FB twitter YouTube

Misijní cesta na Filipíny 15. 3. (4. díl)

Naši další cestu za poznáváním života obyvatelů Manily toto ráno nelemovalo tolik aut, motorek a dodávek jako ve všední dny. To, co zůstalo, je rychlé popojíždění, když se v některém z pruhů uvolní místo, troubení a kličkování, na které už si zvykáme. Další stálicí jsou jeepney, otevřené dodávky pomalované nejrůznějšími barvami a vzory a sloužící jako hromadná doprava – zastaví vám na domluveném místě, vy si vyskočíte doprostřed provozu a řidič pokračuje dál.

Naším cílem byl dnes dům a noviciát Misionářek služebnic Nejsvětější svátosti. Martin zde natočí několik písní s jejich chrámovým sborem. Při krátké snídani s otcem biskupem z ostrova Mindonoro jsme se seznámili s matkou Rosannou, srdečnou a rozesmátou italskou superiorkou domu. Prozradila nám, že v Itálii si myslela, že umí zpívat, ale tady ji tento dojem rychle přešel. Nevěděli jsme, o čem mluví, dokud sestry a novicky nezačaly zpívat. Nadále věříme, že matka představená zpívat umí, ale sbor minimálně ženskou část výpravy dohnal k slzám. Pokračování čekalo v kapli, v níž jsme s otcem biskupem slavili mši svatou. Byla podezřele plná mladých děvčat a nám se honilo hlavou, vždyť říkali, že je jich zde dohromady sedmnáct… V jídelně nás čekala první část vysvětlení: ne, neříkaly jsme vám sedmnáct, ale sedmdesát :-), počet a jím násobená radostnost nás přemohly. Novicky pocházejí z pěti zemí a tak jsme si užili popolední koncert v pěti jazycích. Nesmíme zapomenout na sluníčko domu – malou holčičku Emmu, kterou sestry adoptovaly po smrti její maminky krátce po porodu.

 

K obědu nám sestry zpívaly v různých jazycích krásné písně a vyzvaly i nás, abychom nějakou českou spustili. Naučili jsme je tedy s kytarou na 2 chóry „Požehnej nám, Pane Bože náš“ a ony se opravdu rychle česky učily. Abychom sestrám zcela vyplnili nedělní volno, pokračovali jsme po obědě v rozhovorech o tom, jak nalezly své povolání, a o životě v klášteře. Alespoň o jeden osud se zde podělíme: sestra Maricel pochází z chudého ostrova Mindonoro a její povolání vzbudila přítomnost sester a jejich práce s dětmi v rámci Papežského misijního díla dětí. Pak už nemohla jinak: učily nás o životech svatých a misionářů a já už nechtěla nic jiného. Sestra představená pak prozradila druhou část tajemství počtu jejich povolání: byly jsme na Filipínách už 20 let, ale neměly jsme povolání. Tak jsme se rozhodly, že to málo, co máme, dáme misiím a vydaly jsme se na Mindonoro. A najednou začala přicházet děvčata z Filipín i okolních států do formace.

Den zakončila mše svatá v kostele „Naší paní“ na jedné z hlavních ulic. Zažili jsme atmosféru mše ve filipínském oficiálním jazyce tagalog (jedním ze 170 dialektů) v kostele čítajícím dobrých 500 míst, v němž se v neděli odehrává 13 mší svatých. I na té naší bylo plno. Krátce jsme se pomodlili u sochy Panny Marie a po vzoru Filipínců jí k nohám a na ruce zavěsili krásně vonící národní květiny sampagita a jdeme odpočívat. Těšíme se s vámi zítra nashledanou!

Info z Filipín

Geografie

Geograficky se 7 tisíc filipínských ostrovů dělí do 3 skupin ostrovů: Luzon, Visayas a Mindanao. Ty se dále dělí na 17 regionů, 81 provincií, 131 měst, 1497 obcí a 41994 malých obcí zvaných barangay. Většina hornatých ostrovů je vulkanického původu a jsou pokryty tropickým lesním pralesem. Nejvyšší hora Apo, která se nachází v části Mindao, měří 2954 m n. m. Je zde mnoho aktivních sopek, jako například Mayon Volcano, Pinatubo či Taal Volcano. Ostrovy se nachází v tajfunovém pásmu západního tichomoří a každý rok zde udeří na devatenáct tajfunů.

Filipíny se nacházejí v severozápadním vnějším okraji pacifického ohnivého kruhu a jsou tak častým místem seismické a vulkanické aktivity. Každý den proběhne na 20 zemětřesení, z nichž většina je natolik slabá, že je není možné pocítit. Dne 20. 12. 2013 jsme informovali o tajfunu Haiyan, který byl druhý nejsmrtonosnější filipínský tajfun, vyžádal si 5 235 potvrzených obětí. Prostřednictvím Papežských misijních děl bylo na Filipíny odesláno 47.732,85 USD na pomoc dětem trpící nouzí. Více zde.

Dalším tajfunem byl tajfun Hagupit,  který zasáhl Filipíny v prosinci 2014, bylo jím postiženo na 2,9 milionů lidí. Podle zpráv bylo zcela zdemolováno cca 8700 domů a bezmála dalších čtyřicet tisíc jich bylo částečně poničeno. Více než 170 tisíc lidí bylo bez přístupu k pitné vodě či bez dostatečné hygieny. Filipíny jsou ostatně mezinárodně hodnoceny jako druhá nejnebezpečnější země světa, co se týče přírodních katastrof.

 Zdroj Wikipedia, Člověk v tísni

Hlavními partnery misijní cesty na Filipíny jsou: T- Mobile, Radio Proglas a Katolický týdeník.

T_Mobilelogo_MALElogo_kt_bar

 

Cestovní deník

Zprávy, postřehy a blogové zápisky z misijních cest.

Galerie

fotovideoaudio