FB twitter YouTube

Svatý Josef Vaz, apoštol Cejlonu – jak se o něm psalo před 90 lety

Josefa Vaze – tohoto výjimečného muže – svatořečil při své apoštolské cestě papež František v hlavním městě Srí Lanky – Colombu dne 14. 1. 2015 za účasti více než půl milionu lidí. Josef Vaz se tak stal prvním srílanským světcem. Nahlédneme-li do starých misijních časopisů, do nichž pravidelně psali misionáři, aby informovali věřící na našem území o misijním dění ve světě, nalezneme poměrně bohaté informace o Cejlonu. Již v roce 1924 psala Papežská misijní díla ve Věstníku díla šíření víry následující informace:

Katolickou víru přijali od portugalských misionářů na Cejlonu i někteří králové. V roce 1656 však do země vtrhli Holanďané, kteří přinesli protestantismus. Nesplnili slib, že zaručí nábožen­skou svobodu a katoličtí kněží byli vyhnáni, školy a výchov­né ústavy zrušeny a katolické kostely vyloupeny a proměněny v protestantské modlitebny. Většina katolíků uprchla do lesů. V té době dal Bůh církvi horlivého apoštola P. Josefa Vaze, Inda z kasty Brahmánů. Byl neobyčejně nadaný a zbožný a krátce po tom, co se stal knězem, byl upozorněn na tíseň katolíků na Cejlonu, což podnítilo jeho touhu stát se tam misionářem. Po složení úřadu představeného v kongregaci kněží žijících podle stanov sv. Filipa Neri, se vydal v březnu 1686 na cestu. Aby byl nepoznán, oblékal se jako potulný žebrák a cestoval s věrným sluhou Janem. Cesta lodí trvala kvůli hrozné bouři 20 dní místo obvyklých 3-4 dní.

P. Vaz tedy dospěl ke břehům Cejlonu velmi vyčerpaný, téměř umírající. P. Vaz i Jan se nakazili úplavicí důsledkem dlouhého strádání a nedostatečné stravy. Leželi na vlhké půdě v lese, kam je obyvatelé vesnice kvůli nákaze vyhostili. Když se do­mnívali, že už jim není pomoci a připravovali se na smrt, našla je v lese chudá žena, která jim donesla jídlo. Pomalu se začali uzdravovat. V Jaffně ho ukryl jeden bohatý Tamil, který pak lidem opatrně oznámil, že mají mezi sebou kněze. Katolíci, kteří již 30 let neviděli kněze, plakali radostí, že mohou opět přijmout svá­tosti. S přítomností kněze u lidí opět ožila odvaha vyznávat svou víru.

Holanďané se o tom brzy dozvěděli a obklíčili místo, kde se slavila mše svatá, a zajali asi 300 lidí. Osm nejbohatších a nejvznešeněj­ších katolíků nechali ve vězení, ti následkům těžké práce na pevnosti podlehli. P. Vaz hledal nový úkryt v království Kandy, kde byl nejprve zajat králem, ale později díky odvaze katolíků, propuštěn. Jeho první starostí byla stavba kostela Panny Marie, s ní byla v Kan­dy založena pravidelná duchovní správa. Protivník Lanerolle poštval budhistické Sinhálce z vysoké šlechty, kteří začali ka­tolíky týrat. V kritickém období zasáhl Bůh. Pravidelné období dešťů, které začíná v Kandy začátkem června, se ten rok ne­dostavilo. Král dal rozkaz, aby se ve všech budhistických sva­tyních modlili za déšť, ale nic se nedělo. Nakonec se král ob­rátil na P. Vaze, a ten jako kdysi Eliáš zřídil oltář na otevřeném místě, vztyčil tam kříž a modlil se. Brzy na to se spustil vydatný déšť, který zachránil úrodu. Mnoho pohanů se po této události, která mocně zapůsobila, obrátilo. P. Vaz toho využil k návštěvě Colomba a dalších měst. Brzy dostal od biskupa Cochinského na pomoc další dva kněze oratoriány a později šest dalších. Blahoslavený P. Josef Vaz působil na Cejlonu požehnaně 22 let. Zemřel dne 15. ledna 1711 po horečnatém onemocnění odevzdán do vůle Boží.

Zdroj: připraveno podle Věstníku díla šíření víry, 1924, archiv PMD.

Cestovní deník

Zprávy, postřehy a blogové zápisky z misijních cest.

Galerie

fotovideoaudio