejme velikonoční radost!

Dívejte se kolem sebe, a když si všimnete ve vaší blízkosti lidí, kteří nezakouší plnou radost, protože například nevyužili svátost smíření nebo přestali chodit do kostela, snažte se jim pomoci modlitbou, aby se přesvědčili o Boží lásce a obrátili se k Bohu.

Vyberte si některé z uvedených hesel, napište ho velkými písmeny na svou misijní nástěnku a snažte se celý měsíc podle něho řídit. Můžete si vymyslet i svá vlastní hesla.

 

Návrh na nástěnku:

Není Zmrtvýchvstání bez přechodu od hříchu k milosti

Od smrti k životu

Od války k míru

Od strachu k odvaze

Od nenávisti k odpuštění

Do zla k dobru

Od nespravedlnosti k pravdě

Od sobectví k vzájemné lásce

Od temnoty ke světlu

Zmrtvýchvstalý Kristus dává život celému světu

 

3. Služba

Pořiďte si a vyzdobte větší svíčku, kterou můžete umístit na velikonočním stole, darovat ji přátelům nebo vzít do kostela na velikonoční vigilii. Bude připomínat naději, kterou přináší Zmrtvýchvstalý. Na svíčku umístěte následující symboly:

Beránka – Ježíš je Božím beránkem (Jan 1, 29)

Cestu – Ježíš je cestou (Jan 14,6)

Vodu – Ježíš je pramenem živé vody (Jan 7, 38)

Slunce – Ježíš je Světlem světa (Jan 8, 12)

Klasy obilí – Ježíš je živým chlebem (Jan 12, 24)

 

4. Tvořivost

Napište si na papírky jména lidí, se kterými žijete, chodíte do školy (z Misijního klubka, rodiny, třídy, družiny…) a vylosujte si z nich „tichého přítele“. Za vylosovanou osobu se modlete a snažte se jí po celou velikonoční dobu dělat radost.

 

5. Z misijního světa

Úmrtnost matek při porodu (v Bhútánu a dalších zemích) (zdroj: UNICEF)

Život za život?

Každý rok 515 000 žen vykoupí narození dítěte vlastním životem. Narození dítěte bývá pro celou rodinu tou nejradostnější událostí. Přesto za ni ročně 515 tisíc žen po celém světě zaplatí tím nejcennějším – vlastním životem.

V České republice se téměř všechny děti rodí ve zdravotnických zařízeních, která jsou vybavena potřebnými léky a přístroji, a kde kvalifikovaní lékaři a zdravotní sestry dohlížejí na to, aby nově narozená miminka i jejich maminky měly veškerou péči nutnou pro přežití a zdravý vývoj. V rozvojových zemích je však bezpečný a sterilní porod pro miliony žen zcela nedostupný a své děti musí přivádět na svět v naprosto nevyhovujících podmínkách.

Jednou ze zemí, kde je úmrtnost žen při porodu nevyšší, je Bhútán. V tomto malém království vysoko v Himálajích je těhotná žena ohrožena 47 x vyšším rizikem úmrtí než v ČR.

60 % zdejších žen trpí chudokrevností, způsobenou nedostatkem železa ve stravě. Zdravotní stav žen navíc zhoršují infekční nemoci a podvýživa. To jsou hlavní faktory, jež u těhotných žen zvyšují pravděpodobnost komplikací během porodu, který se navíc v naprosté většině případů odehrává v domácím prostředí. Když tyto problémy nastanou, bývá už však příliš pozdě na zajištění kvalifikované pomoci. Bhútán je totiž velmi izolovaná země bez mobilních telefonů, pevných silnic nebo moderních dopravních prostředků a většina komunit zde žije v náročném vysokohorském terénu, vzdáleném od nejbližšího zdravotnického centra i několik dnů pěší chůze.

Ženy, jako byla Chhoeten, jejíž příběh si můžete níže přečíst, očekávají narození svého děťátka s velkými obavami. Bojí se, zda vůbec přežijí, trápí je starost o osud dítěte, které se hned při svém narození může stát sirotkem. Nejsmutnější na této skutečnosti však je, že naprostá většina těchto úmrtí je zcela zbytečná. Jenom během dnešního dne se narození dítěte stalo rozsudkem smrti pro 1411 žen.

