FB twitter YouTube

Misijní cesta na Filipíny 16. 3. (5. díl)

V kolonce dnešního dne rozvrhu naší cesty byla dvě setkání – se zaměstnanci kanceláře Papežských misijních děl a odpolední návštěva centra Kuya. Otec Sokrates se v neděli vrátil za své farnosti a pěti mší svatých pozdě večer, stejně jako my od sester misionářek, dopolední program jsme tedy trochu upravili a s některými zaměstnanci kanceláře jsme příjemně posnídali a popovídali si o svých zkušenostech. Seznamujeme se s bratrem Anthonym, františkánem, v jehož společnosti odpoledne navštěvujeme i centrum Kuya.

Nevíme o cíli cesty vůbec nic a musíme přiznat, že ani mnoho neočekáváme. Vjíždíme do dvora k domu, odkud vykukují zvědavé chlapecké hlavy, a u dveří štěká pes. Uvnitř vítá naši výpravu Luc z kongregace bratří Božského srdce, který dům vede. Tušíme, že pod profesionální prezentací jejich práce je mnoho, ale asi se pozdravíme, poděkujeme a půjdeme dál, moc nás toho zde neoslovilo. Do přízemního otevřeného prostoru domu přicházejí první kluci na svačinu, kterou jim připravila Mama. Jsou čistí, hezky po filipínsku mládežnicky ostříhaní, je jim mezi osmi a patnácti lety. Mluví bohužel většinou filipínským jazykem tagalo, ale už cítíme, jak nás svou přítomností vtahují do svých příběhů.

Dům totiž slouží jako záchytná stanice pro kluky, kteří žijí na ulici a opravdu nemají kam jít nebo jejich domácí situace je tak náročná, že potřebují odejít, aby získali sílu a odvahu k novému životu. Kluci jsou buď sirotci, jejichž situace je donutila k užívání drog, aby zapomněli na hlad a strach, nebo jejich vlastní rodiče nezvládají péči (dělají z dětí ty, kteří živí rodinu prodejem drog). V terénu slumů pracuje několik lidí, kteří za dětmi přicházejí a učí je, jak umět se ctí přežít a dodávají jim odvahu, aby našly sílu opustit tento bezvýchodný způsob života a přijaly pomoc centra. Zde pak mohou zůstat 6 měsíců a výjimečně až jeden rok, dokud se neupraví situace v rodině nebo pro ně zaměstnanci nenajdou lepší místo. Učitel Marc, který za kluky dochází sem na místo, má na starosti ty, kteří už by měli umět psát a číst, ale v životě ještě neviděli pero, jako například jeden devítiletý z nich. Marc tuhle práci dělá proto, že i jemu v dětství někdo pomohl, když jeho rodiče neměli dost peněz na vzdělání – posílá dobro dál. Zázemí domu tvoří manželský pár, který s dětmi tráví 24 hodin denně. Mama vaří a nechává si nosit ukázat, co kluci zvládli, do otevřených dveří kuchyně, kde stojí po celou dobu naší dlouhé návštěvy a stále připravuje něco voňavého. Tata přebírá úlohu učitele v odpoledních hodinách, kdy se kluci učí něco vytvořit – malují překrásné obrázky, které pak centrum nabízí dárcům za malý obnos – Martin neodolal a pár jich veze do České republiky, my ostatní se těšíme, až se sem ve čtvrtek vrátíme a také „nakoupíme“. Mezi nohami se proplétá komunitní přátelský pes a kluci se chvílemi věší na bratra Luca a říkají si o pohlazení a poškádlení. Ani na tomto místě nechybělo Pražské Jezulátko a živé svědectví žité víry.

