FB twitter YouTube

Návštěva bohoslovců ze Zambie – den sedmý

Středeční dopoledne bylo ve znamení odpočinku, což jsme si velmi užili. Přijela pro nás Monika Pospíchalová krásně velkým autem, ale jakmile dojela, zjistili jsme, že má prázdné přední kolo. Muselo se to stát asi jen několik metrů před naším domem. Bůh se postaral i o ochotné lidi, kteří během chvíle dali vše do pořádku, a my mohli s malou zastávkou na cizinecké policii (kvůli potřebnému vyřízení dokumentů) zamířit do Lidečka, do kostela sv. Kateřiny, kde nás na mši svaté v 17:00 srdečně přivítal místní pan farář, otec Jan Ston. Následující řádky pochází z pera naší šoférky:

„Naše farnost měla ve středu 2. července to potěšení, že k nám zavítali společně s o. Jiřím Šlégrem bohoslovci ze semináře sv. Dominika z daleké Zambie. Mše svatá proto tentokrát probíhala v poněkud netypickém stylu. Úvodní písnička sice patřila scholičce z Lidečka, ale o další hudební doprovod se zasloužili také právě naši hosté. Už jen samotné africké chvály nesoucí se prostory kostela za zvuku bubnů a dalších nástrojů vytvářely neopakovatelnou atmosféru. Netradiční bylo i kázání, hlavní slovo totiž patřilo Národnímu řediteli PMD – P. Bernardu Makadani Zulu, tudíž se o překlad z angličtiny postaral o. Jiří. Věřím, že v této části bohoslužby díky neustálému projevu vděčnosti většina z nás zjistila důležitý poznatek. Často si neuvědomujeme, kolik pro obyvatele afrického kontinentu pomoc z naší malé země znamená, ačkoli nám může občas připadat jako opravdová maličkost, kterou je v našich silách.

Milý misijní podvečer byl zakončen besedou, které se značným zájmem naslouchaly naplněné lavice. Během této chvíle jsme se dozvěděli spoustu zajímavostí, ať už se jednalo o život kněze v tamějších krajích či představení víry v tomto africkém státě. Dokonce též zazněl i pohled z úst jednoho z přítomných bohoslovců, Benjamina. Věřím, že jeho zásluhou v daný moment někteří začali přemýšlet, stejně jako on před svým rozhodnutím, jakým způsobem evangelizujeme a šíříme Boží radost a pokoj my osobně. Velkým paradoxem je však to, že zatímco v Zambii touží po povolání kněze každoročně docela velké množství chlapců a mužů, nejsou zde bohužel vhodné podmínky k tomu, aby touto cestou vykročili všichni. Myslím si, že mnohé z nás zmíněná informace zaskočila – jde o další důvod, proč je tolik potřebná naše pomoc v podobě sbírek. Nad hlavami naslouchajících se opět rozeznívaly vícehlasné zpěvy a pro nás nezvyklé tóny. Velkým zážitkem byla zpívaná modlitba Otčenáš v jednom ze 73 zambijských jazyků, v dalším z nich na úplný závěr zaznělo požehnání a tímto se s námi naši hosté rozloučili. Video ukázka z Lidečka zde.

Celá doba, kterou s námi strávili, byla velmi přínosná. Je důležité, abychom se čas od času dokázali zastavit a uvědomit si, jak složitý život mohou mít křesťané v jiných koutech světa a jak bychom měli myslet na jejich podporu, proto je krásné, že se už i ti nejmenší z nás, kteří jsou členy Misijních klubek po celé České republice, snaží přispět svým podílem. Nezapomínejme tedy na svou rodinu v Kristu, ať už je kdekoli, protože rodina je tu proto, aby si navzájem pomáhala a předávala si vzájemnou lásku.“

Tento den měl ještě na programu setkání s věřícími ve farnosti Valašské Klobouky, kde se o nás po celou dobu ochotně staral místní pan farář Karel Janíček. Mši svatou jsme zahájili v kostele Povýšení svatého Kříže v 19:30, a i když byl všední den, přišlo na bohoslužbu velké množství lidí. Kázání měl P. Bernard Zulu, protože jeho kolega, otec Dennis Phiri, se doma léčil s chřipkou. Bernard připomněl, že je nám Bůh stále nablízku v našich potřebách, a velmi ocenil štědrost, kterou naši dárci zvláště Zambii projevují.

Protože v Kloboukách fungují dokonce čtyři Misijní klubka, měly děti unikátní možnost vyfotit se s černoušky přímo v kostele a tak získat cennou trofej. Lidé v kostele se zajímali o osudy bohoslovců i život v Zambii a vůbec domů nespěchali. Jeden účastník besedy se v kostele zeptal, jestli by mohl tak vzácnou návštěvu přijít obejmout. Kdy se to stane, aby k tomu byla další příležitost. Za potlesku ostatních se tedy takto s bohoslovci pozdravil, zářil radostí a dal tak inspiraci dalším věřícím. Opět proběhla sbírka určená našim hostům a Misijní klubka připravila Misijní jarmark. Večer s námi byl i místní kaplan, otec Jan Liška. Až asi o půl jedenácté jsme opouštěli faru, kde jsme dostali prvotřídní občerstvení. Přijela pro nás naše dnešní šoférka Monika z Lidečka. My jsme se dostali do postýlek ještě před půlnocí, ale Monika jistě o hodně později. Více z návštěvy v Kloboukách zde.

 

 

Cestovní deník

Zprávy, postřehy a blogové zápisky z misijních cest.

Galerie

fotovideoaudio