 

„Maminko, kam jsi odešla?“

Ngatshang je malá vesnice na východě Bhútánu. Zdejší rodiny živí malá políčka, položená na strmých úbočích Himálají. Nepříliš úrodná půda a vysoká nadmořská výška jim nedovoluje pěstovat nic jiného než brambory, chilli papriky a několik druhů koření.

V domě, kde ještě před několika měsíci žila 28letá Chhoeten, se právě připravuje večerní kaše s kari. Kouř z ohniště proniká malými okny ven. Dětské hlasy, které jsou z domu slyšet, jsou však neobvykle tiché a vážné. Jen pláč malého dítěte zní jako kdekoliv jinde – ještě si neuvědomuje tragédii, která rodinu postihla.

Bylo to vloni v březnu, kdy Chhoeten zjistila neklamné známky toho, že na svět přijde nový človíček. Nemohla se mýlit, vždyť už měla tři malé chlapce: Karmu a dvojčata Ugena a Wangdi. Tajně si přála, aby další dítě byla holčička. Chhoeten brala dítě jako znamení: bude tím nejkrásnějším dědictvím po manželovi, který před několika týdny přišel o život při práci v lese. Věděla, že její starý otec a sousedé jí pomohou děti zaopatřit.

Její radostné očekávání kalila pouze vzpomínka na minulý porod, kdy téměř vykrvácela. Může se to stát znovu? Jak vysvětluje dědeček, který se dnes o děti stará, předtucha Chhoeten se bohužel naplnila.

V oficiální zprávě se uvádí, že Chhoeten zemřela na vnitřní krvácení. Dítě se narodilo večer ve 22.30 v soukromí domu, kde Chhoeten žila. V Bhútánu se věří, že porod je třeba tajit, aby bylo dítě chráněno před zlými duchy. Jedinou osobou, která v té době byla s Chhoeten, aby jí pomohla, byla její sousedka. Kolem jedné hodiny v noci jí už bylo jasné, že nastaly vážné komplikace, které sama nemůže zvládnout. Hned požádala manžela, aby běžel pro pomoc do zdravotnického centra, vzdáleného 9 kilometrů. Bez moderní dopravy je ale každá pomoc pomalá. Zdravotník, který do domu dorazil ve 4:10, našel Chhoeten ležet v kaluži krve již bez života, zemřela jen několik minut předtím. Na rukou jí spala zdravá holčička.

Ve světě je mnoho tragédií, kterým nelze zabránit. Smrt Chhoeten však byla zcela zbytečná.

Každý rok zemře přibližně 515 tisíc žen na komplikace během porodu. Na každou takto zemřelou ženu připadá dalších 30, které během těhotenství nebo porodu utrpí zranění nebo se nakazí vážnou infekcí. K 99% případů těchto úmrtí dojde v rozvojových zemích.

Jak je možné těmto zbytečným úmrtím zabránit?

 

6. Z historie PMDD

Tajemství úspěchu – laičtí animátoři

O rychlý rozmach Díla dětí se jistě zasloužili nadšení biskupové a kněží. Ale nárůst počtu dětí a zvláště jejich účinné zapojení se uskutečnilo díky oddaným animátorkám, laickým ženám i řeholnicím, které vštípily misijního ducha do srdcí dětí a rodin.

Misijní dílo dětí v rodinách

Pro rodiny se stalo tradicí zapsat své děti v den jejich křtu jako členy Misijního díla dětí a věnovat dar, aby se i jiným dětem dostalo milosti křtu. Tato tradice je požehnáním pro děti a výchovným závazkem pro rodinu.

Pramen svatosti

Než se květinka, Terezka z Lisieux, stala karmelitkou, svatou a patronkou misií, v devíti letech vstoupila do Misijního díla dětí. Bylo to 12. ledna 1882.

