FB twitter YouTube

2. Baťůžek – Vytváření mostů s dětmi světa 3

 

Prosinec

Heslo: „Čekáme na Spasitele, který nás učinil Božími dětmi.“

 

1. Modlitba

Přečtěte si společně text Lk 1, 26 – 38 a rozjímejte nad ním.

  • Kdo je to anděl?
  • Co zvěstoval anděl Marii?
  • Kdy můžeme uslyšet Boží hlas?
  • Co nám chce Bůh tímto textem říct?

Na závěr si můžete společně přečíst Žalm 122.

 

2. Oběť

Našim průvodcem na cestě je pro tento měsíc sv. František Xaverský.

Zkuste ve spolupráci s katechetou nebo knězem zorganizovat nějaké společné misijní modlitby a připravit např. adoraci, která by všem připomínala, jak velice Bůh touží stále přebývat v našich srdcích.

Pokuste se o drobné každodenní sebezápory: odepření si sladkosti, zábavného programu v televizi, hry na počítači a ty věnujte jako „dary srdce“ pro malého Ježíše. Můžete je namalovat, napsat… a uskutečnit i formou známé akce PMDD na pomoc nejchudším dětem v misiích Jeden dárek navíc.

 

3. Služba

Na dobu adventu si můžete připravit lampiony s namalovanými „dary srdce“, které si noste na rorátní bohoslužby.

Připravte betlém s postavičkami dětí různých ras, kultur a národů. Namalujte své „dary srdce“ na maličké kartičky papíru a ozdobte jimi farní nebo i svůj betlém. Na vánoční besídku můžete připravit nějakou vánoční scénku.

 

4. Tvořivost

Vyrobte pokladničku (společnou nebo i každý sám pro sebe) a malé upomínky vděčnosti pro rodiny, jejichž děti se účastní vánoční besídky. Můžete připravit i farní misijní koledování, jak už se v mnoha farnostech děje. Nezapomeňte i na naši tradiční akci Vánoční pohled pro misie.

 

5. Z misijního světa

 

Chudoba (zdroj: UNICEF)

Děti v nejchudších zemích čelí daleko častěji riziku smrti, vážného onemocnění nebo podvýživy než děti ve vyspělých zemích. Nemohou navštěvovat školu, nemají přístup ke zdravotní a sociální péči, k nezávadné vodě…

1 dítě z každých 6 umírá před svými 5. narozeninami.

1 dítě z každých 10 umírá před 1. rokem svého života.

1 ze 2 dívek ve věku základní školní docházky nemůže chodit do školy.

1 z každých 3 dětí ve věku do 5 let trpí podvýživou (celkem 42 milionů dětí).

1 z každých 4 nově narozených dětí není očkováno proti spalničkám – nemoci, která zabíjí každoročně více než 500 000 dětí.

V době nadměrného blahobytu v mnoha zemích žije 2,8 miliardy lidí (téměř polovina světové populace) s prostředky nižšími než jsou 2 dolary na den. 1,2 miliardy z těchto lidí žije na samé hranici přežití, kdy jim na živobytí zbývá méně než 1 dolar na den.

V zemích s vysokými příjmy zemře dříve, než se dožije pěti let, méně než jedno dítě ze 100. V nejchudších zemích je toto číslo pětkrát vyšší.

V rozvinutých zemích je méně než 5% dětí mladších pěti let podvyživených, zatímco v chudých zemích trpí nedostatkem jídla téměř 50% dětí.

Tato krajní chudoba přetrvává, přestože se životní podmínky člověka za poslední století zlepšily více než v celé historii předtím. Globální bohatství, propojenost a technologické možnosti nikdy nebyly větší. Rozdělení těchto výdobytků je však výjimečně nerovné. Průměrný příjem ve 20 nejbohatších zemích je 37x vyšší než ve 20 nejchudších – tento rozdíl se za posledních 40 let zdvojnásobil.

Pokrok dosažený v omezování chudoby se v jednotlivých regionech světa značně liší. Ve východní Asii počet lidí žijících s prostředky nižšími než 1 dolar na den klesl ze 420 milionů v roce 1987 na zhruba 280 milionů v roce 1998. Ale v subsaharské Africe, jižní Asii a Latinské Americe počet chudých neustále roste.

Počty chudých se také významně liší uvnitř jednotlivých zemí. V některých afrických zemích je výrazně nižší úmrtnost novorozenců mezi etnickými skupinami, které drží politickou moc. V Latinské Americe mají děti ze skupin původního obyvatelstva podstatně nižší šanci chodit do školy než jejich vrstevníci, kteří patří k většinovému obyvatelstvu. V jižní Asii se ženám dostává přibližně o polovinu méně let školní docházky než mužům a na střední školy jsou zapsány dívky v počtu, jenž odpovídá dvěma třetinám počtu zapsaných chlapců.