Natáčíme několik rozhovorů, při nichž je těžké uvěřit několika věcem. Přála bych vám zažít, jak moc soustředěně a dlouho dokáže otec Jiří s Martinem pracovat na zachycení toho nejlepšího, co tady potkáváme, je jeden ze zážitků. Druhým je bezesporu samozřejmá obětavost bratra Luca, který tak nějak nemohl pochopit naši otázku, co mu dodává síly v tak těžké práci a opakoval nám, že toto by přece dělal Ježíš, nehleděl na rozdíly a pomáhal tam, kde je třeba! A na konci samozřejmě kluci. Z pár rozhovorů vyvstávaly hrůzné obrazy životů malých prodejců drog či zlodějů. Teď před vámi sedí usměvavé dítě, které je plně dítětem, vědomé si své zodpovědnosti za svůj budoucí život (pracovníci chlapce nestačili naučit správné odpovědi, nápad rozhovorů vznikl v průběhu odpoledne). Jsou si vědomi, že je třeba nastolit ve svém životě řád, ať už nese jméno starosti o své věci či úklid domu a někdy tvrdě pracovat – například když se chce jeden z nich stát malířem tak dobrým jako Tata :-).

Info z Filipín

Ekonomie

Filipíny nadále profitují ze silné makroekonomické situace a relativní politické stability. Země již pět let prudce roste, z toho 4 roky nad 6-7% ročně a aktuálně se drží v pozici druhé nejrychleji rostoucí země Asie. Při růstu HDP o 6,1% za rok 2014 jsou tato léta pro Filipíny vůbec nejlepším obdobím od 50. let minulého století. Růst exportu zboží i služeb i vyšší převody Filipínců ze zahraničí přispívají k dlouhodobému přebytku na běžném účtu. Bankovní sektor je stabilní, zadluženost je nízká a inflace je pod kontrolou. Počet obyvatel dosáhl hranice 100 milionů. Z těch zemí, které dosud publikovaly svá čísla, jsou Filipíny s 6,1% druhou nejrychleji rostoucí ekonomikou Asie po Číně (7,4%) a před Vietnamem (6,0%). Rostly všechny hlavní sektory – průmysl (9,2%), služby (6%) i zemědělství (2,2%), které na počátku roku trpělo značnými potížemi.

Dlouhodobé zlepšování situace na Filipínách je reflektováno i opakovaným zlepšením pozice v mezinárodních hodnoceních. Světové ekonomické fórum WEF v září 2014 publikovalo zlepšení indexu konkurenceschopnosti, ve kterém jsou Filipíny na 52. místě. V době, kdy je Česká republika na 39. místě žebříčku WEF a až do letoška klesala, ji tímto tempem Filipíny mohou předstihnout za pouhé 2 roky. Míra nezaměstnanosti se ve třetím čtvrtletí 2014 zlepšila na 6,0% ze 7,1% v předchozím roce. V dlouhodobějším pohledu analytici prozatím upozorňovali, že se vládě nedařil dodržet proklamovaný záměr využít silný růst země ke zlepšení situace chudých Filipínců.

V zahraničí pracuje asi 10 miliónů Filipínců (především jako námořníci, pracovnice v domácnosti či ošetřovatelky), což je někde mezi čtvrtinou a třetinou pracovní síly země. Tato vysoká hodnota ovlivňuje dlouhodobě i výši nezaměstnanosti. Průměr věku pracovní síly Filipín je pouhých 22,3 roku a místní pracující jsou tedy vůbec nejmladší v Jihovýchodní Asii. Filipínskému zahraničnímu obchodu nadále dominují elektronické komponenty a to jak na vývozu tak i dovozu. Obdobná je i situace na vzájemném obchodě s ČR a filipínskou elektroniku najdeme i v našich vozech Škoda.

Zdroj Businessinfo

Hlavními partnery misijní cesty na Filipíny jsou: T- Mobile, Radio Proglas a Katolický týdeník.

T_Mobilelogo_MALElogo_kt_bar

Cestovní deník

Zprávy, postřehy a blogové zápisky z misijních cest.

Galerie

fotovideoaudio