FB twitter YouTube

Misijní cesta do Ugandy (7. díl)

Velký pátek 29. 3. 2013

Kdo by chtěl prožít Velký pátek v Ugandě, může se například zúčastnit ekumenické křížové cesty, kterou jsme prožili spolu asi s pěti nebo i více tisíci lidí. Začátek byl v deset hodin dopoledne, sluníčko hezky pálilo a schovávali se před ním i Uganďané. Křížovou cestu zahájil místní otec biskup Diecéze Fort Portal, kromě katolíků se jí účastnili i anglikáni a protestanté z Church of Uganda. Trasa měřila 5 km a šlo se ulicemi velkého města Fort Portal. Zvuk zprostředkovával náklaďák plný reproduktorů, u mikrofonu se střídali a jednotlivá zastavení vedli právě zástupci různých církví. Každý z účastníků si přinesl z domu menší či větší křížek, mnoho lidí šlo bez obuvi, po cestě se zpívalo a nikdo nikam nespěchal. Na poslední 15. zastavení jsme skoro po čtyř a půl hodině došli do katolické katedrály asi v 14:20. Právě zde se všichni shromáždili, aby na závěr uctili kříž. Naše výprava však musela prostory katedrály opustit dřív, aby stihla velkopáteční obřady v semináři.

V 15:00 přišel otec spirituál a liturgii Velkého pátku zahájil prostrací před obětním stolem. Překvapilo mě, že když se začalo čtení pašijí, postupně do presbytáře nastupovalo ještě dalších sedm do kostýmů obléknutých seminaristů, kteří řadu míst biblického textu zároveň doprovázeli divadelním vystoupením. Mohli jsme vidět např. Marii, Jana, Piláta, Petra, Malchuse apod. Přiznám se, že jsem se ani nenadál a pašije byly u konce. K uctívání kříže se přistupovalo po dvojicích. Během úklony se často účastníci dotýkali kříže, mohli také dát finanční dar na Svatou zemi do vedle stojícího košíčku. Bohoslovci mají dnes celý den rekolekci, v semináři je silentium, všude opravdu vládne atmosféra modlitby. Jsme rádi, že zde můžeme s nimi být.

Jen mimochodem jsme si všimli, že není vůbec samozřejmostí, aby stále tekla voda z kohoutku a šel elektrický proud. Místní lidé jsou k nám pohostinní a radostní. Ani byste nepoznali, že zde profesoři v semináři vlastně nemají plat, mnoho bohoslovců pochází z velmi chudých rodin, nemají ani na pořádné oblečení apod. Znovu se nám potvrzuje, jak je potřeba právě toto místo podpořit. Všem doma v ČR děkujeme za skvělou podporu a blízkost. Přejeme požehnané prožití posvátného tajemství Velikonočního tridua.

Cestovní deník

Zprávy, postřehy a blogové zápisky z misijních cest.

Galerie

fotovideoaudio