 

Jedinečná pocta

V archivech Národní kanceláře PMD ve Španělsku je uložena drahocenná listina, jež potvrzuje, že Isabela, španělská korunní princezna, byla přijata za členku Díla dětí.

 

7. Okénko do misijního nebe

Sv. Petr Chanel (svátek má 28. dubna) – OCEÁNIE

Narodil se v Cuetu poblíž Belley roku 1803 v rolnické rodině. V sedmi letech dělal pasáčka. Jednou si ho všiml místní farář a rozpoznal v něm neobvyklé nadání. Přesvědčil jeho rodiče, aby jej dali na studie a přihlásil ho do malé školy, která byla právě založena. Petr pak pokračoval v semináři. Tam o něm řekli : „Měl zlaté srdce s prostou vírou dítěte a vedl život anděla.“ Byl vzorným studentem. Po svém vysvěcení r. 1827 dostal přidělenu farnost Crozet, která měla velmi špatnou pověst. Petr často docházel za nemocnými a svým jednáním si získal důvěru farníků. Za tři roky, co zde působil, se farnost úplně duchovně obrodila.

Petr však toužil stát se misionářem. Roku 1831 vstoupil do misijní společnosti Panny Marie (k maristům), která byla založena roku 1822 v Lyonu. Než se s nimi mohl vydat na misie, musel ještě 5 let učit v semináři v Belley a čekat, než dostanou maristé papežský souhlas. Roku 1836 konečně odjel hlásat evangelium do Tichomoří na Nové Hebridy blízko Nového Zélandu. Na ostrovech Tahiti a Tonga už působili metodisti a tak se Petr ještě s jedním laickým bratrem a Angličanem Thomasem Boogem usídlil na ostrově Futuna, kde místní náčelník Niuliki teprve před krátkým časem zakázal kanibalismus. Zde ještě o křesťanství nikdo neslyšel. Domorodci misionáře zpočátku jen trpěli, ale Petr se svými společníky často navštěvovali jejich nemocné, naučili se jejich jazyku, věnovali se dětem a tím si získali důvěru místních obyvatel. Ti začali Petrovi říkat „ten muž s nejlepším srdcem„.

Náčelník začal žárlit a obával se o svou moc, stal se nepřátelským a podezřívavým. Vypadalo to beznadějně. Pokřtít se nechalo jen několik osob, jinak se všichni báli. Petr byl z toho velmi zklamaný. Za osmnáct měsíců pokřtil jen dvacet osob; z toho byli čtyři dospělí, ostatní děti. Po třech letech sám náčelníkův syn s přáteli požádal o křest. Náčelník se rozzuřil a poslal skupinu domorodců, aby misionáře zabili.

Když byli společníci otce Chanela pryč, vtrhli domorodci do jeho chaty, ubili ho k smrti a jeho tělo rozsekali. Stalo se to 28. dubna 1841. Petr Chanel byl prvním mučedníkem v Oceánii. Jeho násilná smrt vydala svědectví o pravdivosti výroku, že „krev mučedníků je semenem křesťanů“, protože způsobila obrácení obyvatel ostrova a za dva roky byl celý ostrov katolický. Takový zůstal dodnes. Tak se splnil sen, který měl Petr již jako chlapec.

Petr Chanel je patronem Oceánie. Ve vyobrazeních ho poznáme podle toho, že je znázorněn jako duchovní, drží v ruce malý kříž.

Oslovujme okolí svým životem, aby se i o nás, stejně jako o sv. Petru Chanelovi, mohlo říkat: lidé s nejlepším srdcem.

Modlitba může vypadat třeba takto: Bože, tys oslavil svatého Petra Chanela tím, že se jeho krev prolitá při hlásání evangelia stala semenem nových křesťanů. Dej, ať prožíváme velikonoční tajemství smrti a vzkříšení tvého Syna s takovou opravdovostí, abychom mu stále nově vydávali svědectví. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista našeho Pána, který s tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen.

 

Cestovní deník

Zprávy, postřehy a blogové zápisky z misijních cest.

Galerie

fotovideoaudio