 

6. Z historie PMDD

První patron Díla dětí

Právě předtím, než biskup de Forbin Janson zahájil činnost Díla dětí, zvolil si za patrona Díla misionáře otců lazaristů P. Gabriela Perboyra, jenž se ve věku 33 let vydal na misie do Číny, byl uvězněn a po mnoha utrpeních roku 1840 zabit. Svědectví Otce Gabriela, jehož papež Jan Pavel II. roku 1996 prohlásil za svatého, zanechalo v lidech Francie hluboký dojem a jeho láska k Číně byly pro biskupa de Forbina – Jansona skvělou příležitostí k odkazu na něj. Misie dětí se zrodily skrze svědectví mučednictví.

Nejvhodnější dobou pro založení Díla dětí byl pontifikát papeže Řehoře XIV., někdejšího prefekta Kongregace pro evangelizaci národů. Během jeho pontifikátu byla církev obohacena o 53 nových kněžských kongregací, 200 ženských kongregací otevřených pro misie ad gentes a 270 laických sdružení včetně Misijního díla šíření víry, u jehož zrodu stály Pauline Jaricot a Dílo dětí.

 

7. Okénko do misijního nebe – ASIE

Svatý František Xaverský (svátek má 3. prosince)

Narodil se r. 1506 ve Španělsku, studoval v Paříži a tam se seznámil s Ignácem z Loyoly. Ještě s dalšími pěti druhy chtěli putovat do Svaté země, ale všechny cesty do Palestiny blokovali muslimští Turci. Odešli tedy do Benátek, kde přijali kněžské svěcení a za rok klečeli před Sv. otcem a prosili ho, jestli by mohli cestu do Svaté země nahradit naprostou poslušností papežovi. Zde vzniklo Tovaryšstvo Ježíšovo – jezuité. Papež poslal dva jezuity do Irska, dva do Východní Indie a Františka Xaverského na Dálný východ jako papežského legáta pro západní Indii.

Ve městě Goa ho od další cesty zdržely několikaměsíční deště. František nezahálel. Všiml si, jak zde žijí portugalští úředníci, vojáci a obchodníci a jelikož tím nedávali zrovna dobrý křesťanský příklad, chodil křížem krážem městem, vyučoval dospělé i děti křesťanství, zpovídal a kázal. Když byla plavba opět možná, cestoval k lovcům perel na mys Komorin, kde žila skupina asi 20 000 křesťanů. Učil je a chránil před vykořisťováním od portugalských obchodníků. Pomáhal jim, když byli přepadeni muslimskými sousedy.

Roku 1545 se dozvěděl, že byly objeveny nové ostrovy – Japonsko. Protože byl muž činu, za čtyři měsíce již byl ještě se dvěma druhy a třemi pokřtěnými Japonci v zemi vycházejícího slunce. Japonský národ byl vzdělaný, Františka vyslechli, ale jelikož překlad jeho vyprávění nebyl přesný, obrátilo se jich jen málo. Zůstal zde asi 2 roky a pokřtil jen asi 1500 Japonců.

A i když byli japonští křesťané krutě mučeni, křesťanství se zde už udrželo.

Potom chtěl konečně do Číny, která byla nepřátelská cizincům, ale to se mu nepodařilo. Místodržící se proti tomu postavil, takže se tam František chtěl dostat přes skalnatý ostrůvek Sancian nedaleko Kantonu. Byl dohodnutý s jedním Číňanem, že ho tam převeze v rybářské džunce. Číňan ho však nechal na holičkách. Na ostrově už nebylo mnoho Portugalců, protože se blížila zima a obchody s Čínou vázly. František byl velmi vyčerpaný, dostal horečku a zemřel roku 1552.

Byl to jeden z největších křesťanských misionářů, dovedl se sžít s národem, kde působil, uměl přitáhnout k misionářské práci domorodce a ve své vlasti probouzet zájem o toto záslužné dílo.

Nechme se oslovit sv. Františkem:

Pokud jde o výsledek naší cesty, důvěřuji v Boha, našeho Pána, že prospěje k vzrůstu naší svaté víry, ať jsou pronásledování našich nepřátel a jejich služebníků jakákoli, neboť: „Je-li Bůh s námi, kdo proti nám?“ (Řím 8,31).

Modlitbu se modlete třeba každý den, může vypadat například takto:

Bože, svatý František svým kázáním získal pro Tebe mnoho národů. Naplň srdce věřících horlivostí pro šíření víry, aby se Tvá církev radovala, že po celém světě roste počet tvých věřících. Skrze Krista, našeho Pána. Amen.

 

Cestovní deník

Zprávy, postřehy a blogové zápisky z misijních cest.

Galerie

fotovideoaudio